Aktuality

 

Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. Fotosyntetické organismy přeměňují energii slunečního záření na formy využitelné i pro ostatní organismy včetně člověka.

Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.

Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický plán pšenice se podařilo odhalit díky využití chromosomové strategie, kterou vyvinul tým prof. Jaroslava Doležela v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR.

Trendem moderního biomedicínského výzkumu je snaha minimalizovat pokusy na zvířatech, jako jsou myši či kuřata, a tam, kde je to možné, nahradit je vývojově jednoduššími modelovými organismy. To lze jen za předpokladu, že jsou u těchto organismů evolučně zakonzervované některé základní buněčné a fyziologické procesy, čímž je zachována podobnost s procesy v organismech složitějších. Jedním takovým biologickým modelem je i akvarijní rybička danio pruhované (zebřička). To, že je vhodným modelem ke studiu hematologických chorob, dokládají nyní i vědci z ÚMG AV ČR.

Prestižní časopis Nature Chemistry publikoval původní článek skupiny prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR spolu s experimentátory na Curyšské univerzitě, který ukazuje, jak se ve vodě „rozpouští“ elementární částice – elektron. Každý, kdo někdy solil polévku, tuší, jak se ionty solí rozpouštějí ve vodném prostředí. Jak se ale ve vodě rozpouští elektron? Bude se tato záporně nabitá elementární částice rozpouštět podobně jako chloridový anion z kuchyňské soli, nebo se uplatní kvantově mechanické efekty a rozpouštění proběhne podle úplně jiného scénáře? Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu význačných vědeckých osobností. Tentokrát do tohoto ústavu zavítá profesor Michael Menaker, významný americký vědec působící na University of Virginia. Jeho přednáška se koná 2. 7. 2014 ve 14 hodin ve FGÚ AV ČR v Praze-Krči a nese název „The Promise of Circadian Biology“ (Příslib cirkadiánní biologie). Prof. M. Menaker se po celý život zabývá cirkadiánním systémem, zejména denním programem a biologickými rytmy obratlovců. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyziologický ústav AV ČR realizoval v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost projekt Mikroskopický systém (CZ.2.16/3.1.00/28034). Finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla využita na pořízení systému fluorescenční konfokální mikroskopie pro zobrazování genové exprese a zprostředkovaně i aktivity nervových buněk. Systém slouží k analýze fixovaných vzorků tkání a též ke sledování exprese během delšího časového úseku (24–48 h) v tkáňových kulturách živých buněk. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vědecký tým z České republiky a USA objevil šetrný a zároveň účinný způsob jak diagnostikovat u zimujících netopýrů syndrom bílého nosu. Badatelé, kteří pracují na problematice šíření a dopadů této závažné nemoci netopýrů, mohou od nynějška využívat novou metodu pro identifikaci postižených netopýrů – ultrafialové (UV) světlo. Pokud se UV světlem prosvítí křídlo postiženého netopýra, můžeme pozorovat charakteristickou oranžově-žlutou fluorescenci. Toto zbarvení vzniká v místech mikroskopických změn kůže. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR, význačná česká výzkumná instituce v oblasti fyziologie a patofyziologie živočichů a člověka, oslavil ve středu 28. května 2014 60. výročí svého založení. Svátečního odpoledne v areálu biomedicínských ústavů AV ČR v Praze v Krči se zúčastnil i předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a další hosté. U příležitosti jubilea předala ředitelka FGÚ AV ČR RNDr. Lucie Kubínová, CSc., pamětní listy mimořádným osobnostem spojeným s minulostí i současností ústavu. Nad významem FGÚ AV ČR se poté ve svých vystoupeních zamysleli prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., a Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.

Vědci z centra CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vedli mezinárodní studii, jejíž výsledky uveřejnil v pondělí 26. května 2014 prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Climate Change. Tento výzkum poprvé systematicky analyzoval změnu v četnosti výskytu významných meteorologických extrémů, které zásadně ovlivňují výnosy polních plodin. Závěry studie nabízejí informace využitelné pro aplikaci vhodných pěstitelských adaptačních strategií. Studie vysílá signál, že v budoucnosti musíme očekávat vyšší frekvenci výskytu ročníků s nízkými výnosy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.