Oddělení pro výzkum literatury 19. století
Oddělení vzniklo 1. května 2010 a jeho členové se soustřeďují na výzkum české literatury od druhé poloviny 18. století do počátku 20. století v jejích středoevropských souvislostech. V rámci výzkumného programu oddělení se podílejí i na vydávání soudobých děl a pramenů k poznání české literatury a kultury a významných, obtížně dostupných či dosud neuspořádaných prací z historie oboru (dokončené edice Rukopisu královédvorského a zelenohorského v řadě Česká knižnice /2010/, O českou literaturu naukovou /Academia, 2012/, M. Otruba: Hledání národní literatury /2012/); pořádají odborné přednášky, mezioborová kolokvia a konference (organizační spoluúčast na konferenci K. J. Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách k 200. výročí narození básníka /2011/, spoluúčast na konferenci Jung Prag und die Frühlingsgeneration /2011/, Plzeňské sympozium k problematice 19. století /2013/). Podílejí se na edici ÚČL Literatura ke stažení (výstava K. J. Erben 1811–2011 /2011/, Jaroslav Vrchlický 1853-1912-2012 /2012/).
Týmové projekty
Druhý život RKZ v české literatuře a kultuře 19. století
Cílem projektu (úkol oddělení pro výzkum literatury 19. století, 2011), který navázal na edici skladeb pro Českou knižnici, je na základě dílčích sond popsat v mezitextových souvislostech zasazení Rukopisů královédvorského a zelenohorského do české obrozenské literatury a další přijetí těchto děl v české literatuře a kultuře 19. století. Jedná se mj. o rozbor snah o český epos, širších kontextů prvotní recepce Rukopisů a prostupování se jejich mýtu s dalšími modely nosnými pro formování české kultury 19. století v středoevropské perspektivě. Předpokládaným výstupem projektu jsou studie, mezioborové konference a monografie s komentovanou antologií textů.
V rámci projektu byl připraven do tisku soubor studií s antologií textů Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda I (1817–1885), který představuje proměny vztahu české společnosti k RKZ v letech 1817–1885 v širším rámci soudobé recepce RKZ. Oba Rukopisy pojímá jako jednu z evropsky nejvýznamnějších mystifikací ve stylu Ossianových zpěvů Jamese Macphersona. Především pak tento soubor podrobně dokumentuje a na primárních textech z let 1817–1885 studuje pod prizmatem vědecké, resp. do diskursu vědy vstupující recepce to, jak „starobylé“ RKZ fungovaly při formování novodobého českého národa v 19. století
Grantové projekty
Technologie psaní. Materialita textu a proces vzniku autografu v české literatuře 1885–1989 (K. Piorecká, GA ČR 2014-16)
Cílem projektu je literárněhistoricky prozkoumat vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitne konkurence manuálního psaní a psaní na psacím stroji jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od 80. let 19. století. Průzkum literárních textů z pohledu technologie psaní přináší nový vhled do vztahu autora a textu a dovoluje klást otázky po funkčních proměnách a projevech literární subjektivity. Z hlediska metody i důrazu na pramenný archivní výzkum se v českém kontextu jedná o první projekt tohoto druhu; jeho výstupem bude monografie.
Pojmosloví literárního realismu (M. Hrdina, GA ČR 2012-14)
Cílem projektu je poskytnout ucelený přehled o kritické i literárněvědné diskusi o realismu v českém prostředí. Řešitel se zabývá užíváním termínu „realismus“ v souzení o literatuře zejména v 19. století, dále možnostmi pojmového vystižení realistických tendencí v literárněvědných pracích různých metodologických škol, a v závěru usiluje o rozlišení a popis základních typů diskurzu o realismu v české literatuře. Součástí projektu je také prezentace kritických diskusí o realismu formou edice.
Diskurzivita literatury 19. století v česko–slovenském kontextu (úkol oddělení, GA ČR 2012-16)
Projekt, založený na grantu GA ČR P 406/12/0347, směřuje k vytvoření podrobného, metodologicky ujasněného a analytickými studiemi podloženého synoptického modelu ustalování a proměn literárních diskurzů 19. století, a to v kontrastně paralelní česko–slovenské podobě. České a slovenské literární dějiny byly buď psány jako oddělené, zcela samostatné jednotky, nebo naopak v duchu národní, respektive čechoslovakistické ideologie pojednávány jako jednotný, nerozdílný celek. Cílem projektu je v tomto bodě sledovat rozvoj dvou relativně samostatných, ale přesto provázaných struktur, vyrůstajících z literárního hlediska z poměrně homogenního výchozího bodu (česko–slovenská jednota literární řeči na zlomu 18. a 19. století). Podrobněji viz: http://ffju.genera-studio.net/
Členové oddělení se projektu účastní v oblasti definic základních diskurzů, jejichž postupné vyhraňování, prolínání, modifikace a soupeření projekt sleduje (klasicismus), tak i případovými studiemi k jednotlivým diskurzům (klasicismus, romantismus, realismus, parnasismus).
Členové oddělení spolupracovali na kolektivní monografii editované D. Turečkem České literární romantično: synopticko-pulzační model kulturního jevu (2012), kapitolami „Literární historický pojem ‚romantusmus‘“, „Romantismus v české literární historii“ (M. Hrdina), „Literární obraz slavné minulosti v rané recepci RKZ. Konstituování mýtů národní literatury“ (I. Krejčová).
Členové oddělení se v současnosti dále věnují:
- diskusi o podobě humanitních věd a jejich organizaci v poslední čtvrtině 19. století (K. Piorecká)
- formování novočeského verše na přelomu 18. a 19. století v středoevropském kontextu (D. Dobiáš)
- dílu A. V. Krause a počátkům české germanobohemistiky (V. Petrbok)
- českému literárnímu realismu a jeho dobové recepci (M. Fránek)
- literatuře druhé poloviny 19. století a terminologii literární vědy (M. Hrdina)
- proměnám eposu v české literatuře 19. století, konceptu národního mýtu v česko-německém kontextu v 1. polovině 19. století (I. Krejčová)
- kritické edici románu K. Sabiny „Král Ferdinand V. Dobrotivý a jeho doba“ (M. Charypar)
Členové oddělení:
PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (vedoucí oddělení)