Světový mikroskopický kongres v Praze
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Nejvýznamnější setkání vědců zaměřujících se na mikroskopii se letos po 20 letech koná v Evropě. 18. světový mikroskopický kongres IMC 2014 hostí ve dnech 7.– 12. září Praha. Bohatého programu rozděleného do čtyř specializací: instrumentace a techniky, materiálové vědy, přírodní vědy, interdisciplinární specializace se účastní na 2700 odborníků z 67 zemí. Na kongresu, jenž sestává z 58 odborných sekcí, vystoupí osm plenárních řečníků (na snímcích Kazutomo Suenaga z Japonska). Záštitu nad akcí, kterou pořádá Československá mikroskopická společnost, převzali místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor ČVUT Petr Konvalinka.
Více informací o kongresu na http://www.imc2014.com/.
Aktuality
12.9.2014 Rada pro výzkum, vývoj a inovace je kompletníVláda dne 10. září 2014 na svém jednání schválila jmenování devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kompletní složení rady rozhodující o směřování české vědy je následující: Pavel Bělobrádek (předseda), Pavel Baran (AV ČR), Petr Dvořák (Masarykova univerzita), Karel Havlíček (AMSP), Štěpán Jurajda (CERGE-EI), Jan Konvalinka (Univerzita Karlova), Jaroslav Machan (Škoda Auto), Arnošt Marks (Úřad vlády ČR), Eva Syková (AV ČR), Julius Špičák (IKEM), Jiří Málek (Univerzita Pardubice), Jiří Cienciala (VŠP, Třinecké ž.), Stanislava Hronová (VŠE), Zdeněk Havlas (AV ČR), Tomáš Jungwirth (AV ČR), Vladimír Mařík (ČVUT), Ivo Vondrák (VŠB-TUO).
více zde 12.9.2014 Sex jí kouká z očí aneb O čem se v akademické sféře nemluvíV rámci letošní Noci vědců a vědkyň se 26. září od 18:00 hod. uskuteční v kavárně Potrvá diskuze na téma sexuálního a genderově motivovaného obtěžování, kterou připravilo Národní kontaktní centrum – ženy a věda SOÚ AV ČR. Přestože sexuální a genderově motivované obtěžování bývá často spojováno se sexem a sexualitou, o sex v něm až tak moc nejde. Americká právnička Catherine MacKinnon jej definovala jako projev mocenského útlaku žen ze strany mužů, jehož prostřednictvím uplatňují muži dominanci nad ženami, a udržují je tak v podřízené pozici. Kdo je obětí a kdo iniciátorem obtěžování? Skutečně tkví problém ve svádivých studentkách? Mohou si za sexuální obtěžování ženy samy? Jaké jsou možnosti řešení? Jakým způsobem se toto chování reprodukuje a stává se neviditelným a obecně přijímaným? Na tyto otázky budou během večera odpovídat dr. Jaroslava Hasmanová Marhánková z FF ZČU, Mgr. Miroslav Jašurek z FF a FSV UK, dr. Ľubica Kobová z FHS UK a dr. Irena Smetáčková z PedF UK.
S výhledem na rušnou křižovatku mezi historickou budovou Národního muzea a Václavským náměstím se v novém prostoru Národního muzea tradičně po dvou letech koná 10.–12. září 2014 konference zahraničních Čechů, tentokrát pod názvem Krajané a čeština uvozujícím jazyk jako jeden z hlavních rysů národní identity a sounáležitosti s českou kulturou.
Veřejný prostor připomene významné osobnosti spjaté s naší historií. Rozvoj elektrotechniky a posléze energetického průmyslu by nebyl možný bez Nikoly Tesly. Než se stal slavným fyzikem a konstruktérem, pobyl mladý Tesla, jemuž někteří lidé ve své době přisuzovali až nadpřirozené schopnosti, v Praze. Navštěvoval Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde se cvičil v experimentální fyzice u českého fyzika docenta Karla Domalípa. V pražských Dejvicích nedaleko ČVUT ho od 4. září připomíná model plastiky elektrického výboje (na snímku). Stejný zájem o elektrotechniku svedl dohromady Nikolu Teslu a českého rodáka Emila Kolbena. Ten odjel na studijní cestu do USA, kde se brzy stal spolupracovníkem T. A. Edisona. Kolbenovu orientaci na střídavý proud ovlivnil rok 1889, kdy byl přizván ke zkouškám vícefázových elektromotorů do newyorských laboratoří firmy Tesla Electric Company. Kolben se s Teslou shodl ve stylu práce založeném na tehdejších vědeckých poznatcích a teoriích.
Po svém návratu se Emil Kolben stal jedním z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů. Ačkoli ho od června letošního roku připomíná pamětní deska na jeho někdejší vinohradské vile, jméno Emila Kolbena je v povědomí veřejnosti spojeno zejména s jeho vysočanskou „Kolbenkou“; jeho jméno nese i přilehlá dopravní tepna a zdejší stanice metra. Od 10. září otevírá tuto oblast také pomník na náměstí OSN (na snímku), který lidem připomíná nejenom zdejší slavnou postavu, ale i skutečnost, že život výjimečného muže ukončila nacistická zvůle (zahynul v Terezíně v roce 1943, shodou okolností ve stejném roce zemřel i Nikola Tesla). Pomník zobrazuje Kolbena a jeho spolupracovníky z amerických Edisonových dílen, kteří stejně jako on zemřeli v koncentračním táboře nebo na válečných bojištích. Nezbývá než konstatovat, že se v současné mezinárodní situaci stává tato symbolika nanejvýš živým mementem. (HaM)
Komise J. Williama Fulbrighta v České republice upozorňuje na soutěž o stipendia Fulbrightova programu vyhlášená na akademický rok 2014–2015. Program, který patří k nejprestižnějším vzdělávacím aktivitám na světě, založil v roce 1946 americký senátor J. William Fulbright. Jedním z cílů je prostřednictvím výměn v oblasti vzdělávání a výzkumu zvyšovat porozumění mezi Spojenými státy americkými a partnerskými zeměmi.
více zde 8.9.2014 Blíží se 24. podzimní knižní veletrhVe dnech 17. a 18. října 2014 se v Havlíčkově Brodě představí více než 150 nakladatelů v rámci již 24. podzimního knižního veletrhu. Mottem letošního ročníku, který se tradičně uskuteční v Kulturním domě Ostrov, budou Knihy a hvězdy. V bohatém doprovodném programu vystoupí na 80 hvězdných i zatím méně známých spisovatelek a spisovatelů.
více zde 5.9.2014 60 let CERN v Akademii věd ČRDo tajemného světa elementárních částic vtáhne návštěvníky interaktivní výstava, kterou u příležitosti 60 let od založení nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumného centra částicové fyziky (CERN) připravil Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou. Výstavu v prostorách Akademie věd ČR zahájil slavnostním „výkopem protonů“ v interaktivním tunelu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, který uvedl, že v CERN vidí předobraz všech evropských programů, tedy prototyp evropské spolupráce, na který navazují mnohé evropské projekty. Připomněl také, že česká vědecká komunita sehrála jak při stavbě částí CERN, tak při experimentech a vědecké práci důležitou roli. „Jsem rád, že nasazení českých vědců má publikační i další ohlasy.“ Výstava je otevřena v pracovních dnech od 2. do 25. září 2014 od 9 do 18 hodin.
V rámci letošního Roku české hudby pořádá Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR cyklus přednášek, výstav a koncertů pod názvem Hudba v českých zemích – hudba z českých zemí. Dne 10. září vás zve na přednášku prof. Jarmily Gabrielové – Bohuslav Martinů: Řecké pašije (The Greek Passion), H. 372. I a H. 372. II. Přednáška připomene 15. výročí světové premiéry první (tzv. „londýnské“) verze opery Bohuslava Martinů The Greek Passion H. 372. I podle románu Nikose Kazantzakise Christ Recrucified, která se uskutečnila na letním operním festivalu v rakouské Bregenzi 20. července 1999. (Rekonstrukce partitury na základě rozptýlených pramenů: Aleš Březina, režie: David Pountney, scéna: Stefanos Lazaridis, dirigent: Ulf Schirmer.) Kromě komentáře k ukázkám z videozáznamu z této premiéry se přednášející pokusí stručně porovnat tuto 1. verzi se známější verzí definitivní (H. 372. II), provedenou poprvé v městském divadle v Zürichu 9. června 1961 v hudebním nastudování Paula Sachera, a také s operou Ecce homo nedávno zesnulého maďarského skladatele Sándora Szokolaye. Akce se uskuteční v 17:00 hod. v knihovně Kabinetu hudební historie AV ČR, Puškinovo náměstí 9, Praha. Podrobný program je na stránkách www.imus.cz.
Dne 18. srpna zesnula ve věku 90 let prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc. (22. 4. 1924 v Bratislavě; 18. 8. 2014 v Praze), významná badatelka zejména v oboru byzantologických a novořeckých studií. Profesorka Dostálová se pro tyto obory habilitovala, tak jako mnozí jiní, až po r. 1989. Šíři jejího badatelského zájmu, pedagogických, vědecko-organizačních a společenských aktivit však lze na malém prostoru stěží postihnout. Celou řadu svých vědeckých a odborných studií a publikací věnovala Byzanci, helénismu a antice, je též autorkou překladů mnoha děl antické, byzantské a novořecké literatury. V oblasti helénistické řecké kultury a byzantologie se stala jedinečnou a světově uznávanou badatelkou. Zvláště se zaměřovala na studium řecko-českých vztahů – jmenujme zde aspoň jeden výmluvný titul: Řecké pašije. Osud jedné opery: Korespondence Nikose Kazantzakise s Bohuslavem Martinů (2003). V roce 1995 se také její zásluhou uskutečnilo třídenní setkání zástupců Muzea Nikose Kazantzakise na Krétě a Památníku B. Martinů v Poličce. Základním přínosem pro českou veřejnost je pak její souborná monografie Byzantská vzdělanost (1990; 2003).
Zatím posledním počinem edice Lusobrazilské knihovny nakladatelství Torst je překlad divadelní hry Gonzaga aneb Revoluce v Minas (Gonzaga ou a Revolução de Minas) od Castra Alvese, brazilského básníka a dramatika třetí romantické generace. Na první pohled jde o publikaci určenou především literárním a divadelním nadšencům, protože četba hry z brazilského protikoloniálního hnutí, kterou autor dokončil v roce 1867, není pro každého. Na druhý pohled však, zejména kvůli dvěma doprovodným studiím, zevrubnému kalendáriu a ukázkám z další Alvesovy básnické tvorby, oceníme obsáhlý literárněhistorický vhled do autorova života a lépe porozumíme okolnostem vzniku tohoto klasického literárního díla.
Studie knihy Zahrada bez hranic z pera studentky pátého ročníku doktorandského studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Mgr. Karoliny Válové: „Mnohovrstevný postmoderní román Zahrada bez hranic (O Jardim sem Limites) vydala portugalská spisovatelka Lídia Jorgeové v roce 1995. Při čtení si nelze nevšimnout významné role, kterou v románu hrají prostory, zejména hlavní město Lisabon. Analýza prostoru románu, kterou lze bezesporu rozkrýt širší význam díla, se tedy jeví jako zajímavá interpretační možnost.“
Obdobné analýze se autorka na stránkách Akademického bulletinu věnovala též ve studii Přístupy k analýze prostoru v literatuře.
U příležitosti tříletého výročí navázání spolupráce mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd ČR, kterou zahájil podpis společného Memoranda o stálé konferenci v červenci 2011, se 29. srpna 2014 v pražské Lannově vile setkali zástupci obou stran. Shromáždění zahájil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, se zdravicí následně vystoupil předseda Senátu PČR Milan Štěch. Za společnými aktivitami, jichž se dosud uskutečnilo 24, se v prezentaci ohlédl doc. Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR. Zatímco prof. Drahoš vyzdvihl, že nezůstalo pouze u podpisu memoranda a že se realizovaly významné a oboustranně prospěšné akce,
Milan Štěch ocenil expertní činnost AV ČR, která je Senátu oporou v oblastech souvisejících s prací této instituce – především v historii, právu a veřejné politice. Spolupráce mezi AV ČR a Senátem vyústila v uplynulém tříletém období v uspořádání význačných akcí (odborných konferencí, kulatých stolů, seminářů, slavnostních setkání a shromáždění i pracovních návštěv) – z nejvýznamnějších připomeňme seminář Problémy spolupráce mezi akademickou a komerční sférou (4. listopadu 2011), shromáždění u příležitosti 1150. výročí příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (22. října 2013) a dále kulaté stoly Praha v kontextu vědní politiky (28. března 2014) a Spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích (21. května 2014).
V Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně je od 28. srpna do 7. října k vidění výstava k 100. výročí narození básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Expozice vznikla v rámci programu rozvoje regionální spolupráce krajů a ústavů AV ČR jako společný projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Český básník a výtvarník Jiří Kolář byl známý po celém světě hlavně svými kolážemi a experimentálním uměním. Narodil se v Protivíně, ale dětství a mládí prožil v Kladně. Chodil zde do školy, vyučil se truhlářem a pracoval v družstvu Včela. Ve 30. letech 20. století se zapojit do kladenského společenského a kulturního dění. V prostředí průmyslového Kladna vznikaly jeho první, surrealistické verše. Po válce odešel do Prahy. V letech 1952–1953 byl na základě strojopisu básnické sbírky Prometheova játra soudně stíhán za kritiku režimu. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později mu bylo znemožněno vrátit se ze studijního pobytu v západním Berlíně.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., vyhlašuje v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 420/2005 Sb. a Stanov AV ČR výběrové řízení na pozici: Výzkumný a vývojový pracovník (postdoktorand) se zaměřením na plynovou chromatografii.
Požadavky: VŠ vzdělání přírodovědného charakteru (chemie), Ph.D. v oboru chemie se zaměřením na plynovou chromatografii a dobrou znalost anglického jazyka. Termín nástupu: ihned nebo dohodou. V případě zájmu o tuto pozici zašlete svůj strukturovaný životopis s důrazem na zkušenosti relevantní pro nabízenou pozici na e-mail: sukova@irsm.cas.cz nebo na adresu ÚSMH AV ČR, v. v. i., Andrea Suková - personální referent, V Holešovičkách 94/41, 182 09 Praha 8, zn.: laboratoř geochemie. Přihlášky zasílejte do 30. října 2014.
Navzdory deštivému počasí se novináři i další pozvaní hosté seznámili 27. srpna 2014 s dokončením hrubé stavby projektu BIOCEV – Biotechnologického a biomedicínského centra, které společně budují šestice ústavů Akademie věd ČR a dvě fakulty Univerzity Karlovy. Komentované prohlídky jednoho z šesti center excelence, jehož dokončení lze předpokládat na jaře příštího roku, se ve Vestci u Prahy zúčastnili rovněž představitelé participujících institucí: ředitel projektu BIOCEV prof. Pavel Martásek, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR (nositel dotace) prof. Václav Hořejší, místopředseda AV ČR prof. Vladimír Mareček či někdejší předseda AV ČR prof. Václav Pačes.
Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít pozitivní účinek na průběh Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, jež vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na které není žádný dostupný lék. K tomuto závěru, jenž byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, došli vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením profesorky Evy Sykové. Publikované výsledky ukazují, že intrathekální aplikace lidských kmenových buněk z kostní dřeně (tj. do likvoru v páteřním kanálu) zpomalila u laboratorních zvířat svalovou atrofii, zvýšila počet přežívajících motoneuronů, zpomalila rozpad perineurálních sítí obalujících těla moroneuronů pro jejich správnou funkci, snížila míru apoptózy (buněčné smrti) v oblasti krční míchy a zvýšila hladinu cytokinů IL1-alfa a MCP1, které mohou hrát významnou roli v průběhu onemocnění.
Nadace Český literární fond vypisuje druhé kolo výběrového řízení na poskytnutí cestovních příspěvků pro vědecké pracovníky a aspiranty do 35 let věku, kteří se zúčastní zahraničních kongresů, symposií či krátkodobých studijních pobytů ještě v tomto roce. Uzávěrka podání žádostí je 12. září 2014. Podrobné informace naleznete na adrese www.nclf.cz; e-mail: hajkova@nclf.cz, tel.: 222 560 081-2.
více zde 28.8.2014 21. kongres chemického a procesního inženýrství CHISAJiž od roku 1972 náleží poslední srpnový týden v Praze setkání téměř tisícovky chemiků z celého světa. Sympozium s dlouholetou tradicí, které patří k nejvýznamnějším akcím v oboru, spolupořádají Česká společnost chemického inženýrství, Ústav chemických procesů AV ČR a Inženýrská akademie ČR. Zatímco první ročník se uskutečnil v Brně (1962), dva následující (1965 a 1969) v Mariánských Lázních; od roku 1972 je dějištěm česká metropole (nejprve ve tříletém intervalu, od roku 1996 se koná každé dva roky). V době, kdy většina vědeckých konferencí mění místo svého konání, zájem o kongresy CHISA pořádané přes 30 let na stejném místě podle předsedy Akademie věd ČR – a rovněž kongresu – prof. Jiřího Drahoše neklesá. Pro poslední ročníky je charakteristický především příliv doktorandů a postdoků a jejich výrazný zájem o přednášky. „Těžce se rozhodujeme, komu z nich dáme prostor na posterech a koho pozveme jako přednášející – mladí badatelé ale volí zejména přednášky, aby si vyzkoušeli své prezentační schopnosti, což vítám,“ uvedl prof. Drahoš.
V Ústavu pro českou literaturu AV ČR se 23. září 2014 od 13:00 hod. uskuteční mimořádné přednášky prof. Mihhaila Lotmana a doc. Marie-Kristiiny Lotmanové. Prof. Lotman (Tallinn University, University of Tartu) se zaměří na současné trendy v literární sémiotice a doc. Lotmanová (University of Tartu) se bude věnovat historii překládání české poezie do estonštiny, jehož tradici započala vynikající estonská básnířka Marie Underová (1883–1980). Přednášky budou prosloveny v angličtině bez tlumočení. Více informací zde.
více zde 25.8.2014 Stanovisko KŽP AV ČR k senátnímu návrhu zákona o NP ŠumavaNárodní park Šumava je velmi cenné přírodní území a zahrnuje mnoho lokalit vysoké přírodovědné hodnoty. Představuje významné přírodně kulturní dědictví, a to nejen z pohledu národního, ale i evropského. Takové území si nepochybně zaslouží kvalitní právní normu, která zajistí jeho ochranu a rozumný udržitelný rozvoj zohledňující potřeby místních obyvatel.
Předložený návrh zákona bohužel zcela pomíjí standardy středoevropských národních parků. Rovněž nebere v potaz doporučení Mezinárodního svazu ochrany přírody pro kategorii II – národní park, do které NP Šumava spadá. Taktéž nejsou respektovány závazky vyplývající ze směrnic č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících druhů ptáků, a č. 92/43/EHS, o ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť.