Prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – udělil ve středu 25. června 2014 v sídle Akademie věd ČR v Praze předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vynikajícím českým vědcům doc. RNDr. Ondřeji Santolíkovi, Dr., z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., a prof. RNDr. Jiřímu Šponerovi, DrSc., z Biofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Ocenění je určeno mimořádným vědeckým osobnostem, které v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku. Akademická prémie představuje nástroj finanční a morální podpory skutečné vědecké excelence a je nejvýznamnějším vědeckým grantem v České republice.
Smyslem ocenění, které není udělováno za celoživotní vědecké výsledky a nelze ho obdržet
opakovaně, je vytváření podmínek, v nichž by mohly významné badatelské kapacity lépe rozvinout svůj
potenciál ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy.
Finanční prémie do výše 5 milionů Kč ročně zahrnuje po dobu šesti let náklady spojené s
výzkumem, pořízením přístrojů a mzdami pro nositele a jeho spolupracovníky. O udělení Akademické
prémie rozhoduje předseda AV ČR, jenž si pro tento účel zřizuje poradní komisi složenou z předních
domácích i zahraničních odborníků. Vybraní kandidáti na prémii musejí předložit odborné životopisy
a rámcové představy zaměření vlastního výzkumu pro příštích šest let, včetně rozvrhu využití
poskytnuté finanční částky. Ta je čerpána z celoakademického rozpočtu ve formě adresného navýšení
prostředků příslušného pracoviště. Nositel Akademické prémie získává i statut hosta Akademického
sněmu AV ČR po dobu poskytování finanční podpory.
doc. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Ondřej Santolík (nar. 1967) se zabývá družicovým výzkumem vln a nestabilit v kosmickém
plazmatu od roku 1995, kdy získal doktoráty na UniversIté d´Orléans (Fyzika) a na Univerzitě
Karlově v Praze (Fyzika plazmatu a ionizovaných prostředí). Je členem vědeckých týmů mezinárodních
družicových projektů a pravidelně publikuje v mezinárodních časopisech. Má za sebou četné
zahraniční pobyty v USA (University of Iowa) a ve Francii (LPCE/CNRS Orléans ), jeho výsledky
jsou uznávané na mezinárodní úrovni. Těžiště jeho činnosti je od roku 2007 v Ústavu fyziky
atmosféry AV ČR, v. v. i., kde je vedoucím oddělení kosmické fyziky a předsedou Rady
instituce.
Ve své vědecké činnosti se věnuje fyzice plazmatu se zaměřením na experimentální výzkum
kosmického plazmatu pomocí družicových měření, výzkumu vln v plazmatu magnetosféry Země a
planet sluneční soustavy a jejich interakce s energetickými částicemi. Zabývá se analýzou
družicových dat (např. z družic Intershock, APEX, Interball, Magion, Freja, Polar, DEMETER,
Cassini) a přípravou budoucích družicových měření v kosmickém plazmatu. Vede výzkumné týmy
těchto připravovaných družicových projektů: „Lead Co-Investigator“ přístroje IME-HF pro umělou
družici TARANIS, „Co-Principal Investigator“ přístroje RPWI pro sondu JUICE k měsícům planety
Jupiter, „Principal Investigator“ přístrojů ELMAVAN a LEMRA-L, připravovaných pro družice Resonance
a Luna-Glob. Významná je spolupráce na připravovaném družicovém projektu sluneční sondy Solar
Orbiter jako „Co-Investigator“ přístroje RPW. Ondřej Santolík je autorem či spoluautorem více než
170 publikací v mezinárodních recenzovaných časopisech (h-index 28). Významná je také jeho
pedagogická činnost v programech bakalářského, magisterského i doktorandského studia.
Výsledky jeho vědecké práce jsou uznávané na mezinárodní úrovni, o čemž svědčí i řada zvaných
referátů na mezinárodních konferencích, zvaných přednášek na zahraničních institucích a četná
zahraniční ocenění (cena Bernarda Bolzana za fyziku, stipendium J. W. Fulbrighta ad.). V roce
2008 byl zvolen místopředsedou, 2010 předsedou komise H (vlny v plazmatu) mezinárodní vědecké
organizace URSI (Union Radio-Scinetifique Internationale), od roku 2010 je místopředsedou „Panel on
Capacity Building“ mezinárodní organizace COSPAR (Committee on Space Research) a členem vědecké
poradní struktury Evropské kosmické agentury.
Během příštích šesti let se výzkumná skupina doc. Santolíka plánuje zaměřit především na
experimentální výzkum vzniku, šíření a projevů vln a nestabilit v kosmickém plazmatu a navázat
tak na dosavadní výsledky bádání. Předpokládanými hlavními směry výzkumu budou a) lineární a
nelineární elektromagnetické emise vznikající nestabilitami v kosmickém plazmatu a jejich
interakce s nabitými částicemi, b) elektromagnetické jevy v širokém pásmu frekvencí
emitované bleskovými výboji a jinými zdroji v atmosféře a c) příprava nových vědeckých
přístrojů pro umělé družice a sondy i související pozemní měření.
prof. RNDr. Jiří Šponer, DrSc.
Jiří Šponer (nar. 1964) se zabývá studiem struktury, dynamiky, funkce a evoluce molekul
nukleových kyselin (DNA a RNA) pomocí nejmodernějších počítačových metod. Svět nukleových kyselin
je nesmírně komplikovaný a dostupné experimentální metody zdaleka nedokáží postihnout všechny jeho
klíčové aspekty. To otevírá prostor pro počítačové a teoretické metody, které dokáží alespoň
některé z mezer v našich vědomostech zaplnit a doplnit tak experimentální data a jejich
interpretaci. Laboratoř struktury a dynamiky nukleových kyselin Biofyzikálního ústavu AV ČR, v. v.
i., vedená prof. Šponerem je považována za jednu z nejlepších světových laboratoří. Hlavní důraz je
v laboratoři kladen na dva metodické přístupy, počítačové simulace biomolekul s explicitním zahrnutím solventu a s použitím klasické
potenciálové funkce a kvantově-chemické metody. V obou oblastech došlo v posledních třech letech k
dramatickým kvalitativním změnám. Laboratoři se podařilo oba trendy zachytit, v čemž velkou úlohu
sehrálo i rozumné využití prostředků z evropských fondů, pomocí nichž bylo možné zakoupit příslušný
hardware a najmout zahraniční postdoktorandy. Tyto faktory se již odrážejí na nárůstu publikační
aktivity v letech 2013–2014. V oblasti kvantově-chemických výpočtů laboratoř dokonce publikovala
první práci, v níž byl kvantově-chemicky popsán kompletní funkční fragment DNA o velikosti 8
nukleotidů.
Laboratoř prof. Šponera spolupracuje s řadou špičkových zahraničních pracovišť. S
laboratoří prof. Frédérica Allaina v Zurichu, který je světový odborník v oblasti strukturní
biologie, již probíhá intenzivní společný teoreticko-experimentální výzkum v oblasti studia
komplexů mezi proteiny a RNA. Simulace budou prováděny v přímé koordinaci s biochemickými a NMR
experimenty souběžně prováděnými v Allainově laboratoři a s další podporou bioinformatických a
experimentálních studií v laboratoři Quaide Morrise v Kanadě (University of Toronto, Department of
Molecular Genetics). Jiří Šponer je autorem nebo spoluautorem 250 původních vědeckých prací a knih.
Celkový počet citací v ISI WOS je 13 000, jeho H-index je 61.
Finanční prostředky spojené s oceněním chce badatel využít k dosažení dlouhodobě
udržitelné konkurenceschopnosti laboratoře v mezinárodním měřítku, prioritně k vytvoření kvalitního
vědeckého týmu, který je klíčem k úspěchu. Druhým základním účelem, na který budou prostředky
použity, jsou investice do špičkových výpočetních klastrů. Laboratoř je v tomto okamžiku
jednorázově výborně vybavena, nicméně vzhledem k neustálému vývoji počítačů bude potřeba již od
roku 2016 přistoupit k průběžné modernizaci výpočetních prostředků laboratoře. Kromě toho pro
některé subprojekty (folding molekul pomocí specializovaných vysoce paralelizovaných technik) může
být velmi účelné zakoupení specializovaného hardwaru, který dnes k dispozici není.
Get the Flash Player to see this player.
fileType=singleRemCont url=/var/voxdata/press/140625_akademicka_premie.flv
iurl=http://stream.avcr.cz/press/140625_akademicka_premie.jpg width=400 height=260 loop=false
play=false downloadable=false fullscreen=true displayNavigation=true displayDigits=true
align=center dispPlaylist=none playlistThumbs=false
Video:
Odbor
audiovizuálních technologií
,
SSČ AV ČR, v. v. i.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR