Světlo jako problém
24.7.2014
Syntéza fotosyntetických komplexů v buňkách sinic
Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. Fotosyntetické organismy přeměňují energii slunečního záření na formy využitelné i pro ostatní organismy včetně člověka.
Julius Lukeš členem Americké mikrobiologické akademie
24.7.2014
Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.
Záhadná síla tvarující pískovcové skály byla odhalena českými geology
21.7.2014
Pískovce na celém světě proslavily velkolepé útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy či převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a „inteligentní“ organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly nyní zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience (viz abstrakt).
Genetický plán pšenice odhalen
17.7.2014
Poslední krok před získáním úplné sekvence DNA důležité plodiny
Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický plán pšenice se podařilo odhalit díky využití chromosomové strategie, kterou vyvinul tým prof. Jaroslava Doležela v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR.
Věda kolem nás
15.7.2014
Nová edice Nakladatelství Academia
Nová edice nakladatelství Academia Věda kolem nás je soubor propagačních sešitů sloužících k prezentaci vědy, její historie a aktuálních výsledků středoškolským studentům, učitelům a širší veřejnosti. Jejím cílem je přehledným a srozumitelným způsobem adresáty seznamovat s jednotlivými podobami vědy a výzkumu, ale také s existencí a výzkumem jednotlivých pracovišť Akademie věd ČR. Edici vydává Nakladatelství Academia ve spolupráci s pracovišti, které mají zájem se touto formou představit veřejnosti. Každý svazek proto rovněž přinese přiměřenou informaci o příslušném pracovišti.
Vyhlášen 3. ročník Studentské soutěže Nakladatelství Academia
15.7.2014
Třetí ročník soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol se sídlem v České republice vyhlašuje Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., divize Nakladatelství Academia. Záměrem je dát možnost mladým, ještě neobjeveným autorům vydat svou magisterskou práci pod hlavičkou předního českého nakladatelství a pro čtenáře objevit nový talent české vědy. Rukopisy je možné přihlásit v těchto kategoriích: Vědy o živé přírodě a chemické vědy, Vědy o neživé přírodě, Humanitní a společenské vědy. Stanovy soutěže najdete na http://academia.cz/studentska-soutez.html
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR se stal Celosvětovým centrem excelence
14.7.2014
Významného ocenění dosavadních výsledků dlouhodobého společného výzkumu sesuvů se dostalo vědeckým týmům Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR, v. v. i, společně s Přírodovědeckou fakultou UK obdržely v červnu tohoto roku v Pekingu titul Celosvětové centrum excelence pro výzkum rizik ze sesuvů. Certifikát platí pro období 2014–2017. Česká republika tak nyní patří mezi patnáct takových center rozmístěných po celém světě.
Pruhovaná rybička jako pomocník v hematologii
11.7.2014
Trendem moderního biomedicínského výzkumu je snaha minimalizovat pokusy na zvířatech, jako jsou myši či kuřata, a tam, kde je to možné, nahradit je vývojově jednoduššími modelovými organismy. To lze jen za předpokladu, že jsou u těchto organismů evolučně zakonzervované některé základní buněčné a fyziologické procesy, čímž je zachována podobnost s procesy v organismech složitějších. Jedním takovým biologickým modelem je i akvarijní rybička danio pruhované (zebřička). To, že je vhodným modelem ke studiu hematologických chorob, dokládají nyní i vědci z ÚMG AV ČR.
Světelné mosty na Slunci vysvětleny
11.7.2014
Badatelé Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn. Při vzdalování se od povrchu Slunce, za který je považována tzv. fotosféra, se několikrát mění teplota. Dolní fotosféra má teplotu 6000 °C, s rostoucí výškou chladne a v horní části je už jen 4200 °C horká (teplotní minimum). Dále nad povrchem, ve vrstvě zvané chromosféra, ovšem teplota opět začne stoupat až na 10 000 °C. Poté, v koróně, dokonce skokově roste až na miliony stupňů. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Třem vědcům byly uděleny medaile AV ČR
8.7.2014
Vědecké úspěchy tří badatelů z různých ústavů Akademie věd ČR ocenil v úterý 8. července 2014 v sídle této nejvýznamnější výzkumné instituce předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Udělil tři čestné oborové medaile – Ernsta Macha (za zásluhy ve fyzikálních vědách) RNDr. Janu Stöckelovi, CSc., z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, Františka Pošepného (za zásluhy v geologických vědách) doc. RNDr. Jaromíru Ulrychovi, DrSc., z Geologického ústavu AV ČR a Františka Palackého (za zásluhy v historických vědách) Dr. Robertu Luftovi z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
