GACR

 Území v ČR známé jako tzv. Černý trojúhelník bylo v nedávné minulosti zatíženo extrémní depozicí sloučenin síry. S vysokou atmosférickou depozicí síry byla nepochybně spojena i zvýšená depozice rtuti, ale výzkumem distribuce, dynamiky a osudu rtuti se zabývalo velmi málo českých studií . Teprve tato studie ohodnotí osud rtuti deponované v dobách vysoké imisní zátěže do lesních ekosystémů, zejména pak jak je v nynější době, kdy již došlo k velkému snížení emisí, exportována povrchovými vodami.

Bude zhodnocena úroveň zátěže, kterou představuje transport sloučenin rtuti z lesních ekosystémů do vodních toků a stupeň methylace v daném prostředí. Kombinace časových a prostorových dat přinese nové poznatky o dynamice rtuti a její toxické methylované formy v životním prostředí a určí faktory, které řídí její biogeochemickou transformaci a to i během krátkodobých povodňových situací. Tato studie přinese také nové poznatky s ohledem na otázky změn koncentrací rozpuštěného organického uhlíku v povrchových a půdních vodách, což je základní informace pro vědce studující globální klimatické změny.

Středověký hrad Veselí nad Moravou představuje v rámci Evropy unikátní lokalitu s množstvím dochovaných dřevěných staveb, konstrukčních prvků a organických zbytků. Pomocí mezioborového studia budou objasněny životní podmínky v rámci této lokality a antropogenní vliv na formaci říční nivy.

Cílem projektu je prostřednictvím speciální metodologie získat nové odpovědi na otázky podoby a zániku mladoneolitických rondelů. Mikromorfologická analýza propojená s radiokarbonovým datováním  a klasickou analýzou archeologických nálezů bude směřovat k řešení specifických otázek týkajících se existence neolitických rondelů, ojasnění především způsob a časový horizont zaplňování.