Jaké je poslání GA AV?
Kdo rozhoduje o systému, jakým GA AV pracuje?
Jak a kým je kontrolován způsob práce GA AV?
Kde je možné se dozvědět víc o činnosti GA AV?
Jaká je úloha Oborových rad GA AV a jak jsou ustavovány?
Kdo má právo navrhovat kandidáty na členství v Oborových radách a kdo je volí?
Co to je panel Oborové rady a zpravodaj projektu?
Co dělá GA AV pro to, aby její členové jednali eticky?
Jaké informace GA AV zveřejňuje a jaké nikoliv?
Jsou členové Předsednictva, Oborových rad a pracovníci Sekretariátu vázáni mlčenlivostí?
Umožňuje GA AV duplicitní financování stejného projektu?
Jaké je poslání GA AV?
Posláním GA AV je podporovat kvalitní projekty, které mají charakter základního výzkumu a vycházejí z návrhů badatelských týmů
i jednotlivců. Svou činností přispívá GA AV k realizaci Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v Akademii věd České republiky v souladu
s Národní politikou výzkumu a vývoje a inovací ČR. Hlavní činností GA AV, kterou je naplňováno její poslání, je poskytovat na základě výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji účelovou podporu projektům zaměřeným na konkrétní badatelskou činnost s charakterem základního výzkumu. Činnost orgánů GA AV je upravována metodickými a organizačními pokyny, které jsou v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Hlavní zásadou, kterou se GA AV ve své činnosti řídí, je maximální průhlednost jejího rozhodování. To se samozřejmě týká systému – způsobu a postupu, kterým GA AV rozhoduje o udělení podpory novým projektům a o pokračování podpory projektů řešených.
Kdo rozhoduje o systému, jakým GA AV pracuje?
Způsob práce GA AV je zakotven v jejích základních dokumentech: Statutu GA AV, který schvaluje Akademický sněm AV ČR,
a Jednacím a volebním řádu GA AV schvalovaném Akademickou radou AV ČR. O dalších systémových opatřeních v rámci těchto dokumentů jedná Rozšířené předsednictvo GA AV (zejména těch, které se týkají rozdělení finančních prostředků a přidělení podpory grantovým projektům). Předsednictvo GA AV rozděluje finanční prostředky vyčleněné z rozpočtu AV ČR pro GA AV mezi jednotlivé Oborové rady a Radu pro mezioborové projekty a na základě návrhů Oborových rad rozhoduje o podpoře vybraných projektů.
Jak a kým je kontrolován způsob práce GA AV?
Kontrolu činnosti GA AV zajišťuje Dozorčí rada GA AV, která je jmenována Akademickou radou AV ČR. V jejím čele je z titulu své funkce předseda AV ČR a jejími členy jsou zástupci Akademie věd a vybraných resortů. Kromě toho je činnost GA AV průběžně sledována a kontrolována Akademickou radou AV ČR, zejména prostřednictvím jejích členů odpovědných za činnost GA AV. Zásadní koncepční otázky jsou projednávány s Vědeckou radou AV ČR a v neposlední řadě je činnost GA AV pravidelně kontrolována Radou pro výzkum, vývoj a inovace.
Kde je možné se dozvědět víc o činnosti GA AV?
Činnost GA AV je zakotvena v jejích základních dokumentech, kterými jsou Statut GA AV, který schvaluje Akademický sněm AV ČR, a Jednací a volební řád GA AV, který schvaluje Akademická rada AV ČR. Statut GA AV byl schválen 14. prosince 2006 s účinností od 1. ledna 2007, Jednací a volební řád byl schválen 30. ledna 2007 s účinností od tohoto dne. Další informace je možné získat v Bulletinu GA AV (publikace, kterou vydává GA AV zpravidla jednou ročně a která nahrazuje dříve vydávaná „Fakta a statistiky o činnosti GA AV“), případně na webových stránkách GA AV (www.gaav.cz). S konkrétními dotazy je samozřejmě možné se obrátit na pracovníky Sekretariátu GA AV nebo členy Předsednictva GA AV.
Jaká je úloha Oborových rad GA AV a jak jsou ustavovány?
Oborové rady jsou odbornými poradními orgány GA AV, jejichž členové jsou jmenováni předsedou GA AV na základě výsledků voleb. Sestavování Oborových rad na základě volby bývá občas kritizováno (i samotnými členy Oborových rad) zejména proto, že nezaručuje pokrytí všech dílčích specializací v rámci působnosti Oborové rady. Jakkoli zastoupení co největšího počtu odborností (tak, aby byly pokud možno pokryty všechny vědní obory spadající do působnosti příslušné Oborové rady) je pro činnost Oborové rady velmi důležité. Prioritou pro GA AV je důvěryhodnost Oborové rady, tedy především důvěryhodnost jejích členů v očích vědecké obce. Té je zdaleka nejlépe dosaženo právě volbou, která umožňuje vybrat osoby důvěryhodné v očích volitelů. Pokud se však nepodaří sestavit Oborovou radu tak, aby byly kvalitně zastoupeny všechny potřebné specializace, může se Oborová rada shodnout na jmenování externích konzultantů. Je třeba zdůraznit, že členové Oborových rad zastupují jistou instituci, ústav, obor, či dokonce zájmovou skupinu a možná se někteří z nich, nebo ti, kdo je na tuto funkci navrhli, domnívají, že jejich mandát znamená, že musí tyto zájmy hájit. To je bohužel politováníhodné nepochopení smyslu grantového systému, nebo přesněji, činnosti GA AV. Mandát členů Oborových rad znamená, že je vědecká obec považuje za schopné vyjadřovat se ke grantovým projektům a k dosaženým výsledkům nejen za vlastní odbornou specializaci, ale i v rámci širšího vědního oboru, a zastávat nezaujatá stanoviska při jejich posuzování a hodnocení. Grantová agentura by pozbyla smyslu, kdyby členové Oborové rady byli jen prodlouženou rukou institucí v získávání dalších prostředků; jejím smyslem je právě podpořit kvalitní výzkum bez ohledu na to, ve které instituci se provádí.
Kdo má právo navrhovat kandidáty na členství v Oborových radách a kdo je volí?
Návrhy na členství v Oborové radě mohou v souladu s Jednacím a volebním řádem GA AV podávat pracoviště a sekce Akademie, vysoké školy a jejich fakulty, další pracoviště zabývající se výzkumem a členové Akademického sněmu AV ČR. Sekretariát GA AV pravidelně vyzývá k návrhům kandidátů zejména všechny instituce, z nichž byly v posledních letech podány GA AV návrhy grantových projektů. Z navržených kandidátů volí členy Oborových rad členové Akademické rady AV ČR, Vědecké rady AV ČR a Předsednictva GA AV. Volby probíhají zpravidla v prvním čtvrtletí daného roku.
Co to je panel oborové rady a zpravodaj projektu?
Oborové rady pokrývají zpravidla tak široké spektrum specializací, že není možné, aby se všichni jejich členové mohli zcela kompetentně vyjádřit ke všem návrhům, které příslušná Oborová rada projednává. Kromě toho jsou počty návrhů projektů podaných
k dané Oborové radě obvykle příliš vysoké, a tak není reálné, aby se všichni členové Oborové rady mohli všem grantovým návrhům zodpovědně věnovat. Proto byl zvolen následující postup:
(A) Oborová rada se rozdělí na několik (zpravidla 3 až 5) menších těles (panelů), jejichž členové zastupují blízké odborné specializace. Tato seskupení prostudují všechny návrhy projektů spadající do jejich odborné působnosti a posoudí je podle stanovených kritérií (závažnost badatelského záměru, kvalita řešení předcházejících grantových projektů navrhovatele, přiměřenost finančních požadavků). Toto hodnocení panelem se provádí nezávisle na hodnocení oponenty (časově mu předchází) a kritéria pro posouzení návrhu panelem nejsou totožná s těmi, podle kterých hodnotí návrh externí oponent. Panel, resp. Oborová rada, má, na rozdíl od oponenta, možnost vzájemného srovnání současně podaných návrhů projektů. Při vytváření předběžného pořadníku, který slouží jako podklad pro závěrečné rozhodování Oborové rady, je váha hodnocení panelem k váze průměru oponentských posudků přibližně v poměru 1 : 4.
(B) Pro každý návrh projektu ustanoví Oborová rada jednoho zpravodaje, který návrh provází po celou hodnotící lhůtu. Zpravodaj především navrhuje vhodné oponenty k návrhu projektu, které však musí vždy schválit celý panel.
Co dělá GA AV pro to, aby členové jejích orgánů jednali eticky?
Etické jednání se samozřejmě členům nedá nařídit. GA AV pouze může činit maximum pro to, aby prostor pro případné neetické chování byl co nejmenší. Proto se GA AV řídí těmito principy:
(A) Omezit možnost konfliktu zájmů. Sem patří zejména zásady typu "k projektu se nesmí vyjadřovat člen jeho řešitelského týmu" a "k projektu se nesmí vyjadřovat nikdo z pracoviště navrhovatele". Tyto zásady patří k velmi diskutovaným, nicméně převládá názor, že jejich výhody převažují nad jejich nevýhodami, které spočívají především v tom, že práci Oborovým radám činí složitější. Další zásadou, jak minimalizovat prostor pro neetické jednání, je časově omezené období výkonu funkce v orgánech GA AV (předseda GA AV, členové Předsednictva GA AV i členové Oborových rad mohou svou funkci vykonávat nejvýše po dobu dvou po sobě následujících tříletých funkčních období).
(B) Zamezit, aby případné neetické jednání zůstalo skryto. To především znamená, že rozhodovat o projektu nesmí jeho zpravodaj sám, ale svá doporučení musí zdůvodnit a obhájit před Oborovou radou.
(C) V případě zjištěného neetického jednání přistoupit k sankcím. Zde je asi nejúčinnější sankcí docela obyčejné ukázání prstem, jinými slovy tlak veřejného mínění. Kritickou roli zde tedy hraje tolerance badatelského okolí vůči prokázanému neetickému jednání. Tady zejména přichází ke slovu (občas kritizovaný) mechanizmus ustanovování členů orgánů GA AV volbou. Pokud někdo ztratí důvěru vědecké obce, bude mít velmi malou šanci nadále, resp. v budoucnu, v GA AV působit.
Jaké informace GA AV zveřejňuje a jaké nikoliv?
GA AV prostřednictvím svých webových stránek zveřejňuje:
- všechna fakta o systému, podle něhož se rozhoduje,
- kritéria pro hodnocení návrhů projektů,
- zásady rozdělení prostředků mezi Oborové rady,
- základní údaje o podporovaných projektech
s uvedením jejich příjemců, řešitelů, identifikačního kódu, názvu, doby řešení a výše účelové podpory. Hodnocení návrhu projektu oponenty (bez uvedení jmen oponentů) může GA AV sdělit až po vyhlášení výsledků veřejné soutěže pouze statutárnímu zástupci uchazeče a navrhovateli uvedenému v návrhu projektu výhradně na jejich písemnou žádost.
Naproti tomu GA AV v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, zásadně nezveřejňuje:
- obsah nepřijatých návrhů projektů a jména jejich navrhovatelů (zásada ochrany duševního vlastnictví navrhovatele),
- jména oponentů a další fakta, jež by mohla jejich identitu odkrýt (obecná zásada peer-review),
- jména zpravodajů projektu,
- pořadníky projektů, a to ani předběžné, ani definitivní.
Jsou členové Předsednictva, Oborových rad a pracovníci Sekretariátu GA AV vázáni mlčenlivostí?
Všichni členové orgánů GA AV se na začátku svého působení v GA AV písemně zavazují k zachování mlčenlivosti o všech skutečnostech a jednáních, která jsou důvěrného charakteru. U pracovníků Sekretariátu GA AV je zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích součástí jejich pracovních povinností. Toto se týká zejména všech údajů o jednotlivých projektech (ochrana osobních údajů, duševního vlastnictví apod.), o výsledcích hodnocení projektů (tento údaj se sděluje pouze navrhovateli s výjimkou zveřejnitelných údajů o podpořených projektech) a identitě oponentů (obecná zásada peer-review).
Umožňuje GA AV duplicitní financování stejného projektu?
Návrh stejného grantového projektu může být současně podán do několika veřejných soutěží (různých poskytovatelů). GA AV však při udělování grantů důsledně dbá na to, aby nedocházelo k duplicitnímu financování téhož projektu z veřejných prostředků. Proto jsou navrhovatelé povinni ve svém návrhu grantového projektu uvést všechny řešené projekty a návrhy projektů, které řeší stejnou nebo velmi blízkou problematiku. Před podepsáním smlouvy o podmínkách řešení projektu GA AV provádí kontrolu, zejména na základě dohody
s GAČR, při které může být případná duplicita prokázána. V případě nejistoty si GA AV může od navrhovatele vyžádat doklady, jež tuto duplicitu mohou vyvrátit nebo potvrdit. Pokud je návrh úspěšný u GA AV i GAČR, je navrhovatel písemně dotázán, který grant přijme a který odmítne.