Vědecké úspěchy tří vědců z ústavů Akademie věd ČR ocenil 8. července 2014 v sídle AV ČR na pražské Národní třídě předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Udělil tři čestné oborové medaile – Ernsta Macha (za zásluhy ve fyzikálních vědách) dr. Janu Stöckelovi z Ústavu fyziky plazmatu, Františka Pošepného (za zásluhy v geologických vědách) doc. Jaromíru Ulrychovi z Geologického ústavu a Františka Palackého (za zásluhy v historických vědách) dr. Robertu Luftovi z Masarykova ústavu a Archivu.
RNDr.
Jan Stöckel, CSc., je kmenovým zaměstnancem Ústavu fyziky plazmatu od roku 1974.
Stál na počátku experimentálního výzkumu vysokoteplotního plazmatu na tokamacích v Praze a dodnes
je na tomto poli aktivním a plodným badatelem. Ve své vědecké práci se zejména věnuje výzkumu
fluktuací na okraje plazmatu tokamaků a nově i ohřevu plazmatu pomocí neutrálních svazků. Úspěšně
se účastnil práce na více než dvaceti grantech a vyškolil celou řadu doktorandů, z nichž mnozí se
stali jeho kolegy. Dodnes publikuje a jeho citační index je v daném oboru výrazně nadprůměrný.
Přestože ve svém profesionálním životě vždy stavěl systematickou experimentální práci na první
místo, významně se podílel i na organizačním zajištění co nejlepších podmínek pro celý obor. Z
pozice zástupce ředitele ÚFP AV ČR prosadil v roce 1999 vstup České republiky do koordinovaného
výzkumu termojaderné fúze v rámci EURATOM. Tato událost byla z hlediska dalšího vývoje oboru v ČR
klíčová, mimo jiné přinesla zlomové zlepšení podmínek pro mladé vědce, a to zejména z hlediska
jejich mobility. Do evropského systému výzkumu fúze jsme se tak zařadili ještě před naším vstupem
do EU, a tedy dostatečně dlouho před rozhodnutím o stavbě mezinárodního experimentu ITER v Evropě.
Dr. Jan Stöckel je výraznou osobností evropského fúzního výzkumu nejen vzhledem ke svým vědeckým
výsledkům, ale také díky své přátelské povaze, se kterou se mu podařilo již ve skromných podmínkách
osmdesátých a devadesátých let vybudovat velmi široké a neformální kontakty v zahraničí. Právě na
těchto základech bylo možné dosáhnout podstatného zintenzivnění role ČR v evropském fúzním výzkumu,
včetně převzetí moderního tokamaku COMPASS z Velké Británie v roce 2007. Tokamak COMPASS dnes patří
mezi přední výzkumné infrastruktury naší země, a není tajemstvím, že i v tomto případě stála na
počátku neformální inciativa Dr. Jana Stöckela.
Doc. RNDr.
Jaromír Ulrych, DrSc., je předním českým specialistou na mladé vyvřelé horniny
(neovulkanity). Při jejich studiu propojil svoje znalosti z krystalové chemie minerálů a podmínek
jejich vzniku, petrografie, a zejména geochemie, a tyto přístupy kombinuje se znalostmi regionální
geologie a tektoniky. V tom je u nás průkopníkem. Ve svém oboru je mezinárodně uznáván. Publikuje
přednostně v mezinárodních recenzovaných médiích. Je (spolu)autorem více než 400 vědeckých
publikací, knih a kapitol v nich i skript. Databáze WoS eviduje jeho 50 prací citovaných 158 x ve
129 článcích s h=8. Hlavní databáze SCOPUS eviduje jeho 56 prací a 295 citací (h=9), druhotné
dokumenty pak uvádějí dalších 122 prací citovaných 301 x. Svou činností založil školu výzkumu
středoevropských neovulkanitů, podílel se a stále se podílí na výchově vysokoškolských studentů
včetně postgraduálních (v letech 1964 a 1982–1995 působil na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde
dosáhl titulu docent v roce 1987, přednášel a přednáší i na VŠCHT jako externí docent). Byl
řešitelem či spoluřešitelem řady grantových projektů (UK, GAAVČR, Min. kultury apod.) a
zahraničních projektů (např. IGCP, Maďarsko, Rakousko). Doktorem věd je od roku 2001. Působí v
komisích pro udělování titulu DrSc. na Komenského univerzitě Bratislava (Slovensko od 2006) a pro
udělování titulu doktor věd (AV ČR, od 2005; obě v geologických vědách). Pracoval dlouhodobě jako
1. zástupce ředitele Geologického ústavu AV ČR, vědecký tajemník, člen Vědecké rady ústavu i Rady
instituce. Působil rovněž jako místopředseda 3. oborové rady Grantové agentury AV ČR. Přednášel na
mezinárodních konferencích i v rámci pozváni na zahraničních univerzitách.
Dr.
Robert Luft patří mezi nejvýraznější zahraniční historiky, kteří se dlouhodobě,
intenzivně a s respektovanými výsledky zabývají českými dějinami. Již tři desítky let pracuje na
předním bohemistickém pracovišti, je předsedou Historische Kommission für die böhmischen Länder,
patří mezi organizátory každoročních Bohemisten-Treffen aj. S českými historiky udržuje (i před
rokem 1989) intenzivní kontakty, a to jak na poli badatelském, tak organizačním (konference,
publikace, projekty). Řadě českých kolegů pomohl a pomáhá zprostředkovat badatelské pobyty na svém
domovském pracovišti či podpořit jejich zahraniční publikační možnosti. Formou posudků často a
kvalifikovaně hodnotí publikační výstupy a projektové návrhy českých historiků; na stránkách
zahraničních periodik pravidelně recenzuje české práce a seznamuje tak s českou historiografií
zahraniční vědeckou komunitu. Vlastní výzkum R. Luft orientuje na vývoj politické kultury,
politického stranictví a parlamentarismu ve střední Evropě. Jeho práce odrážejí hlubokou znalost
archivních pramenů i literatury a patří mezi celosvětově hojně citované zdroje. Své výzkumy v této
oblasti R. Luft nedávno završil rozsáhlou, obsahově i metodicky pozoruhodnou syntézou
Parlamentarische Führungsgruppen. Práce vyvolala mimořádný ohlas odborné veřejnosti a okamžitě
získala zvláštní cenu Parlamentu Rakouské republiky.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
15.7.2014