Společně se změnou politického uspořádání v postsocialistických zemích došlo přirozeně také k přijetí některých doprovodných nástrojů demokratického zřízení, jako například nezávislého zkoumání nálad, názorů a postojů obyvatel.
Předvolební průzkumy jsou proto v současné době zcela neodmyslitelným souputníkem volebních klání.
U příležitosti letošních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které proběhly ve dnech 2. a 3 . června, byly volební předpovědi tématem obzvláště živým, předvolební výzkumy na sebe strhávaly nebývale velkou pozornost. Nutno současně podotknout, že převážně v záporném smyslu. V následujících odstavcích je proto mým cílem uvedení některých důvodů, kvůli nimž se dostaly pod tak ostrou palbu kritiky. Kromě toho se pokusím zhodnotit samu tématiku volebních předpovědí, a to zejména v souvislosti s konečnými výsledky voleb, a nastínit některé teoretické koncepty, které mohou v těchto momentech vstupovat do hry.
