Český vzdělávací systém patří k nejvíce selektivním systémům a sociální nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání patří k největším ve vyspělých zemích (OECD). Nedávno provedené analýzy ukázaly, že vývoj po roce 1989 nevedl v tomto směru k výrazné změně k lepšímu, spíše naopak. Mezinárodní srovnávací výzkumy ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Hlavním cílem projektu je identifikovat zdroje reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů se navrhuje založit panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt sledující životní dráhu zhruba 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. Pro založení tohoto panelu jsou neobyčejně příznivé podmínky, neboť v roce 2003 bude v České republice v rámci mezinárodního projektu PISA uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. V rámci projektu budou provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Kromě monografie „Kořeny vzdělanostních nerovností a životního úspěchu v České republice“ bude na konci projektu k dispozici datový soubor připravený pro další sledování této generace v letech 2006 – 2009. Výsledky projektu budou využity jak v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, tak při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích systémů a nerovností v přístupu ke vzdělání ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Projekt vycházel z hypotézy, podle které struktura vzdělávacího systému (existence "slepých uliček", příliš časná volba typu vzdělávací dráhy) a relativní uzavřenost vyšších stupňů školského systému (zejména terciárního vzdělávání) posiluje význam sociálního původu již ve formování vzdělanostních aspirací, v rozhodování o typu "vzdělávací kariéry", ve vnímání žáka ze strany učitelů a vrstevníků, v motivacích žáků pokoušet se o přechod k vyšším stupňům vzdělání a dokonce i v uplatnitelnosti vzdělání a jeho ekonomickém zhodnocení na trhu práce. Hlavním cílem tohoto projektu bylo tedy identifikovat příčiny reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů byl založen panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt, sledující životní dráhu žáků. Pro založení tohoto panelu byly v roce 2003 neobyčejně příznivé podmínky, neboť v tomto roce byl v ČR v rámci mezinárodního projektu PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaném OECD uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10 tisíc žáků ve věku 15 až 16 let. V rámci projektu byla rovněž provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Výsledky projektu byly plánovány jakožto využitelné nejen v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, ale i při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
V roce 2003 tedy zahájilo oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi v České republice současně s výzkumem PISA, zaměřeným na mezinárodní srovnání znalostí patnáctiletých žáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, také projekt PISA-L (PISA-Longitudinal). Výzkum PISA-L je koncipován jako longitudinální a skupinu respondentů tvořili v roce 2003 nejen patnáctiletí žáci ze základních a středních škol, ale také jejich rodiče. Dotazník pro rodiče byl zaměřen na ekonomické, sociální a kulturní stránky sociálního původu žáka (profese, příjmy, životní úroveň, kulturní aktivity, sociální kontakty, atd.), na mobilitní dráhu rodičů, na jejich hodnotové orientace a jejich představy o budoucnosti dítěte. Dotazník žáka zrcadlovým způsobem zjišťoval hodnotové orientace a životní plány tak, aby bylo možné zjistit míru mezigeneračního transferu hodnot a vzorců životního úspěchu. Data získaná v rámci PISA-L je možno podrobit komparaci s vybranými zeměmi, které realizují podobný projekt (např. Dánsko, Kanada).
Dotazníky k výzkumu PISA-L a PISA jsou k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR (www.stratif.cz). Kromě toho jsou vybrané problémy řešené s využitím sebraných dat obsaženy v monografii "(Ne)rovné šance na vzdělání", která vychází v nakladatelsví Academia na počátku roku 2006. Longitudinální projekt PISA-L zatím samozřejmě zachytil počátek vzdělávací dráhy (tj. nanejvýš přechod mezi základní a střední školou), což determinovalo pole otázek, na které můžeme již dnes ve zmíněné knize odpovědět. V současné době je k dispozici rovněž soubor dat připravený pro další sledování vybrané generace v letech 2006 až 2009.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 1 - 10)
The book addresses the issue of inequality and inequity in access to education, with a particular emphasis on the role of educational policies. It does so by providing an overview of the main theoretical approaches to the issue and an inventory of existing indicators on which the research, political debates and policies have been centred, and by proposing an internationally comparable system of quantitative indicators.
V této kapitole jsem se snažila co nejúplněji shrnout dosavadní zjištění o charakteru a rozsahu vzdělanostních nerovností v socialistické České republice v období mezi lety 1916 až 1995. Pokusila jsem se rovněž tato dosavadní zjištění ověřit a aktualizovat novou mobilitní analýzou. Kladla jsem si dvě klíčové otázky: jak se od sebe předsocialistický a socialistický mobilitní režim liší? Stává se český vzdělávací systém a nepřímo celá česká společnost čím dále otevřenější či uzavřenější?
Kapitola shrnuje výsledky výzkumu studentů prvních ročníků vysokých škol „Studium na vysoké škole 2004“ uskutečněním na jaře 2004. Poskytuje údaje o sociálním složení studentů, o jejich studijních aspiracích a plánech, o faktorech, které je vedly k rozhodnutí studovat určitý obor a studijní program, a rovněž o jejich úmyslech v dalším studiu.
Autoři podrobili analýze výsledky výzkumu akademických pracovníků. Ukázali, že většina z nich připouští, že zavedení investičního přístupu by přispělo ke zvýšení odpovědnosti škol vůči studentům, ke zvýšení studijní morálky na straně studentů a k celkovému růstu kvality poskytovaného vzdělání.
The aim of this study is to address the question of how inequalities in access to tertiary education have evolved in the Czech Republic. With an understanding of the basic parameters of both the contemporary political and institutional reforms and those in effect prior to November 1989, the authors have formulated a hypothesis which claims that the period of stable inequalities in the years 1948-89 was replaced by a period of growing inequalities during the post-communist transformation.
Kniha Tomáše Katrňáka navazuje na výzkum vzdělanostních nerovností v české sociologii. Oproti předchozím pracím kvantitativního charakteru se však v tomto případě jedná o kombinaci kvantitativního i kvalitativního vhledu do problematiky přenosu vzdělanostního statusu. Primárně autor hledá odpověď na otázku, proč se potomci dělnických rodičů stávají po průchodu vzdělanostním systémem opět dělníky.
From August 19 to August 27, 2004, the University of Southampton, U.K., became the venue of a workshop on the Theory and practice in the analysis of longitudinal data. The workshop was organised by the European Science Foundation as part of the programme Quantitative Methods in the Social Sciences. The focus of this course was Event History Analysis
This article deals with the evolution of inequalities in access to tertiary education in the Czech Republic since 1989. The opening hypothesis of this article is that there has been an increase in educational inequalities in the Czech Republic since 1989. The hypothesis of the growing influence of social origin on success in the transition between secondary and post-secondary schools in the 1990s was not however confirmed.
Práce se zabývá vývojem vysokého školství v České republice po roce 1989, se zvláštním zaměřením na příslušné právní předpisy, institucionální rámec, financování a přijímací procedury. Vstupní hypotéza o rostoucím vlivu sociálního původu na tento přechod v období po roce 1989 byla na námi analyzovaném datovém souboru potvrzena.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter