Myslíte si, že moderní věda je příliš složitá a nepochopitelná? A že její objevy nemají žádné praktické využití? Pak jste tady správně. Zde vás totiž vyvedeme z omylu.
V této sekci vám ukážeme, čím je náš výzkum zajímavý i užitečný. Zprávy jsou stručné, srozumitelné, ověřené – prostě věda z první ruky, přímo od profesionálů.
Pokud jste novinář(ka) a některé téma vás zaujme, kontaktujte pro další informace příslušné vědce nebo Ing. Kláru Hoyerovou, Ph.D.: hoyerova
ueb [dot] cas [dot] cz.
Na této stránce přinášíme odkazy na deset nejnovějších příspěvků z celé sekce Pro veřejnost a novináře. Mnohem více jich najdete v jednotlivých rubrikách.
Můžete nás sledovat a diskutovat s námi také na Facebooku nebo Twitteru.
|
25.07.2014 - 09:19
Jednou ze základních rostlinných živin je dusík. Na množství dostupného dusíku je závislý i výnos většiny rostlin; jinými slovy, není-li dost dusíku, rostlina strádá a hladoví a roste buď velmi pomalu, nebo dokonce neroste vůbec. Toho si všimli již prehistoričtí zemědělci, když pro zvýšení výnosů začali používat hnůj, který je na dusíkaté látky velmi bohatý. Přestože dusík tvoří asi čtyři pětiny zemské atmosféry, v půdě se ho většinou mnoho nenachází. Alespoň ne v takové formě, kterou by dokázaly rostliny využít. |
14.05.2014 - 15:42
V sobotu 14. června 2014 od 19 do 00 hodin v prostorách Národní technické knihovny v Praze 6 se bude v rámci 11. ročníku Pražské muzejní noci konat prezentace našeho ústavu. |
|
18.07.2014 - 13:33
Genetický plán pšenice odhalen Pšenice tvoří hlavní složku výživy lidstva v mnoha oblastech světa. Tato plodina je pěstována na více než 215 milionech hektarů, z nichž se ročně sklidí téměř 700 milionů tun zrn. S takovouto roční sklizní se pšenice řadí na třetí místo mezi obilovinami, hned za kukuřici a rýži. Na rozdíl od těchto dvou obilovin má však vyšší obsah bílkovin, tudíž je pro lidstvo nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. Zrno pšenice lze snadno skladovat a pšeničná mouka je neodmyslitelně spjata s přípravou velké škály kvalitních potravin. |
07.05.2014 - 13:28
V úterý 6. května 2014 před polednem byla v blízkosti budovy Přírodovědecké fakulty ve Viničné 5 odhalena busta Julia Sachse. V odpoledních hodinách pak proběhlo v Novoměstské radnici kolokvium přednášek týkajících se života tohoto rostlinného fyziologa. V budově AV ČR na Národní třídě 3 bude od 7. do 28. května každý všední den v čase 9-19 otevřena výstava „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“. |
|
23.06.2014 - 14:37
Banánovník (rod Musa) hraje v tropických oblastech důležitou úlohu, protože jeho plody (banány) jsou důležitou součástí lidské stravy. Původně pochází z indomalajské oblasti a Austrálie, přičemž poprvé byl pěstován na Papui-Nové Guiney, odkud se jeho kultivace rozšířila do celého světa. Samotné slovo „banán“ pravděpodobně pochází ze slova banaana, které pochází z wolofštiny, jazyka západoafrické etnické skupiny žijící v Senegalu, Gambii a Mauritánii. Do evropských jazyků toto slovo proniklo přes španělštinu a portugalštinu. Banánovník je zajímavý i z botanického hlediska, na něž se zaměříme v této Rostlině s příběhem. |
18.04.2014 - 15:35
Rostliny se všemožnými způsoby brání samosprášení – tedy opylení pestíků pylem z téže rostliny. Při samosprášení vzniká geneticky stejnorodé potomstvo, zatímco při sprášení cizím pylem dojde ke vzniku geneticky různorodého potomstva. Pro přežití druhu bývá z dlouhodobého hlediska výhodné udržet si genetickou různorodost. |
|
16.06.2014 - 12:42
14. června 2014 od 19 hodin do půlnoci probíhal XI. ročník Pražské muzejní noci. Expozice Ústavu experimentální botaniky byla k vidění v prostorách Národní technické knihovny v Praze 6. |
21.03.2014 - 12:23
Rostlinou s příběhem na další měsíc bude bledule jarní (Leucojum vernum). Tuto drobnou, bíle kvetoucí jednoděložnou rostlinu z čeledi amarylkovitých si většina lidí spojuje se začátkem jara. Spolu se sněženkou patří k nejhojněji pěstovaným jarním cibulovinám. |
|
16.05.2014 - 11:21
Šroubatky (Spirogyra) jsou sladkovodní zelené řasy ze třídy spájivek. Naposledy jste o nich nejspíš slyšeli v nudných hodinách středoškolské biologie. Ze dvou skupin zelených řas patří do té „pokročilejší“ (zv. Streptophyta), z níž před necelou půl miliardou let vzešly na souš první rostliny. Streptofytní řasy jsou tudíž předchůdci vyšších rostlin, a tedy zajímavým modelem pro studium rostlinné evoluce. Snažíme se v nich najít počátky důležitých fyziologických pochodů, díky kterým rostliny nejen na souši přežily, ale též ji s nebývalým úspěchem prakticky celou osídlily. |
21.02.2014 - 13:49
Brefeldin A (BFA) je syntetizován mnoha houbovitými organizmy. Původně byl izolován a charakterizován jako antibiotikum, antivirotikum a jako fungicid. Záhy však bylo objeveno, že umí blokovat sekreci bílkovin. BFA zabraňuje exportu bílkovin z buněk, především působením na Golgiho aparát a způsobuje přerozdělení bílkovin z Golgiho aparátu do endoplazmatického retikula. V Laboratoři hormonálních regulací se BFA používá při studiu transportu bílkovin a váčků v buňkách. |
Čeština
English