Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Na čem pracujeme: Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
Urychlování částic je jevem pozorovaným u mnoha astrofyzikálních objektů. Kupříkladu ve slunečních erupcích dojde po přepojení magnetického pole k urychlení částic ve svazcích na rychlosti blízké rychlosti světla. Tyto procesy jsou obvykle spojovány s existencí silných elektrických proudů a elektrických polí. Tyto veličiny nejsou přímo měřitelné, avšak jejich charakter lze odvodit z jiných měřitelných fyzikálních veličin, které jsou spjaty komplikovanou soustavou rovnic. Tato soustava se obvykle řeší s pomocí počítače (tedy numericky), pro studium detailů chování částic však mají větší cenu řešení analytická, tedy s pomocí „tužky a papíru“. S takovým přišel Dieter Nickeler z AsÚ a s jeho pomocí popsal možný mechanismus dodatečného urychlování částic ve slunečních erupcích.
Vědci i veřejnost si 8. - 15. září v Litomyšli připomenou profesora Zdeňka Kopala
Letos by se nejvýznamnější český astronom 20. století, profesor Zdeněk Kopal, dožil 100 roků. Od 8. do 15. září si jej česká i zahraniční vědecká komunita připomene na vědecké konferenci Living Together: Planets, Host Stars and Binaries, na níž se náš ústav podílí a veřejnost může navštívit řadu doprovodných akcí. Srdečně vás zveme do Litomyšle!
Na čem pracujeme: Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
V roce 2002 byl na snímcích okolí centra naší Galaxie objeven prachový oblak, který dostal označení G2. O deset let později se ukázalo, že oblak míří po vysoce eliptické dráze k samotnému centru Galaxie, kde sídlí černá veledíra o hmotnosti asi 4 milionů sluncí. Fyzikální podstata tohoto oblaku však doposud není známa. M. Zajaček, diplomant V. Karase z AsÚ, se věnoval mimo jiné i simulacím průletu hvězd zahalených v oblaku prachu kolem černých veleděr. Zřejmou motivací byla předpověď chování oblaku G2 po jeho průletu.
Na čem pracujeme: Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
Je známo, že ke zrodu hvězd dochází v chladných místech obřích molekulárních oblaků. Hmotnosti hvězd jsou však mnohonásobně nižší než jsou hmotnosti jednotlivých oblaků, proces fragmentace oblaků vede ke vzniku hvězdokup. Menší, rychle se rozpadající skupiny zahrnující desítky až stovky hvězd, se nazývají OB asociace. Větší otevřené hvězdokupy zahrnující tisíce až desítky tisíc hvězd žijí déle. Kulové hvězdokupy, kterých známe v Mléčné dráze zhruba 150, jsou složeny ze stovek tisíců až miliónu hvězd. Tyto hvězdné soustavy patří k nejstarším objektům, jejichž stáří je srovnatelné se stářím samotného vesmíru. Podobně velké soustavy vznikají během srážek galaxií, což je známo např. z pozorování srážky dvojice spirálních galaxií nazvané Tykadla. Okolnosti zrodu hmotných hvězdokup jsou však zahaleny tajemstvím a jsou předmětem dohadů a polem soutěže několika alternativních teorií.
11. ročník tradičního turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 20. září 2014
Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. 20. září jsou prohlídky hvězdárny zdarma pro pochodníky, ale i pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru".
11. ročník tradičního turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 20. září 2014
Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. 20. září jsou prohlídky hvězdárny zdarma pro pochodníky, ale i pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru".
Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR
14. listopadu 2014, 16 – 22 hod., 15. listopadu 2014, 10 – 14 hod., pro školy navíc 14. listopadu 2014, 10 – 12 hod.
Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí témata svých vědeckých skupin v přednáškách a nabídne pozorování dalekohledem z kopule a terasy.
Dětský den s vílou Izerínou na Jizerce 4. října 2014
Jizerka, Sklárna 10 – 16 hodin, zdarma.
Připravili jsme astronomický program pro děti i jejich rodiče – dalekohledy, pozorování Slunce a astronomická naučná stezka. V rámci 5. výročí založení Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Na čem pracujeme: SPLAT: mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
P. Škoda z AsÚ se podílí na vývoji programového balíku SPLAT-VO (SPLAT=SPectraL Analysis Tool), multiplatformního nástroje určeného k zobrazování a zpracování spekter. V průběhu let byl tento nástroj doplněn o protokoly umožňující získávat data z celosvětového archívu Virtuální observatoře (proto extenze -VO v názvu programu). SPLAT-VO je volně dostupným nástrojem pro profesionální zacházení s elektronickými spektry umožňující práci na zajímavých projektech i astronomům, kteří nedisponují vlastními dalekohledy.
Na čem pracujeme: Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
Svrchní obálka slunečního tělesa je kvůli probíhající konvekci neuvěřitelně dynamická až chaotická. Přesto zde nalezneme určitý velkorozměrový systém proudících útvarů, granule a supergranule. Silná magnetická pole, zejména taková, která vytvářejí sluneční skvrny, tuto dynamiku značným způsobem ovlivňuje. Okolo vyvinutých slunečních skvrn s penumbrou se pak ustavuje zvláštní systém proudění plazmatu, tzv. moat. M. Švanda a M. Sobotka z AsÚ s T. Bártou, studentem MFF UK, studovali statistické porovnání vlastností proudění v moatech unipolárních skvrn a v supergranulích.
Nejznámější meteorický roj roku vrcholí maximem z úterý 12. na středu 13. srpna
Nejznámější meteorický roj roku vrcholí maximem z úterý 12. na středu 13. srpna. Pomineme-li nepřízeň počasí, letošní pozorování naruší Měsíc, který bude krátce po (super)úplňku. I tak se ale, bude-li jasno, podaří spatřit alespoň dvacítku jasných meteorů za hodinu.
Na čem pracujeme: Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
Urychlování částic je jevem pozorovaným u mnoha astrofyzikálních objektů. Kupříkladu ve slunečních erupcích dojde po přepojení magnetického pole k urychlení částic ve svazcích na rychlosti blízké rychlosti světla. Tyto procesy jsou obvykle spojovány s existencí silných elektrických proudů a elektrických polí. Tyto veličiny nejsou přímo měřitelné, avšak jejich charakter lze odvodit z jiných měřitelných fyzikálních veličin, které jsou spjaty komplikovanou soustavou rovnic. Tato soustava se obvykle řeší s pomocí počítače (tedy numericky), pro studium detailů chování částic však mají větší cenu řešení analytická, tedy s pomocí „tužky a papíru“. S takovým přišel Dieter Nickeler z AsÚ a s jeho pomocí popsal možný mechanismus dodatečného urychlování částic ve slunečních erupcích.
Vědci i veřejnost si 8. - 15. září v Litomyšli připomenou profesora Zdeňka Kopala
Letos by se nejvýznamnější český astronom 20. století, profesor Zdeněk Kopal, dožil 100 roků. Od 8. do 15. září si jej česká i zahraniční vědecká komunita připomene na vědecké konferenci Living Together: Planets, Host Stars and Binaries, na níž se náš ústav podílí a veřejnost může navštívit řadu doprovodných akcí. Srdečně vás zveme do Litomyšle!
Na čem pracujeme: Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
V roce 2002 byl na snímcích okolí centra naší Galaxie objeven prachový oblak, který dostal označení G2. O deset let později se ukázalo, že oblak míří po vysoce eliptické dráze k samotnému centru Galaxie, kde sídlí černá veledíra o hmotnosti asi 4 milionů sluncí. Fyzikální podstata tohoto oblaku však doposud není známa. M. Zajaček, diplomant V. Karase z AsÚ, se věnoval mimo jiné i simulacím průletu hvězd zahalených v oblaku prachu kolem černých veleděr. Zřejmou motivací byla předpověď chování oblaku G2 po jeho průletu.
Na čem pracujeme: Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
Je známo, že ke zrodu hvězd dochází v chladných místech obřích molekulárních oblaků. Hmotnosti hvězd jsou však mnohonásobně nižší než jsou hmotnosti jednotlivých oblaků, proces fragmentace oblaků vede ke vzniku hvězdokup. Menší, rychle se rozpadající skupiny zahrnující desítky až stovky hvězd, se nazývají OB asociace. Větší otevřené hvězdokupy zahrnující tisíce až desítky tisíc hvězd žijí déle. Kulové hvězdokupy, kterých známe v Mléčné dráze zhruba 150, jsou složeny ze stovek tisíců až miliónu hvězd. Tyto hvězdné soustavy patří k nejstarším objektům, jejichž stáří je srovnatelné se stářím samotného vesmíru. Podobně velké soustavy vznikají během srážek galaxií, což je známo např. z pozorování srážky dvojice spirálních galaxií nazvané Tykadla. Okolnosti zrodu hmotných hvězdokup jsou však zahaleny tajemstvím a jsou předmětem dohadů a polem soutěže několika alternativních teorií.
11. ročník tradičního turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 20. září 2014
Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. 20. září jsou prohlídky hvězdárny zdarma pro pochodníky, ale i pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru".
