Previous Next
Ohlédnutí za Studentskou literárněvědnou konferencí 2014 BARBORA SVOBODOVÁ Již po třinácté se na konci dubna do Prahy sjela dvacítka zástupců z českých, slovenských a polských...
„Za vlasy přitažený…“ V České literatuře 5/2014 vyšel soubor recenzních statí na sborník Jan Neruda a Židé (zde). V nynějším čísle diskuse...
Literární satisfakce po sto čtyřiceti letech MICHAL FRÁNEK Rozsáhlé a různorodé dílo Karla Sabiny skrývá — navzdory mnohaleté pozornosti literárních historiků —...

Oddělení ediční a textologické

Týmové projekty

Probíhající:

 

Editologie: od náčrtu ke knize

GA ČR 14–31160S (2014–2016)

Cílem projektu je sestavení knižní publikace, která bude zaměřena výhradně k problematice metodologie ediční práce a její snahou bude přinést aktuální pohled na textologii jako prakticky orientovanou pomocnou vědu filologickou (editologii). Výsledky analýz by se měly následně promítnout i ve vyšších patrech textové kritiky, soustředící se primárně ke zkoumání a interpretaci historie textu. V samostatných kapitolách, jejichž uspořádání odráží průběh práce editora kritického vydání, tak budou analyzovány otázky jako např.: základní pojmy a předpoklady textologovy práce (text – umělecké dílo – dokument, autor, kompetence a typologie edičních přístupů), problematika časové a autorské atribuce, historie/geneze textu – manuskript (náčrt, čistopis), verze, varianta, redakce a problematika autorizace, tj. také otázky cenzury, redakčních vstupů a polarity tvůrčí a netvůrčí změny, volby výchozího textu a jeho historické identity, včetně problematiky kanonizace textu, typy vydání, především problematika čtenářského/vědeckého/diplomatického vydání v prostředí tištěných a digitálních médií, otázky jazykové přípravy, též definování chyby (mj. prostřednictvím versologické analýzy) a následné emendace porušeného místa.

Skrze zkoumání takto vymezeného okruhu dílčích problémů budou v druhé rovině rozvrženy základní typy edičních přístupů k materiálu, a to na základně modelového třídění podle editorovy orientace: a) historicko-dokumentární, b) estetická, c) autorsko-intencionalistická a d) sociologická (srov. např. P. L. Shillingsburg). Současně budou definována adekvátní řešení v rámci těchto edičních orientací.

Publikace bude vydána v edici Varianty.

 

Obraz české literatury v korespondencích a díle Jakuba Demla (II.)

GA ČR 14–32413S (2014–2016)

Bohatá rukopisná korespondence Jakuba Demla (1878–1961) představuje základní a převážně skrytý pramen k dějinám českého písemnictví. Pro dějiny české poezie, překladu či knižní kultury jsou prvořadé početné soubory vzájemných dopisů s básníkem Otokarem Březinou (z větší části je vydal Jakub Deml sám ve dvou svazcích, dnes již nedostupných, jednostranně pak Petr Holman v Březinově Korespondenci – jako oboustranný celek však ještě nikdy nevyšly), s kritikem F. X. Šaldou (vzájemné dopisy publikoval Literární archiv PNP v edici Květoslavy Neradové s komentářem Jiřího Němce v roce 1969; i tato edice je nedostupná, navíc badatelé později objevili další listy), s vydavatelem Josefem Florianem (nyní je známo přes 370 nepublikovaných dopisů, v samizdatu většinu Demlových listů přepsal Jaroslav Staněk, všechny Demlovy dostupné dopisy soustředil v diplomové práci Igor Pejchal) a spisovatelem Jaroslavem Durychem (kolem 300 dopisů, Durychovy listy vydal v samizdatu Václav Durych; výběr Demlových listů publikoval časopisecky Michal Charypar).

Cílem tříletého projektu je soustředit a uspořádat soubory všech známých vzájemných dopisů Jakuba Demla s Otokarem Březinou, F. X. Šaldou, Josefem Florianem a Jaroslavem Durychem, vytvořit na jejich základě čtyři rozsáhlé literárněhistorické studie a první dvě jmenované korespondence zpřístupnit v komentované edici v rámci knižní řady Korespondence Jakuba Demla (nakladatelství Dauphin); dále vytvořit interní příručku edičních postupů a nové poznatky shrnout při odborné konferenci.

 

Kritická hybridní edice

Souborné kritické vydání děl Františka Gellnera a Karla Hlaváčka

Cílem projektu je vytvoření a vydání hybridní – tj. digitální a knižní – edice souborného díla F. Gellnera a K. Hlaváčka. Při řešení grantového projektu bude vyvíjen a testován software pro materiál, který vytvoří dva paralelně zpracovávané soubory děl. Spojením tradičního knižního média a DVD bude vyřešen jeden ze základních edičních problémů, napětí mezi čtenářským a vědeckým vydáním. Rozhodli jsme se nabídnout kriticky pořízený text básnického díla, veškeré další texty a celý kritický aparát pak zpřístupnit na přiloženém DVD. V knize bude prezentován autor formou čtenářské kriticky ověřené edice, a to ve výboru z celého jeho díla (otištěny budou sbírky jako celky). Oproti tomu DVD přinese celý textový korpus díla daného autora, a to počínaje rukopisnými náčrty, přes všechny rukopisné, popř. strojopisné verze, podstatné neautorské opisy, časopisecké otisky (včetně sborníků a almanachů), všechna knižní vydání za autorova života i znění v posmrtně vydaných edicích, jež přinášejí z textologického hlediska výrazné ediční zpracování. Kladen bude důraz na pořízení a prezentaci co nejrozsáhlejšího fondu faksimilní podoby rukopisů (ve spolupráci s LA PNP v Praze). Vedle původní umělecké tvorby bude DVD obsahovat též prameny sekundární povahy (zvl. korespondenci), vztahující se k autorovu dílu a životu. Nedílnou součástí datového nosiče budou i bibliografické soupisy a výběr ze sekundární odborné literatury (se zaměřením na dobovou recepci). Současně datový nosič bude mapovat bohatou výtvarnou (zejména kreslířskou a grafickou) tvorbu obou autorů. Počítačová prezentace umožní přistupovat zcela odlišným způsobem zejména k problematice verzí textu a jejich různočtení. Elektronické řešení rovněž umožní široké využití hypertextových (a indexačních) odkazů a strukturovaných typů vyhledávaní.

KHE bude pokračovat 3. svazkem, který přinese kritickou edici Slezských písní Petra Bezruče a která je v současnosti v pokročilé fázi edičního zpracování.

 

 

Ukončené:

Česká elektronická knihovna - Poezie 19. a počátku 20. století

Projekt by dostartován 1. dubna 1998, kdy nově vzniklé oddělení získalo u Ministerstva kultury ČR tříletý grant na vytvoření plnotextové databáze Česká elektronická knihovna – Česká poezie 19. století od thámovců po lumírovce. Poté – od 1. ledna 2001 – obdržela pracovní skupina další grant, opět od MK ČR, tentokráte čtyřletý, na pokračování a dokončení úkolu. K 1. 7. 2004 získala grant od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na projekt Česká elektronická knihovna – Poezie básníků debutujících v rozmezí let 1900–1918.

Výsledek prvního grantového úkolu (600 básnických sbírek) vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR s podtitulem Od thámovců po lumírovce roku 2002 ve formě CD-ROMu; druhý výstup plnotextové databáze s názvem Česká elektronická knihovna – Poezie 19. století (1 200 básnických sbírek), který propojil (doplněné a aktualizované) texty vydané na CD-ROMu s novou prací, byl zveřejněn již v internetové podobě. Výsledky třetího grantového úkolu byly průběžně včleňovány do stávající internetové plnotextové databáze s konečným názvem Česká elektronická knihovna – Poezie 19. a počátku 20. století. Takřka dvanáctiletá práce na úkolu skončila v prosinci 2007. Databáze české poezie obsahuje 1 700 titulů básnických knih vydaných v rozmezí více než půl druhého století a zájemci ji bezplatně přístupnou naleznou na adrese: www.ceska-poezie.cz.

 

Individuální projekty

Ukončené:

Tři kapitoly z dějin textologie a ediční praxe

(Mgr. Michal Kosák, Ph.D.)

Výstup tříletého grantového projektu Přehled textologie a ediční praxe (GA AV, 2007–2009) tvoří knižně publikovaná studie Podoby textologie (2010) o ediční praxi a dějinách novočeské textologie doplněná antologií významných dobových materiálů. Vývoj ediční praxe a textologie nové české literatury znamenají především tři zásadní diskuse, polemika kolem roku 1906, jíž se účastnili například Jaroslav Vlček, Jan Jakubec, Václav Flajšhans či František Bačkovský, diskuse odehrávající se v době druhé světové války a v době těsně poválečné, které mají svůj počátek v anketě Upravovat či neupravovat z časopisu Hovory o knihách (1939) a které vyústily návrhem Kritických a edičních zásad pro vydávání novočeských autorů z roku 1947, třetím klíčovým střetem je polemika nad vydáváním díla Petra Bezruče, která má své kořeny již v době před druhou světovou válkou, vrcholí však diskusí především mezi Oldřichem Králíkem a Felixem Vodičkou, Miroslavem Červenkou, Břetislavem Štorkem kolem roku 1966. Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit tato tři klíčová období novočeské textologie a editologie a v připojené antologii zveřejnit okomentované základní texty oboru.

 

 

Čtyřhlas Terézy Novákové

(PhDr. Blanka Svadbová, CSc.)

Výstupem tříletého grantového projektu (GA ČR, 2007–2009) je knižní vydání rodinné korespondence Terézy Novákové (vydáno v nakladatelství Academia 2013), psané v rozmezí čtyřiceti let, jež nebyla nikdy zpřístupněna, ačkoli především listy vyměňované se synem Arne Novákem přinášejí řadu nových poznatků o jejím tvůrčím směřování, duchovním zázemí a výbojích i o osobní emocionalitě a prohlubují dosud obecně známý obraz této spisovatelky. Listář nově osvětluje rovněž okolnosti života a mnohostranné tvorby Arne Nováka a jeho vývoj od individualistických východisek představitele generace sklonu 19. století k pojetí českého písemnictví, které oceňuje tradiční literární hodnoty. Vhled do soukromého a tvůrčího života, v němž se střetával synův svět hrdého jedince se světem matky, vězící v myšlenkovém ovzduší předcházejícího století, přitom širokým záběrem pisatelů přerůstá v pronikavé postižení soudobého literárního ovzduší i kulturních a společensko-politických souvislostí doby.

Součástí knihy, která podává formou koláže z dopisů čtenářský výbor, je CD-ROM, který prezentuje široký výběr z 1 338 listů Terézy Novákové, Arne Nováka, Josefa Nováka a Theodora Nováka doprovázený rozsáhlým poznámkovým aparátem a umožňující např. pohodlné vyhledávání.

 

Ediční řady a pravidelné akce 

Edice Varianty

Edice Varianty si klade za cíl zpřístupňovat texty domácích i zahraničních textologů a editorů, a to jak současných, tak i klasiků oboru. Svazky jsou koncipovány jako výbory či soubory prací jednotlivých domácích i zahraničních osobností. Edice bude přinášet chrestomatie k jednotlivým aktuálním problémům textologického diskursu, přehledy aktuální situace oboru v různých jazykových oblastech a praktické ukázky nových edičně-textologických řešení (experimentální edice).

 

Dosud vyšlo:

Sv. 1: Miroslav Červenka: Textologické studie

Sv. 2: Michal Kosák a Jiří Flaišman: Tři kapitoly z dějin české textologie a ediční praxe

Sv. 3: Alexandr Stich: Sabina – Němcová – Havlíček a další studie

Sv. 4: G. Thomas Tanselle: Principy textové kritiky

 

Připravované tituly:

Sv. 5: Jiří Daňhelka: Textologie a starší česká literatura

Sv. 6: Dmitrij Sergejevič Lichačov: Úvod do textologie

Sv. 7: Mojmír Otruba: Autor – text – dílo a jiné textologické studie

Sv. 8: Oldřich Králík: Dílo K. H. Máchy jako problém textologický

Sv. 9: Michael Špirit: Textologie dnes?

 

 

 

Edice E

Členové oddělení spravují internetovou stránku Edice E (http://www.ucl.cas.cz/edicee), která přináší v obrazové digitální podobě jak nové knižně nevydané publikace (zvláště sborníky), tak i novější publikace vydané (např. čtyřsvazková antologie Z dějin českého myšlení o literatuře). Edice E současně zpřístupňuje zásadní publikace (kompendia, antologie, sborníky, příručky, edice ad.), jež vznikly v průběhu více jak šedesátileté existence ÚČL AV ČR, např.: Dějiny české literatury 1–4, Avantgarda známá a neznámá 1–3, Soubor díla F. X. Šaldy (21 svazků), Jak číst poezii, Slovník básnických knih. Součástí edice jsou též obtížně dostupné samizdatové sborníky vydávané k příležitosti životních jubileí významných pracovníků ÚČL AV ČR (např. M. Červenka, R. Havel, M. Jankovič, Z. Pešat).

Textologická kolokvia

Od roku 2009 oddělení každoročně pořádá setkání odborníků i zájemců o problematiku prezentace textu a další speciální textologické otázky.

 

I. textologické kolokvium: Otázky současné ediční praxe (Praha, 19. 11. 2009)

II. textologické kolokvium: K otázkám vydávání Máchova díla (Praha, 16. 12. 2010)

III. textologické kolokvium: Texty a varianty (Praha, 1. 12. 2011)

IV. textologické kolokvium: Edice korespondence: průniky, shody a rozdíly textologického a archeografického přístupu (ve spolupráci s MÚaA AV ČR, Praha, 20. 9. 2012)

V. textologické kolokvium: Umělecké dílo a jeho elektronická edice – film / hudba / divadlo / literatura (Praha, 3. 12. 2012)

VI. textologické kolokvium: Rukopis – náčrt – tvůrčí akt (ve spolupráci s FF UPOL, Olomouc, 26. 11. 2013)

 

 

Spolupráce:

  • Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze
  • Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze
  • Památník Petra Bezruče v Opavě
  • Ústav české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

 

 

Členové oddělení:

 

Externí spolupracovníci:

 

  • Mgr. Eliška Davidová
  • PhDr. Karel Kolařík
  • Kristýna Merthová
  • Mgr. Tereza Nováková
  • PhDr. Blanka Svadbová, CSc.