Březnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se mj. zabývalo otázkami zjišťujícími toleranci české populace vůči některým skupinám lidí. Čechům bylo předloženo 14 různých skupin a u každé z nich se měli vyjádřit, zda by dané osoby nechtěli mít za sousedy. Negativní postoj v souvislosti se sousedstvím převládl v rámci české populace u čtyř uvedených skupin osob. Konkrétně se jedná o drogově závislé, v jejichž blízkosti by nechtělo bydlet 87 % Čechů. Čtyři pětiny českých občanů (81 %) nechtějí žít vedle alkoholiků a 77 % lidí odmítá žít v sousedství osob s kriminální minulostí. Negativní reakce pak dále převládla i v případě bydlení vedle psychicky nemocných osob (51 %), ovšem vzhledem k výše uvedeným skupinám se již nejednalo o tak přesvědčivý postoj. Z hlediska srovnání s výzkumy prováděnými v minulých letech, je možné konstatovat, že podíl osob, které odmítají bydlet vedle dané skupiny obyvatelstva, se ve většině případů udržuje na přibližně stejné úrovni. Více sousedské tolerance bylo zaznamenáno především ve vztahu k bohatým lidem (v současné době by je nechtělo za sousedy 10 % Čechů, zatímco v roce 2005 šlo o 16 %), alkoholikům (nyní 81 % ve srovnání s předchozími 87 %) a k homosexuálům (aktuálních 29 % oproti 34 % v roce 2005).
V souvislosti s tolerancí se toto šetření též zabývalo otázkou, do jaké míry je podle českých občanů naše společnost snášenlivá k jednotlivým skupinám obyvatel. Češi nejčastěji soudí, že jsme netolerantní zejména k lidem s kriminální minulostí – tak se vyjádřilo 56 % z nich a dále k drogově závislým (54 %). Naopak nejmenší podíl českých občanů se domnívá, že česká populace je nesnášenlivá k mladým lidem (11 %) a k osobám jiného náboženského přesvědčení (9 %). Obecně je možné říci, že podle dotázaných Čechů se tolerance české společnosti - ve srovnání s výsledky zjištěnými v roce 2005 - k jednotlivým sociálním skupinám zvyšuje.
