|
Pedagogické působení a vedení doktorského studia:
Od r. 1990 vyučuje jako externí učitel na Filozofické fakultě UK v Praze, nejprve na katedře cizích jazyků (základní kurs latiny), poté v Ústavu řeckých a latinských studií, na katedře pomocných věd historických a archivnictví a Ústavu českých dějin (výběrové přednášky a interpretační semináře novolatinské literatury); o novolatinské literatuře přednáší i studentům bohemistiky a historie Pedagogické fakulty UK v Praze. V Ústavu řeckých a latinských studií UK FF vede magisterské práce tematicky zaměřené na novolatinskou literaturu. Je členem oborové komise DSP FF UK pro latinskou medievistiku a novolatinská studia, v posledních letech byl školitelem tří studentů DSP oboru novolatinských studií. Od r. 2003 do 2006 byl spoluřešitelem a členem pedagogického týmu doktorského grantového projektu „Jazyky, literatura a kultura v českých zemích od pozdního humanismu po osvícenství“, realizovaného s podporou GAČR jako společný program FF UK v Praze a KKS - FLÚ AV ČR.
|
|
|
|
Vedení kurzu magisterského studia
Školská rétorika a nové umění elokvence v 17. a v 1. polovině 18. století - četba a interpretace
Na semináři se studenti seznamují s charakterem a postavením rétoriky ve výuce na latinských školách i v literární produkci v českých zemích v 17. a v první polovině 18. století. Setkají se též s tehdy novým směrem v řečnické teorii a v literární praxi té doby, s tzv. novým uměním elokvence, jehož obliba se promítla i do výuky rétoriky na gymnáziích. Výklad vyučujícícho zahrnuje i některé zastánce této nové literární estetiky v Čechách a na Moravě. Nové pojetí slovesné tvorby reflektoval i Bohuslav Balbín ve svém teoretickém školském spise Qvaesita oratoria (1677), v němž chtěl poskytnout pokročilejším studentům rétoriky poučení o důležitých problémech klasické (staré) rétoriky i o přednostech a záporech nové elokvence. Výklad se však opírá nejenom o Balbínovy názory, ale i o spisy významných evropských literárních teoretiků a učitelů elokvence jeho doby. Jsou vysvětlovány základní prvky nového pojetí řečnické a literární teorie i praxe (např. acumen, argutiae, conceptus) a jejich užití je demonstrováno na konkrétních příkladech literární tvorby.
V semináři jsou čteny a interpretovány vybrané ukázky z 2. části Balbínova spisu Qvaesita oratoria, pojednávající o novém umění elokvence, a výňatky z latinské tvorby zastánců nové elokvence působících v českých zemích (Casparus Knittel, Joannes Kraus).
Seminář se koná v zasedací místnosti Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1.
|
FF UK v Praze, Ústav řeckých a latinských studií
|
ZS 2012
|
