Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Významné výsledky oddělení 12

V. A. Zhirnov ve svém zásadním článku (1958 Zh. Eksp. Teor. Fiz. 35 1175–80) vysvětlil odlišnost struktury doménových stěn feroelektrik a feromagnetik. V nedávné době jsme nicméně zjistili, že antiparalelní feroelektrické stěny v rhomboedrálním BaTiO3 lze přepínat mezi Isingovským (typickým pro feroelektrika) a Blochovským stavem (neobvyklým pro feroelektrické stěny, ale typickým pro stěny magnetické) [viz obr. 1] pomocí epitaxního mechanického tlaku. Tzv.  Celý text >>

V nanokrystalech CdS připravených z chemické lázně byla zkoumána ultrarychlá dynamika a transport elektronů na krátkou vzdálenost v terahertzovém režimu [Z. Mics a kol., Phys. Rev. B 83, 155326 (2011)]. Počáteční vysoká pohyblivost fotogenerovaných elektronů klesá během 1 pikosekundy v důsledku relaxace kinetické energie elektronů. Byl určen vliv povrchů nanokrystalů a jejich agregátů na transport elektronů.

  Celý text >>

Bismutitý ferit (BiFeO3) je prototypický multiferoický systém s výjimečnými vlastnostmi: je antiferomagnetický do teploty TN ~ 640 K a feroelektrický do teploty TC ~ 1100 K. Popis chování polárních kmitů mříže je základem pro pochopení jeho dielektrických a elektromechanických vlastností. Přiřazení kmitových (fononových) módů detekovaných v Ramanových spektrech BiFeO3 je komplikováno přítomností tzv. smíšených módů.  Celý text >>

V chirálním kapalném krystalu jsme objevili unikátní sekvence smektických fází. Jedná se o výskyt ortogonální paraelektrické A fáze pod ferroelektrickou C fází (reentrantní jev), viz obrázek. Toto netypické chování jsme vysvětlili nemonotónní teplotní závislostí hlavního koeficientu v rozvoji volné energie a mikroskopicky změnou tvaru molekul a mezimolekulárních vzdáleností v důsledku existence velké boční substituce v jádru molekuly. Tento reentrantní jev je doprovázen anomálním chováním dielektrických, optických a přepolarizačních vlastností.  Celý text >>

Magnetoelektrická multiferoika jsou materiály, které vykazují zároveň magnetické a feroelektrické uspořádání. Teoreticky je v nich možné ovlivňovat magnetické domény elektrickým polem nebo feroelektrické domény magnetickým polem, proto jsou v poslední době intenzivně studované pro svoje možné aplikační využití ve stálých pamětech. V přírodě bohužel existuje jen málo multiferoik a většina z nich funguje jen při nízkých teplotách. Navrhli jsme využít velkého mechanického napětí v ultratenkých vrstvách k přípravě „umělých“ multiferoik.  Celý text >>

Copyright © 2008-2014, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.