Aktuální číslo
Česká literatura 62, 2014/3
Studie
Tomáš Hlobil
Teorie dramatu v přednáškách z estetiky Antona Müllera. Nástin obsahu
Studie představuje poprvé teorii dramatu Antona Müllera, která tvoří stěžejní část jeho přednášek z estetiky držených na pražské univerzitě ve studijním roce 1830/31. Jádro Müllerovy teorie nastíní scelením stanovisek rozptýlených na různých místech přednáškového cyklu, jak ho zachytil rukopisný zápis pořízený Karlem Holzingerem. Cílem zvoleného postupu je vytvořit vhodné východisko k zahájení všestranného a důkladného zkoumání Müllerovy estetiky, umožňující hlubší porozumění jeho postavení v české kultuře doby předbřeznové.
martin hrdina
Realismus v české literatuře 19. století. Pohledy současníků, historické interpretace a badatelské perspektivy
Cílem studie je formulovat výzkumný záměr týkající se reflexe realismu v historii české literatury. Autor nejprve stručně rekapituluje možnosti konceptualizace literárního realismu v literární vědě a v návaznosti na úvahy René Welleka zaměřuje pozornost k vnímání realističnosti české literatury druhé poloviny 19. století. Nejprve připomíná různá literárněhistorická pojetí realismu se zřetelem na to, ke kterému segmentu dobového kritického souzení o realismu se tyto modely vztahují. Největší diskrepanci mezi kritickým a historickým souzením o realismu autor nachází v oblasti české pobřeznové literatury, jež bývá až na výjimky, jako je například dílo Jana Nerudy, vylučována z oblasti užití pojmu „realismus“. Na základě toho pak autor uvažuje o potřebě diskurzivní analýzy, jež by zpřehlednila široké pole dobového souzení o realismu v české literatuře po roce 1848 a umožnila diferencovanější popis realismu jako literární události, než jaký nabízejí dosavadní literární kompendia. Zamýšlenou analýzu autor podmiňuje odmítnutím pojetí realismu jako postupně se zdokonalující literární metody, a zejména přihlédnutím k německojazyčnému kontextu českého literárního života, jenž byl v pracích zabývajících se realismem opomíjen na úkor hledání souvislostí s literaturou francouzskou, ruskou či anglickou.
zuzana malá
Milada Součková a časopis The Booster/Delta
Článek je ke stažení v pdf-formátu zde.
ingrid chytilová
Vztah mezi příbytkem a niterným světem fikčních postav v díle Arnošta Lustiga
Studie analyzuje pojetí příbytku ve vybraných prózách Arnošta Lustiga, autorka vychází z pojetí Joosta Van Baaka (The House in Russian Literature: A Mythopoetic Exploration), zabývá se otázkou, jakou úlohu sehrává prostor u postavy a zda může sloužit k vykreslení její psýchy. V analytické části studie dále sleduje, jakým způsobem autor pracuje s duševním světem postav a jakých narativních postupů využívá k zachycení jejich myšlenkových pochodů či mentálních stavů ve fikčním světě.
Diskuse
Michal Frankl
Neruda chameleon. Nad reakcemi na knihu o Janu Nerudovi a jeho vztahu k Židům
Jindřich Toman
Velký sen – k recenzím sborníku Jan Neruda a Židé
kateřina čapková
Když jde o prospěch českého národa, antisemitismus to není… Polemika s texty Aleše Hamana, Jiřího Homoláče, Jana Mareše a Jana Randáka
marek nekula
„Za vlasy přitažený...“
Recenze
Magdaléna Jacková: Divadlo jako škola ctnosti a zbožnosti: jezuitské školské drama v Praze v první polovině 18. století (TOMÁŠ HAVELKA)
Karel Sabina: Král Ferdinand V. Dobrotivý a jeho doba. Původní román z nejnovějších časů. Edd. Michal Charypar a Lenka Kusáková (MICHAL FRÁNEK)
Tomáš Kubíček a Jan Wiendl (edd.): Moderna — Moderny (ZDENĚK BRDEK)
Jurij M. Lotman: Kultura a exploze (RICHARD ZMĚLÍK)
Ondřej Daniel — Tomáš Kavka — Jakub Machek et al.: Populární kultura v českém prostoru (STEFAN SEGI)
Anotace, kronika, glosy
Henryk Markiewicz (JIŘÍ TRÁVNÍČEK)
Hrabaliana 2014 (JAKUB FLANDERKA — JIŘÍ SOUKUP)
Mezinárodní workshop o holocaustu v literatuře, filmu a divadle ve střední Evropě (MARCELA ZOUFALÁ)
Informatorium
Autoři čísla
Informace pro autory
Vztah mezi příbytkem a niterným světem fikčních postav v díle Arnošta Lustiga