II. Oddělení reálného socialismu (Department of Real Socialism)
Hlavní stránka » II. Oddělení reálného socialismu (Department of Real Socialism) »
Oddělení se badatelsky zaměřuje především na tři desetiletí soudobých dějin – od počátku šedesátých let do konce let osmdesátých – kdy byly české země a Československo svědky řady „velkých událostí“ a procházely i velmi dynamickými proměnami a pohyby nejen v životě stranicko-politickém a veřejném, ale i v oblasti hospodářské, sociální, kulturní. Po více než dvou desetiletích svobodného bádání o nedávné minulosti a od počátků utváření soudobých dějin jako svébytné historické disciplíny s mezioborovými přesahy (do politologie, sociologie, ekonomie a národohospodářství, antropologie, etnologie či literární vědy) se objevuje i sílící společenská poptávka po hlubším syntetičtějším pojetí zmiňovaného období. Vedle práce s řadou jiných historických metod základního výzkumu se oddělení profiluje i využíváním metody orální historie (včetně důrazu na analýzu a interpretaci) a usiluje o vzájemnou spolupráci s dalšími badatelsky spřízněnými výzkumnými týmy v zahraničí.
I když bývá vymezené období často rozdělováno mnoha bezesporu význačnými mezníky či užšími rámci (mezinárodním, národním, regionálním, oborovým, skupinovým apod.), snahou výzkumných aktivit oddělení je tyto limity spíše překračovat a nahlížet na studovaná témata v širších kontextech a srovnáních, a to s cílem nalézt místo reálně-socialistických desetiletí v našich soudobých dějinách včetně specifik, kontinuit a diskontinuit vůči předešlým i následujícím obdobím. Z historického pohledu by tento přístup měl napomoci k permanentnímu a dlouhodobému hledání odpovědí na otázky, co všechno z ideové výbavy, formálních a neformálních struktur, pamětního dědictví a vůbec z otisků dějin „reálného socialismu“ hrálo či doposud hraje roli v životě současné české (potažmo i slovenské) společnosti.
Členové oddělení: Petr Bednařík, Hana Vondráková-Bortlová, Zdeněk Doskočil, Jiří Hlaváček, Jiří Hoppe, Lenka Krátká, Pavel Mücke, Jaroslav Pažout, Helena Nosková, Petra Schindler-Wisten, Oldřich Tůma, Tomáš Vilímek, Jitka Vondrová, Miroslav Vaněk (vedoucí)
Současné projekty a badatelské priority oddělení:
Orálně historické projekty k dějinám české společnosti (H. Vondráková-Bortlová, J. Hlaváček, L. Krátká, P. Mücke, P. Schindler-Wisten, M. Vaněk) V současnosti pracuje Centrum orální historie na grantovém projektu ,,Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace“ (GA ČR, 2011–2015), jehož cílem je v syntetizující podobě zmapovat dějiny české společnosti posledních čtyřiceti let prostřednictvím analýzy a interpretace vzpomínek z pohledu komunistického režimu klíčových sociálních skupin české společnosti. Zkoumá mentalitu a proměny názorů a postojů skupin obyvatel, jimž doposud nebyla věnována větší pozornost – především lidem pracujícím v oblasti služeb a v agrárním sektoru, představitelům vyššího hospodářského managementu, příslušníkům tzv. silových složek státu (vojáci, bezpečnost a policie, hasiči) ad. Na základní výzkum navazuje reinterpretace a doplnění informací z již existujících pramenných zdrojů (realizované projekty mladá generace, disent, funkcionáři, dělníci, inteligence).
Výzkum menšin (H. Nosková, P. Bednařík) Výzkum je zaměřen na dějiny a současnou situaci etnických, národnostních a náboženských menšin v Československu a České republice. Soustředí se také na zachycení proměn životní situace židovského obyvatelstva v českých zemích od roku 1938 do roku 1989.
Dějiny rezistence vůči komunistickému režimu v Československu po roce 1948 (O. Tůma, T. Vilímek) Cílem projektu „Resistence vůči komunistickému režimu v Československu 1948–1989. Její zdroje, projevy a ohlasy“ (GA ČR, 2012–2016) je systematická analýza a interpretace podmínek, zdrojů, projevů, proměn, cílů a v neposlední řadě i vlivu jednotlivých sociálních prostředí na výslednou podobu kritických projevů ve sledovaném období. V současnosti se soustředí na následující oblasti výzkumu: volby a protest 1946–1986; emigrace jako forma protestu 1968–1989; rezistence a její formy 1948 až 1989.
Dějiny režimů a společností východní Evropy mezi lety 1956 a 1989 v komparativní perspektivě (T. Vilímek, O. Tůma) Cílem mezinárodního projektu „Regime and Society in Eastern Europe 1956–1989“ (hlavní řešitel I. Znepolski, Sofia University Bulharsko, účastní se dále badatelé z Maďarska, Německa a Polska) je popsat, analyzovat a interpretovat způsoby, jakými se komunistickým režimům a jejich ideologiím postupně odcizili jednotlivci, sociální, profesní či generační skupiny. Klíčovou metodou je identifikace a analýza zlomových momentů takového procesu (v terminologii projektu „incidentů“). Česká perspektiva se soustředí především na skupiny mládeže a na tzv. socialistické manažery a jejich vztah k režimu a jeho proměny v letech 1956–1989.
Dějiny KSČ v období tzv. normalizace (T. Vilímek, J. Pažout) Autorský příspěvek do týmového výzkumu k dějinám KSČ a komunismu se věnuje problematice KSČ v letech 1969–1989 (přibližuje společenské aspekty a organizační změny Komunistické strany Československa v kontextu zahraničněpolitického vývoje). Zainteresovaní badatelé se podílejí na společné kolektivní monografii a na edici dokumentů z tohoto období.
Dějiny československých vědeckých interdisciplinárních týmů šedesátých let (J. Hoppe) Těžiště výzkumu spočívá ve sledování vzniku, činnosti a zániku čtyř mezioborových vědeckých týmů, jež od poloviny šedesátých let mimořádně silně ovlivňovaly jak společenskovědní bádání, tak státní a politickou moc: pro společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce (Radovan Richta, Filosofický ústav ČSAV), pro teoretické problémy plánovitého řízení národního hospodářství (Karel Kouba, Ekonomický ústav ČSAV), pro rozvoj demokracie a politického systému naší společnosti (Zdeněk Mlynář, Ústav státu a práva ČSAV), pro výzkum vertikální sociální diferenciace československé společnosti (Pavel Machonin, Ústav sociálněpolitických věd UK). Výzkum probíhá v rámci řešení grantového projektu „O nový československý model socialismu“ (GA ČR, 2013–2016).
Dějiny československé krize na sklonku šedesátých let (J. Vondrová) Autorka se komplexně zabývá dějinami československé krize druhé poloviny šedesátých let, zejména v souvislosti s edicí klíčových dokumentů pro poznání dějin tohoto období.
Gustav Husák a jeho doba (Z. Doskočil) Autor se v komplexně pojatém výzkumu zabývá osobností Gustava Husáka a jeho vlivem a významem v dějinách válečného a poválečného Československa.
Dějiny kulturního dění, volného času a životního stylu v poválečné ČSR (M. Franc) Projekt mapuje základní kontury jejich vývoje v nejrůznějších sférách každodenního života v poválečném Československu.
