Archiv

Čeští geologové odhalili záhadnou sílu tvarující pískovcové sklaní tvary

30.7.2014

Pískovce jsou na celém světě proslaveny velkolepými útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy, převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a "inteligentní" organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience.

Jak uchovat dědictví fotografických desek? – rozhovor s doc. Reném Hudcem

29.7.2014

Již od sklonku 19. století se k záznamu astronomických pozorování používaly tzv. fotografické desky. S cenným odkazem svých předchůdců pracuje doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově již od roku 1973, kdy jako student astronomie a astrofyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK praktikoval na observatoři Sonneberg v bývalé NDR. Právě zde se nachází největší evropský archiv čítající téměř 300 000 kusů. Ostatně, i první odborná práce doc. Hudce zahrnovala výzkum H-alfa hvězd v mlhovině Severní Amerika na fotografických deskách Schmidtovy kamery v Sonnebergu, na jehož základě později vznikla i jeho první vědecká publikace. Rozhovor naleznete v letním dvojčísle Akademického bulletinu.

V anketě Lékař roku oceněni dva vědci

28.7.2014

V odborné části ankety Lékař roku, kterou již šestým rokem vyhlašuje Unie pacientů České republiky, byli letos oceněni i dva badatelé. Jeseniovu cenu pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně získal dr. Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR, který vede tým odborníků zkoumající mechanismy vzniku epileptických aktivit v lidském mozku. Ocenění za celoživotní přínos medicíně v oboru mikrobiologie a imunologie obdržel člen Učené společnosti prof. Ctirad John. Více na http://www.lekarroku.cz.

(Ne)známý mecenáš z Akademie

28.7.2014

„Mecenáš věnoval jmění pražské ZOO,“ proletěla před dvěma lety jako blesk tiskem zpráva o daru v hodnotě více než 50 milionů od Stanislava Rákose, kterého znali hlavně chovatelé exotických ptáků doma i v zahraničí. Byl totiž nejen chovatelem a činovníkem chovatelského klubu, ale také vynikajícím organizátorem výstav a mezinárodních setkání. Právě on stál např. u zrodu tradice vyhlášené výstavy exotů v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Některá média připodobnila dárce třeba k zakladateli „Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji“ (viz např. AB 1/2006), nikde však nepadla ani zmínka, že Stanislav Rákos pracoval dlouhá leta v Akademii věd. Více čtěte v rozhovoru s ředitelem Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR prof. Milošem Drdáckým a mecenášovou životní souputnicí paní Ludmilou Rákosovou, který vychází v letním dvojčísle AB.

Otázky a odpovědi k novému vydání normy ČSN 01 6910

25.7.2014

Ústav pro jazyk český AV ČR zveřejnil otázky a odpovědi k novému vydání normy ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Norma nabývá účinnosti 1. srpna 2014 a lze ji získat prostřednictvím služby ČSN online nebo zakoupit u smluvních prodejců tištěných norem. „Norma prošla úplnou revizí a dílčích změn je příliš mnoho na to, abychom je v tomto dokumentu všechny podrobně popsali. Vybrali jsme však některé z nich, o nichž si myslíme, že by mohly dát dobrou představu o změnách, které v novém vydání normy naleznete,“ uvádí autorka ČSN 01 6910 dr. Markéta Pravdová z ÚJČ.

Julius Lukeš členem Americké mikrobiologické akademie

23.7.2014

Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.

Výzva k podání návrhu na člena předsednictva GA ČR

22.7.2014

V souvislosti s rezignací člena předsednictva a předsedy Grantové agentury České republiky vyhlašuje místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, v souladu s příslušnými předpisy výzvu k podávání návrhu na člena předsednictva GA ČR pro obor „společenské a humanitní vědy“. Předpokládané zahájení výkonu funkce je 1. října 2014. Více informací na http://www.vyzkum.cz.

Vila Lanna v Gmundenu

21.7.2014

Reprezentační prostory bubenečské Lannovy vily svou atmosférou nadchnou snad každého účastníka našich i mezinárodních konferencí a sympozií či jiných slavnostních akcí Akademie věd České republiky. Připomeňme, že vilu na tehdejším předměstí Prahy zbudoval Vojtěch Lanna mladší pro svou rodinu, aby mohla vyjíždět z paláce v Hybernské ulici na čerstvý vzduch. Výmalbami bohatě zdobeným interiérům a jejich symbolice jsme se podrobně věnovali loni v září v samostatné příloze Akademického bulletinu o vile Lanna v Praze. Nyní se nám dostalo příležitosti představit lannovské letní sídlo v Horních Rakousích, situované do skalnaté krajiny Solnohradska, na niž odkazují mytické kořeny rodové dynastie prostřednictvím motivů Travenského salonu v pražské stavbě. Vzápětí poté, co dokončil pražskou vilu, vystavěl Vojtěch Lanna pohodlnou rodinnou rezidenci v lázeňském městečku Gmunden u Travenského jezera. Dodnes zde žije Lannův pravnuk, generál Hubertus von Trauttenberg, jehož pozvání jsme s radostí přijali. Více se dočtete v příloze Akademického bulletinu 7-8/2014. (HaM)

Věda, kde byste ji nečekali

17.7.2014

Jakkoli je v povědomí lidí celkem dobře známa dvojice nevidomého člověka provázeného vodicím psem, možnosti čtyřnohých pomocníků jsou daleko pestřejší. Jen kousek pod pražskou Motolskou nemocnicí pracuje nezisková organizace Helppes, která pro lidi s nejrůznějším postižením cvičí psí asistenty a škála takové asistence je vskutku široká od běžného průvodcovství, podávání nejrůznějších věcí, otevírání kde čeho či rozsvěcení a zhasínání, až po pomoc vysoce odbornou. Asistenční psi jsou schopni zachránit život pacientům s diabetem, protože umějí rozpoznat blížící se záchvat a buďto přivolají pomoc nebo svému člověku podají inzulínové pero či sladký nápoj. Právě pro tento typ výcviku byla vyvinuta unikátní metoda, ne nepodobná „pachovým konzervám“ známým z kriminologie. Při snižující se hladině cukru v krvi se totiž rovněž mění složení potu – a to dobře vycvičený pes bezpečně pozná. Splněním nejvyšších mezinárodních standardů získala nyní všeobecně prospěšná společnost Helppes akreditaci mezinárodních odborných organizací ADEu (Assistance Dogs Europe) a ADI (Assistance Dogs International), a to nejen jako jediná v České republice, ale i ve všech zemích bývalého východního bloku.

Čestné oborové medaile třem badatelům

15.7.2014

Vědecké úspěchy tří vědců z ústavů Akademie věd ČR ocenil 8. července 2014 v sídle AV ČR na pražské Národní třídě předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Udělil tři čestné oborové medaile – Ernsta Macha (za zásluhy ve fyzikálních vědách) dr. Janu Stöckelovi z Ústavu fyziky plazmatu, Františka Pošepného (za zásluhy v geologických vědách) doc. Jaromíru Ulrychovi z Geologického ústavu a Františka Palackého (za zásluhy v historických vědách) dr. Robertu Luftovi z Masarykova ústavu a Archivu.