Dějiny umění ve společenském kontextu: nový francouzsko-český projekt

Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.

 

Cílem setkání 26. dubna 2014 bylo představit akademický ústav z perspektivy budoucí spolupráce s jedním z prestižních center francouzského univerzitního výzkumu – École pratique des hautes études v Paříži (EPHE) – a zároveň ukázat aktuálnost témat základního akademického výzkumu ve vztahu k současné české společnosti. Setkání se za francouzskou stranu zúčastnil také první rada Francouzského velvyslanectví Laurent Toulouse, jehož výborná znalost české a moravské barokní architektury prozrazuje profesi historika umění, dále ředitelka mezinárodních vztahů EPHE Laurent Frabolot, historička umění profesorka Sabine Frommelová z téže instituce a Rachid Makhlouphi, atašé pro vědu a vysoké školy Francouzského institutu v Praze.

Čeští historikové umění a jejich francouzští partneři představili probíhající a připravované projekty svých ústavů. Profesorka Sabine Frommelová, ředitelka programu Dějiny renesančního umění EPHE, nejprve uvedla důvody k uspořádání kolokvia. Zájem obou pracovišť směřuje k rozpracování problému migrace architektonických forem s ohledem na politické a sociální podmínky jejich recepce a adaptace v období raného novověku. Do projektu jsou zapojeni doktorandi a postdoktorandi oboru dějin umění z obou pracovišť, která přizvala ke spolupráci, i Ústav pro dějiny umění Univerzity Karlovy.

 
 
Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.

Historička fotografie Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR představila výsledky projektu Obnova buquoyské kulturní krajiny, řešeného v letech 2011–2015 v programu NAKI. Díky němu se dosud podařilo odborně zpracovat a restaurátorsky ošetřit stovky historických snímků ze sbírek ústavu, které dokumentují důležitý dobový fenomén: využívání fotografie jako dokumentačního prostředku zachycujícího postup architektonických a parkových úpravy šlechtických sídel, se zvláštním zřetelem na uchovávání rodové paměti. Projekt získal velký ohlas odborné veřejnosti i laiků pro svůj metodicky nový přístup k rozsáhlým a dosud málo využívaným sbírkám fotografií ve fondech zámeckých knihoven.

 

 

Podnět k zahájení výzkumu oblasti sportu a umění vzešel od současného předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, bývalého špičkového veslaře a současného úspěšného podnikatele. Zápolení ve sportovních a uměleckých disciplínách tvořilo základ olympijského zápolení v starověkém Řecku, ale dnešní společnost vnímá tělesnou krásu spíše jako protiklad duševní ušlechtilosti. Právě obavy z prohlubující se propasti mezi sportovci a intelektuály přivedly Jiřího Kejvala na myšlenku vyzvat ke spolupráci historika a teoretika architektury profesora Rostislava Šváchu. Šváchovou zásluhou, již neumenšuje kolektiv spoluautorů z řad jeho nejlepších žáků a kolegů, vznikla v roce 2012 kniha Naprej! Česká sportovní architektura 1567–2012, která dokázala v příbězích šedesáti staveb přiblížit vývoj sportu z pohledu historika architektury: od sportovních aktivit s vysokým společenským statusem, odrážejícím se v renesančních míčovnách, jízdárnách a střelnicích, přes tělocvičny sokolů a turnerů až po dnešní golfové kluby. Pokračováním bude připravovaná výstava Sport je umění. Projekt představil Tomáš Winter. Velkoryse pojaté zpracování tématu, s plánovanými zápůjčkami se zahraničí, koncepčně připravují vedle Tomáše Wintera, také Vojtěch Lahoda a Rostislav Švácha.

 

Foto©Petr Zinke – ÚDU AV ČR, v. v .i.  

 

Posledním, ale svou společenskou závažností prvořadým tématem historiků umění je jejich odborná a občanská aktivita při záchraně stavebních památek ohrožených developerskými a podnikatelskými záměry. O tomto tématu promluvil Rostislav Švácha. Vedle akcí proti demolici domu čp. 1601 od Bohuslava Kozáka na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, jejichž součástí bylo i jednání v Senátu Parlamentu ČR, podporuje Ústav dějin umění AV ČR záchranu, obnovu a revitalizaci kostelů Broumovska, organizované neziskovou společností Omnium. Letos na jaře vyvinuli historikové umění největší úsilí při obraně kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně. Nedávno opravený kostel i celé město vážně ohrožuje rozhodování o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Dílo slavného architekta francouzského původu Jeana Baptisty Matheyho z let 1694–1699 přijel 28. března 2014 podpořit do Horního Jiřetína i první rada francouzského velvyslanectví v Praze Laurent Toulouse. Vystoupil na vědecké konferenci zorganizované Ústavem dějin umění AV ČR s podporou kateder a ústavů dějin umění na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Ostravě a Opavě. V zaplněném sále Buquoyského paláce měla řada hostů v živé paměti otřesné snímky zasypávání památek z 50. let 20. století, které pro jiřetínskou konferenci shromáždil Petr Macek z Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy.

 

Foto©Vlado Bohdan – ÚDU AV ČR, v. v. i.
 

V závěrečném příspěvku, který v prostorách Velvyslanectví Francie v České republice proslovil Constantin Kinsky, předsedy Francouzsko-české obchodní komory, i v neformálních rozhovorech během koktejlu po projevech řečníků, zazněla další témata k česko-francouzské spolupráci. Umělecké památky a vědecké projekty na jejich zpracování a uchování v ní mají důležité místo.
 

TAŤÁNA PETRASOVÁ,

Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.