Aktuality

Pískovce na celém světě proslavily velkolepé útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy či převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a „inteligentní“ organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly nyní zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience (viz abstrakt).

Badatelé Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn. Při vzdalování se od povrchu Slunce, za který je považována tzv. fotosféra, se několikrát mění teplota. Dolní fotosféra má teplotu 6000 °C, s rostoucí výškou chladne a v horní části je už jen 4200 °C horká (teplotní minimum). Dále nad povrchem, ve vrstvě zvané chromosféra, ovšem teplota opět začne stoupat až na 10 000 °C. Poté, v koróně, dokonce skokově roste až na miliony stupňů. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Sluneční skvrny nejsou většinou na Slunci samy. Často se vyskytují ve skupinách, čím složitějších, tím magneticky komplikovanějších, a tím náchylnějších k výskytu například slunečních erupcí. A sluneční erupce je jev, který nezajímá jen astronomy, ale i techniky energetických systémů, telekomunikací, kosmických družic i lékaře. Všichni zmiňovaní vědí, že energie uvolněná při sluneční erupci může dosahovat intenzit, které mohou ovlivnit chod jak mobilního telefonu, tak lidského srdce. Sluneční oblasti AR 2082 zachytil svým objektivem vítěz červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Maxim Usatov. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách získal RNDr. Pavel Krejčí, CSc., z Matematického ústavu (MÚ) AV ČR. Medaili převzal 26. června 2014 z rukou předsedy Vědecké rady AV ČR prof. Jiřího Čtyrokého v rámci mezinárodní konference Rate independent processes and evolution – RIPE60, kterou MÚ AV ČR pořádal při příležitosti životního jubilea dr. P. Krejčího. Ředitel Weierstrassova ústavu pro aplikovanou analýzu a stochastiku v Berlíně prof. Jürgen Sprekels v laudatiu vyzdvihl výjimečné vědecké i osobní kvality laureáta.

Emisní mlhovina „Srdce“ (IC 1805) je složena zářícím mezihvězdným plynem a tmavými prachovými mračny. Rozprostírá se přes téměř 200 světelných let a na obloze zabírá plochu asi 2 stupňů, tedy 4 měsíčních úplňků. Mladé hmotné hvězdy ji svým hvězdným větrem opracovávají do bizarních tvarů. Celkem zde můžeme nalézt několik jasných hvězd o hmotnosti téměř 50 Sluncí, mnoho slabých hvězd o hmotnosti pouhých zlomků našeho Slunce a dokonce i zajímavý objekt zvaný „chybějící mikrokvasar“. Ten byl z nitra hvězdokupy vyvržen před dávnou dobou díky mohutnému výbuchu nedaleké supernovy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Na konci května udělila Elektrotechnická asociace výroční ceny. Oceněným přístrojem v kategorii Nejlepší inovační výrobek se stal automat pro bezkontaktní kalibraci koncových měrek. Na vzniku unikátního přístroje, který je již realizován a má patentovou ochranu, se podílel pětičlenný tým brněnské firmy MESING a tým osmi vědeckých pracovníků z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Významné výročí – 50 let činnosti – si v úterý 27. 5. 2014 připomíná v rámci slavnostního odpoledne Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR. Byl založen 1. 1. 1964 s cílem vytvořit v tehdejší Československé akademii věd pracoviště zabývající se meteorologií a klimatologií. K ústavu, jehož hlavní část sídlí od svého vzniku v areálu Geofyzikálního ústavu AV ČR (dříve ČSAV) v Praze, patřilo detašované pracoviště v Hradci Králové, meteorologická a klimatologická observatoř na Milešovce a později i observatoř Kopisty u Mostu. Ústav tvořila tři oddělení zabývající se třemi základními směry výzkumu: fyzikou oblaků, cirkulací atmosféry a šířením znečištění.

Zařízení, které dokáže vytvořit silné magnetické pole bez dodávky elektrické energie, patentovali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Vynález spořící elektrickou energii může být využit nejen pro zlevnění úpravy nerostných surovin, ale také v různé přístrojové technice, např. v diagnostické magnetické rezonanci. O udělení patentu informoval ředitel ústavu RNDr. Josef Stemberk, CSc. Princip nového zařízení spočívá ve speciálním upořádání dvou protilehlých sestav permanentních magnetů v dutých tubusech, mezi nimiž se ve vzduchové mezeře vytváří silné magnetické pole. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Před 11 000 roky došlo v souhvězdí Plachet k mohutné explozi. Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Toto kataklyzma se odehrálo téměř za našimi humny, ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy. Oblast dodnes se rozpínající mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku. Podívejte se, jak ji zachytil vítěz dubnového kola České astrofotografie měsíce Evžen Brunner. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

V areálu Fyzikální ústav AV ČR v Praze Na Slovance vzniká centrum funkčních materiálů pro bioaplikace (FUNBIO). Tento projekt podpořený v rámci 11. výzvy OPPK ze strukturálních fondů EK dále významně rozvíjí stávající projekt střediska analýzy funkčních materiálů (SAFMAT). Zatímco předchozí projekt byl zaměřen na doplnění možností analýzy moderních polovodivých a tenkovrstvých materiálů, FUNBIO rozšiřuje moderní analytické metody na materiály na pomezí organického a anorganického světa. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Čeští vědci se zabývají nebezpečím vzniku povodní v horských oblastech Peru. Tyto zátopy mohou vzniknout v důsledku přílivové vlny, kterou způsobí sesuv hornin nebo pád sněhové laviny do horských jezer. „Hlavním cílem výzkumu je zjistit nebezpečná místa a varovat místní obyvatele před stavbami v ohroženém území,“ uvedl za vědecký tým RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR. Nejnovější výsledky prezentují badatelé na odborné konferenci České asociace geomorfologů v Teplicích. Konference se koná od 23. do 25. dubna 2014.

Jedenáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií, pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 23. do 25. dubna 2014. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.