Cílem projektu je analyzovat socio-ekonomické hodnoty a normy chování české populace v procesu přibližování standardům zemí EU. Vstup České republiky do EU se totiž netýká jen právní a ekonomické oblasti, ale také běžných pracovních a spotřebních návyků, chování institucí a postojů občanů k vlastní odpovědnosti a očekávání od státu. Protože jde o složitý a mnohorozměrný jev, výzkum by se měl opírat o kontrastní porovnání v těchto rozměrech: 1. srovnání sebeprezentace v politické rétorice, mediích a výzkumech veřejného mínění s externími expertními poznatky; 2. srovnání postojů a očekávání naší populace se zeměmi EU; 3. dynamika postojů a její konzistence či inkonzistence s vývojem společnosti; 4. konfrontace představ názorových vůdců a představitelů důležitých skupin, zejména politiků, administrátorů a podnikatelů. Výzkum se bude opírat o širokou informační základnu a kombinovat kvantitativní a kvalitativní metody. Budou v něm využity metody moderní ekonomické sociologie, výzkumu institucí a sociálních aktérů a také sociální antropologie a socio-ekonomické historie.
Proměny socio-ekonomických hodnot v procesu přibližování ČR k EU. Zadavatel: Grantová agentura ČR, doba řešení: 2003-2005. Řešitel: Jiří Večerník, spolupracovníci: Zdeněk R. Nešpor, Radka Radimská.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 33, zobrazeno 21 - 30)
Autor charakterizuje současnou českou sociologii náboženství, pro níž je sice typická účast na mezinárodních kvantitativních výzkumech i vlastní výzkumy tohoto typu, avšak v níž až na výjimky absentují kvalitativní výzkumy. Ukazuje historické a institucionální příčiny tohoto stavu.
Analýza socioekonomických hodnot, zejména ve vztahu k práci, času, kolektivním entitám a vládnutí, v současné české společnosti a jejich porovnání se západní Evropou. Autoři zdůraznili zejména silnou historickou a sociokulturní zakotvenost těchto kategorií.
Sborník, na jehož přípravě se podílela většina českých sociologů náboženství z různých výzkumných pracovišť, shrnuje nejdůležitější poznatky současné kvalitativní sociologie náboženství v České republice a zároveň mapuje náboženskou/spirituální situaci od roku 1989 do současnosti v evropských souvislostech.
Ve studii autor popisuje sociologické chápání rozdílů mezi ideologiemi české transformace a její sociální, ekonomickou a politickou realitou.
Změny sociálního statusu důchodců jsou strukturovány podle stylizovaných období. Komunistický režim odsunul důchodce na okraj společnosti. Přechod k demokracii je nadal skutečným volebním právem. Poté je pojednána debata o důchodové reformě a možný dopad jejích současných návrhů na budoucí příjmy důchodců. V závěru je zdůrazněna důležitost zahrnutí dětí do systému a zvýšení zaměstnanosti starších osob.
Sborník je věnován studiu některých ústředních dimenzí komplexních proměn české společnosti v souvislosti s transformací po roce 1989 a vstupem do Evropské unie, přičemž rozšiřuje standardní mainstreamové ekonomické, sociologické a politologické přístupy a zohledňuje také historické dimenze uvedených procesů.
Sborník, na jehož přípravě se podílela většina českých sociologů náboženství z různých výzkumných pracovišť, shrnuje nejdůležitější poznatky současné kvalitativní sociologie náboženství v České republice a zároveň mapuje náboženskou/spirituální situaci od roku 1989 do současnosti v evropských souvislostech.
Autor se v článku zaměřuje na různá teoretické a metodické přístupy současné sociologie náboženství, rozlišuje především dvě paradigmata, 1. teorii racionální (náboženské) volby, reprezentovanou R. Starkem, a humanistický přístup v podání P. L. Bergera. Autor hodnotí jejich případné užití v rámci českého akademického diskursu.
Sborník je věnován studiu některých ústředních dimenzí komplexních proměn české společnosti v souvislosti s transformací po roce 1989 a vstupem do Evropské unie, přičemž rozšiřuje standardní mainstreamové ekonomické, sociologické a politologické přístupy a zohledňuje také historické dimenze uvedených procesů.
Sborník je věnován studiu některých ústředních dimenzí komplexních proměn české společnosti v souvislosti s transformací po roce 1989 a vstupem do Evropské unie, přičemž rozšiřuje standardní mainstreamové ekonomické, sociologické a politologické přístupy a zohledňuje také historické dimenze uvedených procesů.
Facebook
Twitter