Aktuality

Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít pozitivní účinek na průběh Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, jež vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na které není žádný dostupný lék. K tomuto závěru, jenž byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, došli vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením profesorky Evy Sykové.

V těsné blízkosti jihočeské Třeboně bylo v areálu původního barokního Opatovického mlýna vybudováno špičkové vědecké a vzdělávací centrum se zaměřením na výzkum řas, sinic a bakterií. V letošním roce tak po třech letech vrcholí realizační fáze projektu Algatech v hodnotě 125 milionů korun, který spadá pod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Základy mikrobiologického výzkumu v Opatovickém mlýně byly položeny již před více než 50 lety, od roku 1962 zde sídlí oddělení fototrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Nová fakta o dědičné informaci vedoucí k pochopení vzniku nádorů slinivky břišní publikovalo 3. srpna 2014 v prestižním vědeckém časopise Nature Genetics Mezinárodní konsorcium pro výzkum nádorů slinivky břišní (PANDORA). Vědci sdružení v konsorciu popsali další čtyři nové varianty genů souvisejících s nádory slinivky. Genetickou podstatu onemocnění se daří odhalovat díky využití celogenomových studií, na nichž se podílí i tým Dr. Pavla Vodičky z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Mezinárodní konference IMEBORON XV se uskuteční ve dnech 24.–28. srpna 2014 v areálu ČVUT v Praze-Dejvicích. Toto významné vědecké fórum o chemii boru se v České republice koná již potřetí a je organizováno Ústavem anorganické chemie AV ČR. Záštitu nad ním převzal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. IMEBORON byl poprvé uspořádán v roce 1972 na zámku v Liblicích, na naše území – do Bechyně – se pak vrátil ještě v roce 1987. Letošní konference přivádí do Prahy více než 200 vědců z celého světa, kteří si budou vyměňovat zkušenosti z této jedinečné oblasti nekonvenční chemie.

21. mezinárodní kongres chemického a procesního inženýrství CHISA se uskuteční pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše v Praze ve dnech 23.–27. srpna 2014. Jiří Drahoš bude tomuto kongresu zároveň předsedat. Akci pořádají Česká společnost chemického inženýrství v úzké spolupráci s Ústavem chemických procesů AV ČR a Inženýrskou akademií ČR. Součástí kongresu je i 17. konference PRES 2014. První mezinárodní kongres CHISA byl uspořádán v roce 1962 v Brně.

Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně syntetizují umělou modifikovanou DNA. Badatelé vysvětlili důvody pro tuto neobvyklou aktivitu.

 

Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. Fotosyntetické organismy přeměňují energii slunečního záření na formy využitelné i pro ostatní organismy včetně člověka.

Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.

Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický plán pšenice se podařilo odhalit díky využití chromosomové strategie, kterou vyvinul tým prof. Jaroslava Doležela v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR.

Trendem moderního biomedicínského výzkumu je snaha minimalizovat pokusy na zvířatech, jako jsou myši či kuřata, a tam, kde je to možné, nahradit je vývojově jednoduššími modelovými organismy. To lze jen za předpokladu, že jsou u těchto organismů evolučně zakonzervované některé základní buněčné a fyziologické procesy, čímž je zachována podobnost s procesy v organismech složitějších. Jedním takovým biologickým modelem je i akvarijní rybička danio pruhované (zebřička). To, že je vhodným modelem ke studiu hematologických chorob, dokládají nyní i vědci z ÚMG AV ČR.