Památník zakladateli moderní rostlinné fyziologie Juliu Sachsovi byl v úterý 6. 5. 2014 slavnostně odhalen před budovou Přírodovědecké fakulty UK ve Viničné ulici v Praze. Následně se uskutečnilo ve velkém sále Novoměstské radnice odborné kolokvium. Na závěr slavnostního dne se konala vernisáž výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“ v sídle Akademie věd ČR v Praze, pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše.
Julius Sachs patří k významným postavám historie přírodních věd 19. století. Narodil se v roce 1832 ve Vratislavi. V roce 1851 přijal nabídku J. E. Purkyně, s jehož rodinou se seznámil již ve Vratislavi, a stal se jeho soukromým asistentem na Fyziologickém ústavu univerzity, kde v Purkyňově rodině i bydlel. Vystudoval přírodní vědy na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a v roce 1857 se zde i habilitoval. Jeho habilitace v oboru rostlinná fyziologie je považována za první v této oblasti a zároveň za výchozí bod modernizace celého oboru.
Jako soukromý docent se osamostatnil a ve svém bytě v Myslíkově ulici zahájil experimentální činnost. Byl úspěšný, publikoval řadu původních prací, z nichž možnost pěstování rostlin ve vodě či slabých vodných roztocích solí – hydroponie, vzbudila zájem v saské lesnické a zemědělské akademii v Tharandtu u Drážďan. Ta mu nabídla místo asistenta, jež přijal, a v roce 1859 odešel z Prahy. Po pobytu na německých univerzitách v Bonnu a Freiburgu se stal v roce 1867 vedoucím Botanického ústavu na Univerzitě ve Würzburgu. Jeho tamní činnost, spojená s bohatou experimentální i literární prací, výrazně ovlivnila v druhé polovině 19. století směřování celého oboru rostlinné fyziologie. Ve Würzburgu v roce 1897 i zemřel. Jeho následovníkem, zakladatelem domácí rostlinné fyziologie se stal na konci 19. století profesor Bohumil Němec.
Výstavu k příležitosti odhalení památníku J. Sachse můžete navštívit do 30. 5. 2014 v sálu
ICAVI budovy Akademie věd, Národní 3, Praha 1.
Gestorem těchto akcí je Česká společnost experimentální biologie rostlin s podporou Rady
vědeckých společností ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedry experimentální
biologie rostlin PřF UK, Akademie věd České republiky, Střediska společných činností AV ČR, Ústavu
experimentální botaniky AV ČR, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Botanického ústavu AV ČR a též s
příspěvkem řady firem a osobních sponzorů.
Zdroj: Akademický bulletin
7.5.2014