Otázky a odpovědi k novému vydání normy ČSN 01 6910

Zpracovatelé normy Petr Lozan a Markéta Pravdová dále komentují: "Norma prošla úplnou revizí a dílčích změn je příliš mnoho na to, abychom je v tomto dokumentu všechny podrobně popsali. Vybrali jsme však některé z nich, o nichž si myslíme, že by mohly dát dobrou představu o změnách, které v novém vydání normy naleznete."

 

Fota: Archiv ÚJČ AV ČR

 

Mění se například zápis časových údajů. Nevyžaduje se už pouze psaní s dvojtečkou jako v předchozím vydání normy, ale v souladu s  Pravidly českého pravopisu se při zápisu času jako denní doby oddělují hodiny a minuty tečkou, připouští se však také psaní s dvojtečkou a dvoumístný zápis hodin. Normě tak vyhovují zápisy 9.05, 9:05 i  09:05 hodin, zvolený způsob zápisu však musí být v dokumentu jednotný. To odpovídá tzv. principu jednotné úpravy, který norma definuje – uživatelé normy si mohou vybrat z různých možností, které norma předkládá, ale tentýž jev musí být v dokumentu řešen vždy stejným způsobem. Více o psaní času jako denní doby viz otázky  19 a  20.

 

Při psaní peněžních částek revize normy už nevyžaduje členění číslic tečkou, ale i peněžní částky člení mezerou jako jiná čísla (4 760 Kč). Členění peněžních částek tečkou (4.760 Kč) je také přípustné, aby norma vyhověla uživatelům, kteří tento způsob zápisu považují za potřebný (více viz otázka 22). Při psaní peněžních částek norma nově nedoporučuje používání pomlčky k vyjádření částek bez uvedení desetinných míst. Zápisy jako Kč 500,– nebo 500,– Kč je totiž vhodnější nahradit jednodušším zápisem  500 Kč, nebo uvést částku včetně desetinných míst (500,00 Kč), je-li to nezbytné například pro zarovnání údajů v sestavách a tabulkách.

 

Měřítko a poměr se nyní podle ČSN 01 6910 píšou tak, jak je najdete na mapách či v odborné literatuře – s mezerou před a za dvojtečkou (mapa 1 : 50 000, poměr 1 : 2). Sportovní skóre se píše bez mezer (výsledek utkání 3:4).

 

Zkratky právních forem se podle nového vydání normy mohou, ale již nemusí psát v souladu s obchodním rejstříkem. Pokud rejstřík obsahuje pravopisnou chybu (neodděluje zkratku právní formy od názvu čárkou nebo neobsahuje mezery po tečkách ve zkratce právní formy), norma už nenařizuje, aby její uživatelé tyto chyby přejímali. Více o psaní zkratek právních forem viz otázka 25.

 

Pravidla pro psaní spojovníku a pomlčky nyní vycházejí z tradičních typografických pravidel, ale v souladu s novějšími doporučeními Ústavu pro jazyk český AV ČR, která jsou veřejností velmi dobře přijímána, norma umožňuje i psaní mezery kolem pomlčky v rozsazích a ve významu „a“ a „versus“, jestliže je alespoň jeden z výrazů kolem pomlčky víceslovný. Také v  místních jménech se spojovníkem použitým mezi víceslovnými výrazy je dovoleno nahrazovat spojovník pomlčkou s mezerami, nebrání-li této náhradě jiné okolnosti (více viz otázka 24). Pravidla pro psaní spojovníku a pomlčky byla zpřesněna i opravena. Zatímco v předchozím vydání normy mezi příklady užití spojovníku naleznete výraz expedice Zikmund-Hanzelka, podle platných pravidel i revize normy se tento výraz píše s pomlčkou: expedice Zikmund–Hanzelka.

 

Změny odpovídající současné jazykové praxi se týkají i  lomítka – v novém vydání normy je lomítku věnován samostatný článek. Norma například doporučuje psát lomítko s mezerami, jestliže je alespoň jeden z výrazů členěných lomítkem víceslovný (ve městě / o městu), a umožňuje používat lomítko i ke grafickému oddělení výrazů – například při číslování stran lze vedle strana 1/3 psát také strana  1 / 3 (více o použití lomítka pro grafické oddělení výrazů viz otázka 26).

 

Typografické zdroje někdy doporučují lomítko, které se vyskytne na konci řádku, zopakovat na počátku řádku následujícího, ale k opakování lomítka ve skutečnosti není důvod. Při sazbě v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích se lomítko na počátku následujícího řádku často již neopakuje, a norma opakování lomítka také nedoporučuje.

 

Rozšířena byla pravidla o  psaní výčtů, která podrobněji popisují užití interpunkce i velkých a malých písmen, a aktualizovány byly také pokyny pro úpravu nadpisů a dalších prvků dokumentu. Norma se nyní podrobněji věnuje například i použití dělení slov (více o dělení slov viz otázky  17 a  43), upraven byl přehled o psaní mezer a  přehled výrazů, v nichž nesmí dojít k zalomení řádku. Celou řadou změn prošla kapitola o  vyznačování v textu (dříve  zvýrazňování) – více viz otázky  30 a  31.

 

V případě úpravy dopisů byl text normy spíše metodicky zpřesněn než výrazně modifikován. Pravidla úpravy jednotlivých typů dopisů se však mírně sblížila. Aktualizovány byly pokyny pro psaní adres. V  adresách se například už nemusí psát název obce nebo adresní pošty verzálkami, není-li adresa psána rukou (více viz otázka 37).

 

Užití různých znaků i další jevy v normě ilustruje mnoho nových i aktualizovaných příkladů. Aby bylo snazší normu používat, jsou nyní všechny příklady vyznačeny barevně a na konci normy naleznete tabulku s kódy znaků a odkazy na články normy (více viz otázka 42).

 

Kromě aktualizovaných ukázek dopisů, e-mailu a příkladů tabulek naleznete mezi přílohami i text o výkladu požadavků normy při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů o úpravě dokumentů, jejichž tvorbu norma doporučuje (více viz otázka 16). Dílčí změny proběhly také v  názvosloví, které norma užívá – více o názvoslovných změnách viz otázky  30 a  56.

 

Protože ne všechny dokumenty získávají výslednou podobu v textovém procesoru, zařadili jsme do normy i informativní přílohu o  přípravě textů pro další zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích.

 

 

Více informací naleznete na http://www.ujc.cas.cz/csn016910/ .