Doc. Rybář obdržel medaili Quida Záruby za celoživotní dílo
12.9.2014
Zlatou medaili Quida Záruby obdržel za své celoživotní dílo v inženýrské geologii emeritní pracovník našeho ústavu doc. Ing. Jan Rybář, CSc. Ocenění převzal krátce po svých 80. narozeninách – 5. září 2014 na II. inženýrskogeologickém kongresu, který se konal na Technické univerzitě v Liberci.
Stopy světla
8.9.2014
Česká astrofotografie měsíce
Oblohu nad hlavou nám roztočil vítěz srpnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Radovan Mrllák, vlastně ji roztočila sama Země, otáčeje se kolem své osy. Za dvě hodiny, po které objektiv fotoaparátu sledoval nebe nad jadranským pobřežím, se pootočila o jednu dvanáctinu celé otáčky a tento pohyb vykreslil třicetistupňové obloučky hvězd. Snímek nezachycuje však pouze otáčení naší Země. Každá hvězda je jinak barevná a jinak jasná. Kromě polohy na nebi tak o každé z nich můžeme zjistit mnohem více. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Unikátní interaktivní výstava „60 let CERN“ v AV ČR
2.9.2014
Nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumné centrum částicové fyziky, které provozuje největší urychlovač na světě LHC – slaví letos v září 60 let od svého založení. Jeho oficiální název zní „Evropská organizace pro jaderný výzkum“, ale do povědomí veřejnosti vešlo spíše pod zkratkou CERN (z franc. Conseil Européen pour la recherche nucléaire). Pozoruhodná interaktivní výstava, kterou k tomuto jubileu uspořádaly Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou, je všem zájemcům zdarma přístupná v sídle AV ČR od 2. do 25. září 2014, a to v pracovní dny od 9 do 18 hodin.
Propojení světa polovodičů a magnetů:
20.8.2014
Vědci z FZÚ AV ČR představili účinný konvertor mezi nábojem a spinem
Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji, nebo na spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetismus.
Modrý a zelený záblesk
15.8.2014
Astrofotografie měsíce
Už jste viděli zelený, nebo dokonce modrý paprsek při vycházejícím nebo zapadajícím Slunci? Právě to zachytil snímek, který zvítězil v červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Tyto paprsky jsou vzácným jevem, který se objevuje na horním okraji Slunce, a jsou viditelné pouze ve skutečně výborných pozorovacích podmínkách, když je atmosféra čistá, a tedy průzračná. Příčinou zmíněného jevu je lom slunečních paprsků v zemské atmosféře, tzv. astronomická refrakce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Záhadná síla tvarující pískovcové skály byla odhalena českými geology
21.7.2014
Pískovce na celém světě proslavily velkolepé útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy či převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a „inteligentní“ organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly nyní zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience (viz abstrakt).
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR se stal Celosvětovým centrem excelence
14.7.2014
Významného ocenění dosavadních výsledků dlouhodobého společného výzkumu sesuvů se dostalo vědeckým týmům Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR, v. v. i, společně s Přírodovědeckou fakultou UK obdržely v červnu tohoto roku v Pekingu titul Celosvětové centrum excelence pro výzkum rizik ze sesuvů. Certifikát platí pro období 2014–2017. Česká republika tak nyní patří mezi patnáct takových center rozmístěných po celém světě.
Světelné mosty na Slunci vysvětleny
11.7.2014
Badatelé Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn. Při vzdalování se od povrchu Slunce, za který je považována tzv. fotosféra, se několikrát mění teplota. Dolní fotosféra má teplotu 6000 °C, s rostoucí výškou chladne a v horní části je už jen 4200 °C horká (teplotní minimum). Dále nad povrchem, ve vrstvě zvané chromosféra, ovšem teplota opět začne stoupat až na 10 000 °C. Poté, v koróně, dokonce skokově roste až na miliony stupňů. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Aktivní oblast 2082
8.7.2014
Česká astrofotografie měsíce
Sluneční skvrny nejsou většinou na Slunci samy. Často se vyskytují ve skupinách, čím složitějších, tím magneticky komplikovanějších, a tím náchylnějších k výskytu například slunečních erupcí. A sluneční erupce je jev, který nezajímá jen astronomy, ale i techniky energetických systémů, telekomunikací, kosmických družic i lékaře. Všichni zmiňovaní vědí, že energie uvolněná při sluneční erupci může dosahovat intenzit, které mohou ovlivnit chod jak mobilního telefonu, tak lidského srdce. Sluneční oblasti AR 2082 zachytil svým objektivem vítěz červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Maxim Usatov. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Bolzanova medaile pro dr. Pavla Krejčího
2.7.2014
Čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách získal RNDr. Pavel Krejčí, CSc., z Matematického ústavu (MÚ) AV ČR. Medaili převzal 26. června 2014 z rukou předsedy Vědecké rady AV ČR prof. Jiřího Čtyrokého v rámci mezinárodní konference Rate independent processes and evolution – RIPE60, kterou MÚ AV ČR pořádal při příležitosti životního jubilea dr. P. Krejčího. Ředitel Weierstrassova ústavu pro aplikovanou analýzu a stochastiku v Berlíně prof. Jürgen Sprekels v laudatiu vyzdvihl výjimečné vědecké i osobní kvality laureáta.
Mlhovina Srdce
4.6.2014
Česká astrofotografie měsíce
Emisní mlhovina „Srdce“ (IC 1805) je složena zářícím mezihvězdným plynem a tmavými prachovými mračny. Rozprostírá se přes téměř 200 světelných let a na obloze zabírá plochu asi 2 stupňů, tedy 4 měsíčních úplňků. Mladé hmotné hvězdy ji svým hvězdným větrem opracovávají do bizarních tvarů. Celkem zde můžeme nalézt několik jasných hvězd o hmotnosti téměř 50 Sluncí, mnoho slabých hvězd o hmotnosti pouhých zlomků našeho Slunce a dokonce i zajímavý objekt zvaný „chybějící mikrokvasar“. Ten byl z nitra hvězdokupy vyvržen před dávnou dobou díky mohutnému výbuchu nedaleké supernovy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Přístroj firmy MESING a Ústavu přístrojové techniky AV ČR znovu oceněn
3.6.2014
Spolupráce vědy a průmyslu
Na konci května udělila Elektrotechnická asociace výroční ceny. Oceněným přístrojem v kategorii Nejlepší inovační výrobek se stal automat pro bezkontaktní kalibraci koncových měrek. Na vzniku unikátního přístroje, který je již realizován a má patentovou ochranu, se podílel pětičlenný tým brněnské firmy MESING a tým osmi vědeckých pracovníků z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví padesátiny
27.5.2014
Významné výročí – 50 let činnosti – si v úterý 27. 5. 2014 připomíná v rámci slavnostního odpoledne Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR. Byl založen 1. 1. 1964 s cílem vytvořit v tehdejší Československé akademii věd pracoviště zabývající se meteorologií a klimatologií. K ústavu, jehož hlavní část sídlí od svého vzniku v areálu Geofyzikálního ústavu AV ČR (dříve ČSAV) v Praze, patřilo detašované pracoviště v Hradci Králové, meteorologická a klimatologická observatoř na Milešovce a později i observatoř Kopisty u Mostu. Ústav tvořila tři oddělení zabývající se třemi základními směry výzkumu: fyzikou oblaků, cirkulací atmosféry a šířením znečištění.
