Jde o pokračovací grant stejného jména, jež probíhal v letech 2001-2008. Své aktivity centrum rozvíjí ve dvou základních liniích. První je podpora badatelek v účasti na evropském výzkumu, podpora rovných příležitostí ve vědě a výzkumu a podpora mladých lidí ve VaV, včetně vytváření praktických nástrojů k dosahování těchto cílů a předkládání doporučení pro tvorbu politik. Druhou linií je teoretické zkoumání na poli feministických epistemologií a vědních studií z genderového hlediska v souvislosti s otázkami produkce vědění, moci a genderu. Centrum realizuje projekty Infomat, Mladé talenty (projekt navazuje na projekt Žena měsíce a jeho cílem je představovat úspěšné a zajímavé mladé badatelky) a zaměřuje se na ženy evaluátorky a ženy v průmyslovém výzkumu. Centrum též publikuje vlastní informační newsletter a online časopis Kontext: časopis pro gender a vědění. NKC-ŽV se od roku 2005 účastní celoevropské akce Noc vědců, které se účastní vědecká a výzkumná pracoviště, která nabízejí veřejnosti exkurze, besedy i možnost zúčastnit se nejrůznějších badatelských happeningů. Centrum dále organizuje pravidelné semináře Bod zlomu ve spolupráci s katedrou genderových studií FHS UK, workshopy a konference.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 26, zobrazeno 1 - 10)
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
Building on Law’s modes of mattering (2004), the authors explore enactments of ‘women and science’ in various locations where gender and feminist approaches, science policies and support activities meet in European context.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
The paper focuses on perceptions and constructions of sexual harassment by students and the gap between students’ individual definitions and expert definitions of sexual harassment. The paper centres on two main research questions: i) how do studentsperceive sexual harassment and ii) what are the factors and dimensions that contribute to particular behaviour being labelled assexual harassment? The study is based on qualitative in-depth interviews with students.
Problematika sexuálního obtěžování na vysokých školách patří k tématům, která světová (a zvláště pak anglosaská) sociologie „objevila“ zhruba v polovině 70. let. Od té doby byla realizována řada výzkumných šetření, pokusů o vypracování systému účinných nástrojů tomuto jevu zabraňujících. Výsledkem je, že v současné době má většina vysokých škol a univerzit v anglosaském světě jasná pravidla pro zacházení s „pachateli“ i „oběťmi“ sexuálního obtěžování i navazující systém pomoci poškozeným.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter