Detail novinky

Téměř 300 účastníků konference Desáté české dny pro evropský výzkum jednalo ve dnech 24. - 25. října v Praze o tom, jak se členské státy EU připravují na další rámcový program EU pro výzkum, vývoj a inovace, který pod názvem Horizont 2020 (H2020), bude běžet v letech 2014 – 2020. Konferenci uspořádalo MŠMT ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR.

ČR se účastní intenzivně rámcových programů od r. 1999. Zatímco rozpočet tehdejšího 5. rámcového programu dosahoval necelých 20 mld. €, návrh programu H2020, který vypracovala Evropská komise, počítá s rozpočtem 80 mld. €. Program H2020 bude stát na třech pilířích, jde o excelentní vědu, vedoucí roli průmyslu a velké společenské výzvy, o kterých hovořili Rita Lečbychová a Aleš Fiala z Evropské komise. Rozpočet alokovaný na excelentní vědu bude stejně jako nyní spravovat Evropská výzkumná rada (ERC), která přiděluje granty nejenom evropským výzkumníkům, ale i předním světovým badatelům, kteří chtějí řešit své výzkumné projekty na pracovištích v EU. ERC ale bude financovat studijní pobyty talentovaných výzkumníků v různých fázích jejich kariéry a podpoří též projekty zaměřené na vznik nových technologií. Pilíř určený na podporu průmyslu pak zavede celou řadu nových finančních nástrojů pro podniky, aby se zvýšila jejich inovační kapacita a měly snazší přístup k rizikovému kapitálu. Nástroje umožní alokaci prostředků jak na aktivity související
s počátečním stadiem nových technologií, tak jejich inkubační stadia a též napomohou převodu technologií do jejich průmyslového využití ve velkém měřítku. Toto poslední stadium by pak mělo přispět k řešení velkých výzev, jako je např. problematika energie pro Evropu, problematika zdraví Evropanů, dopravy atd.

 Z přehledu dosavadní účasti ČR v rámcových programech, který předložilo MŠMT, je zřejmé, že zdejší university a pracoviště výzkumu a vývoje by měly usilovat o zvýšení své účasti, neboť jinak část příspěvku ČR do rozpočtu EU připadne na financování účasti jiných, než českých týmů v programu H2020.  
Účastnící se seznámili s přípravou na program H2020 v Estonsku, Německu, Polsku, Rakousku, na Slovensku a též ve Švýcarsku, jehož výzkumné týmy sice nepocházejí z členského státu EU, avšak často dosahují nejvyšší světové třídy, a patří proto mezi nejúspěšnější účastníky projektů rámcových programů.

Evropa zaostává za USA zejména v oblasti spolupráce mezi universitami a podniky. EU chce docílit změny tím, že výrazně zvýší rozpočet Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který má výrazně přispět k propojení vrcholů „znalostního trojúhelníka“, tedy k posílení všech vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a podnikáním. O výhledech a strategii EIT hovořil José Manuel Leceta, ředitel tohoto institutu.

Součástí konference bylo kolokvium zaměřené na problematiku výzkumných infrastruktur. Ty se nyní budují v ČR z národních prostředků a ze strukturálních fondů a během programu H2020  by měly být plně funkční. Nároky na řízení provozu těchto zařízení, jejichž výstavba vyžaduje investice v řádu miliard korun, budou značné, neboť roční provozní náklady mohou dosáhnout 20-30 % pořizovacích nákladů. Účastníci byli seznámeni se současným stavem výstavby infrastruktur a o zkušenosti s řízením podobných zařízení se s nimi podělili významní manažeři infrastruktur již fungujících ve starých členských státech EU.   

V závěru konference naznačil Rudolf Haňka, hlavní vědecký poradce premiéra ČR a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace, že ty členské státy, které ve svém vlastním prostředí cíleně usilují o propojení vzdělávání, výzkumu a podnikání, se vesměs velmi úspěšně podílejí na řešení projektů 7. RP a právě také v nich fungují vědecké výzkumné infrastruktury, v nichž řeší projekty jak badatelé z celého světa, tak průmyslové firmy, jejichž produkty se následně úspěšně uplatňují na globálním trhu. ČR musí tak využít příležitostí, které se jí programem H2020 a budovanými výzkumnými infrastrukturami otevírají. 


 

Fotogalerie z konference je k dispozici na tomto odkazu. 

Krátký videozáznam z konference je k dispozici níže.

Programy obou dnů naleznete v příloze níže.

Prezentace z konference a z kolokvia jsou k dispozici na stránkách FP7.