Vyhledávání



Příprava nové strategie AV ČR soutěž Věda fotogenická

banner-cs.jpg VEŘEJNÁ SBÍRKA ÚMG AV ČR, V. V. I. Dnem 6. 8. 2014 byla Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (ÚMG) vyhlášena veřejná sbírka na pomoc čtrnáctileté Katareeye Epp, která trpí závažnou formou nádorového onemocnění. Její rodiče jsou zaměstnanci ÚMG v rámci projektu BIOCEV.

Jelikož Katareeya pochází z tzv. třetí země, konkrétně z Austrálie, podle českých zákonů nemá nárok na veřejné zdravotní pojištění.

Více informací...

Kalendář akcí

Dnes < 2014 >  < září > 
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Aktuality

Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví padesátiny

27.5.2014

Významné výročí – 50 let činnosti – si v úterý 27. 5. 2014 připomíná v rámci slavnostního odpoledne Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR. Byl založen 1. 1. 1964 s cílem vytvořit v tehdejší Československé akademii věd pracoviště zabývající se meteorologií a klimatologií. K ústavu, jehož hlavní část sídlí od svého vzniku v areálu Geofyzikálního ústavu AV ČR (dříve ČSAV) v Praze, patřilo detašované pracoviště v Hradci Králové, meteorologická a klimatologická observatoř na Milešovce a později i observatoř Kopisty u Mostu. Ústav tvořila tři oddělení zabývající se třemi základními směry výzkumu: fyzikou oblaků, cirkulací atmosféry a šířením znečištění.

Změna klimatu zapříčiní nižší výnosy pšenice v Evropě

/sys/galerie-obrazky/news-2014/czech-globe.jpg

26.5.2014

Vědci z centra CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vedli mezinárodní studii, jejíž výsledky uveřejnil v pondělí 26. května 2014 prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Climate Change. Tento výzkum poprvé systematicky analyzoval změnu v četnosti výskytu významných meteorologických extrémů, které zásadně ovlivňují výnosy polních plodin. Závěry studie nabízejí informace využitelné pro aplikaci vhodných pěstitelských adaptačních strategií. Studie vysílá signál, že v budoucnosti musíme očekávat vyšší frekvenci výskytu ročníků s nízkými výnosy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Znečištění ovzduší v ČR a související civilizační dopady

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140522_M7A8606.jpg

22.5.2014

Seminář v Poslanecké sněmovně ČR
 
V rámci cyklu odborných seminářů zaměřených na význam vědeckých poznatků pro konkurenceschopnost naší země diskutovala ve čtvrtek 22. května 2014 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) ČR opět řada špičkových expertů, tentokrát na téma „Znečištění ovzduší v ČR a související civilizační dopady“. Záštitu nad akcí převzali nejvyšší představitelé pořádajících institucí – předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) ČR Jan Hamáček a předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš. Jim také patřila úvodní slova.

Konkurenceschopnost ČR mírně vzrostla, je nejlepší ze zemí Visegrádu

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140401-rok-2014-bude-ve-znameni-oziveni-a-stabilizace-ekonomiky-eu.jpg

22.5.2014

Švýcarský institut IMD zveřejnil ve čtvrtek 22. 5. 2014 již 26. žebříček, ve kterém porovnává konkurenceschopnost šedesáti ekonomik světa. Česká republika obsadila 33. místo a stala se tak nejkonkurenceschopnější zemí z visegrádské čtyřky, v porovnání s předchozím rokem si mírně polepšila. Přispěly k tomu zejména pozitivní výsledky v oblasti zahraničního obchodu, cenové stability a nepřímo i počínající oživení a optimistický výhled pro ekonomický růst. Spolupracujícím odborným partnerem IMD za Českou republiku je think-tank IDEA při CERGE-EI. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Jiří Drahoš: Průmysl musí s výzkumem komunikovat

/sys/galerie-obrazky/news-2014/21_5_2014__Kulatx_stxl_Senxtu_PxR_a_AV_xR_foto_skys_x4xres.jpg

21.5.2014

Kulatý stůl v Senátu Parlamentu ČR

„Spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích“ byla ve středu 21. 5. 2014 tématem dalšího z řady kulatých stolů v rámci Memoranda o spolupráci mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd ČR. Pozvání 1. místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové a předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše přijali představitelé vědy, vysokých škol, průmyslu a obchodu, kteří hovořili o možnostech využití výsledků základního a aplikovaného výzkumu v praxi a jejich přínosu pro hospodářský rozvoj ČR. Role moderátora diskuse se ujal Dr. Otakar Fojt z Britského velvyslanectví v Praze. Akce se konala ve Frýdlantském salonku Senátu PČR.

XX. valné shromáždění Učené společnosti ČR

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140519-xx-valne-shromazdeni-ucene-spolecnosti-cr-026.jpg

19.5.2014

Členové Učené společnosti (US) ČR se sešli v pondělí 19. 5. 2014 na slavnostním XX. valném shromáždění. Již tradičně se konalo v pražském Karolinu a bylo spojeno s předáváním medailí a cen US ČR z rukou jejího předsedy prof. Petra Pokorného. Dopolední zasedání ve Velké aule, jehož se kromě vrcholných představitelů US ČR zúčastnili také ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek, předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, bylo zakončeno přednáškou prof. Jána Vilčeka „Základný výskum: luxus, alebo nevyhnutnost?“. Odpolední blok s názvem „Velmocenské postavení jako hybatel a jako riziko dějinného vývoje“ moderoval prof. Jaroslav Pánek.

V Senátu odstartovaly přípravy oslav 700. výročí narození Karla IV.

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140513-v-senatu-odstartovaly-pripravy-oslav-700-vyroci-narozeni-karla-iv.jpg

13.5.2014

Deklarací vůle spolupracovat na realizaci oslav 700 let od narození českého panovníka Karla IV. dnes zástupci z řad politiků a významných institucí veřejného života zahájili oficiální přípravy na národní výročí v roce 2016. Zároveň v Senátu proběhlo Slavnostní přípravné setkání Národní komise, která bude koordinovat oslavy na celostátní úrovni. Důstojné oslavy si výročí zaslouží podle 84 % českých občanů. Členy Národní komise jsou mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu ČR, předseda vlády, zástupci Akademie věd ČR, rektor Univerzity Karlovy, církevní představitelé a další přední osobnosti českého veřejného života.

Nový patent může zlevnit úpravu surovin i magnetickou rezonanci

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140513-novy-patent-muze-zlevnit-upravu-surovin-i-magnetickou-rezonanci.jpg

13.5.2014

Zařízení, které dokáže vytvořit silné magnetické pole bez dodávky elektrické energie, patentovali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Vynález spořící elektrickou energii může být využit nejen pro zlevnění úpravy nerostných surovin, ale také v různé přístrojové technice, např. v diagnostické magnetické rezonanci. O udělení patentu informoval ředitel ústavu RNDr. Josef Stemberk, CSc. Princip nového zařízení spočívá ve speciálním upořádání dvou protilehlých sestav permanentních magnetů v dutých tubusech, mezi nimiž se ve vzduchové mezeře vytváří silné magnetické pole. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Mimořádný objev nového fotosyntetického organismu

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140513-mimoradny-objev-noveho-fotosyntetickeho-organismu.jpg

13.5.2014

Tým vědců z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu v poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v  MBÚ AV ČR v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes. Objev byl publikován v časopise PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (viz abstrakt).

Čeští vědci zcela mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140513-syndrom-bileho-nosu-Myotis-myotis-WNS.jpg

13.5.2014

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum je však stále choroba opředena celou řadou nejasností. Čeští badatelé nyní publikovali v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLOS ONE (viz abstrakt) nové poznatky, které zásadním způsobem mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů.