Dějiny umění ve společenském kontextu: nový francouzsko-český projekt
Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.
Cílem setkání 26. dubna 2014 bylo představit akademický ústav z perspektivy budoucí
spolupráce s jedním z prestižních center francouzského univerzitního výzkumu – École
pratique des hautes études v Paříži (EPHE) – a zároveň ukázat aktuálnost témat základního
akademického výzkumu ve vztahu k současné české společnosti. Setkání se za francouzskou stranu
zúčastnil také první rada Francouzského velvyslanectví Laurent Toulouse, jehož výborná znalost
české a moravské barokní architektury prozrazuje profesi historika umění, dále ředitelka
mezinárodních vztahů EPHE Laurent Frabolot, historička umění profesorka Sabine Frommelová
z téže instituce a Rachid Makhlouphi, atašé pro vědu a vysoké školy Francouzského institutu v
Praze.
Čeští historikové umění a jejich francouzští partneři představili probíhající a připravované
projekty svých ústavů. Profesorka Sabine Frommelová, ředitelka programu Dějiny renesančního umění
EPHE, nejprve uvedla důvody k uspořádání kolokvia. Zájem obou pracovišť směřuje k rozpracování
problému migrace architektonických forem s ohledem na politické a sociální podmínky jejich
recepce a adaptace v období raného novověku. Do projektu jsou zapojeni doktorandi a
postdoktorandi oboru dějin umění z obou pracovišť, která přizvala ke spolupráci, i Ústav pro
dějiny umění Univerzity Karlovy.
Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.
Historička fotografie Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR představila výsledky
projektu Obnova buquoyské kulturní krajiny, řešeného v letech 2011–2015 v programu NAKI.
Díky němu se dosud podařilo odborně zpracovat a restaurátorsky ošetřit stovky historických snímků
ze sbírek ústavu, které dokumentují důležitý dobový fenomén: využívání fotografie jako
dokumentačního prostředku zachycujícího postup architektonických a parkových úpravy šlechtických
sídel, se zvláštním zřetelem na uchovávání rodové paměti. Projekt získal velký ohlas odborné
veřejnosti i laiků pro svůj metodicky nový přístup k rozsáhlým a dosud málo využívaným sbírkám
fotografií ve fondech zámeckých knihoven.
Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.
Podnět k zahájení výzkumu oblasti sportu a umění vzešel od současného předsedy Českého
olympijského výboru Jiřího Kejvala, bývalého špičkového veslaře a současného úspěšného podnikatele.
Zápolení ve sportovních a uměleckých disciplínách tvořilo základ olympijského zápolení
v starověkém Řecku, ale dnešní společnost vnímá tělesnou krásu spíše jako protiklad duševní
ušlechtilosti. Právě obavy z prohlubující se propasti mezi sportovci a intelektuály přivedly Jiřího
Kejvala na myšlenku vyzvat ke spolupráci historika a teoretika architektury profesora Rostislava
Šváchu. Šváchovou zásluhou, již neumenšuje kolektiv spoluautorů z řad jeho nejlepších žáků a
kolegů, vznikla v roce 2012 kniha
Naprej! Česká sportovní architektura 1567–2012, která dokázala v příbězích šedesáti
staveb přiblížit vývoj sportu z pohledu historika architektury: od sportovních aktivit
s vysokým společenským statusem, odrážejícím se v renesančních míčovnách, jízdárnách a
střelnicích, přes tělocvičny sokolů a turnerů až po dnešní golfové kluby. Pokračováním bude
připravovaná výstava
Sport je umění. Projekt představil Tomáš Winter. Velkoryse pojaté zpracování tématu, s
plánovanými zápůjčkami se zahraničí, koncepčně připravují vedle Tomáše Wintera, také Vojtěch
Lahoda a Rostislav Švácha.
Foto©Petr Zinke – ÚDU AV ČR, v. v .i.
Posledním, ale svou společenskou závažností prvořadým tématem historiků umění je jejich
odborná a občanská aktivita při záchraně stavebních památek ohrožených developerskými a
podnikatelskými záměry. O tomto tématu promluvil Rostislav Švácha. Vedle akcí proti demolici domu
čp. 1601 od Bohuslava Kozáka na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, jejichž součástí bylo
i jednání v Senátu Parlamentu ČR, podporuje Ústav dějin umění AV ČR záchranu, obnovu a
revitalizaci kostelů Broumovska, organizované neziskovou společností Omnium. Letos na jaře vyvinuli
historikové umění největší úsilí při obraně kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně.
Nedávno opravený kostel i celé město vážně ohrožuje rozhodování o prolomení limitů těžby hnědého
uhlí v Podkrušnohoří. Dílo slavného architekta francouzského původu Jeana Baptisty Matheyho
z let 1694–1699 přijel 28. března 2014 podpořit do Horního Jiřetína i první rada francouzského
velvyslanectví v Praze Laurent Toulouse. Vystoupil na vědecké konferenci zorganizované Ústavem
dějin umění AV ČR s podporou kateder a ústavů dějin umění na univerzitách v Praze, Brně,
Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Ostravě a Opavě. V zaplněném sále Buquoyského
paláce měla řada hostů v živé paměti otřesné snímky zasypávání památek z 50. let 20.
století, které pro jiřetínskou konferenci shromáždil Petr Macek z Ústavu pro dějiny umění
Univerzity Karlovy.
Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.
V závěrečném příspěvku, který v prostorách Velvyslanectví Francie v České republice
proslovil Constantin Kinsky, předsedy Francouzsko-české obchodní komory, i v neformálních
rozhovorech během koktejlu po projevech řečníků, zazněla další témata k česko-francouzské
spolupráci. Umělecké památky a vědecké projekty na jejich zpracování a uchování v ní mají
důležité místo.
TAŤÁNA PETRASOVÁ,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.