Unikátní interaktivní výstava „60 let CERN“ v AV ČR

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR společně s kolegy z dalších institucí zjistili, že chorobné zúžení (stenóza) srdeční chlopně je způsobena nejen usazováním vápníku (tzv. kalcifikací), jak se dosud předpokládalo, ale i dalšími prvky, např. fosforem. V usazeninách objevili také cholesterol a proteiny. „Nové poznatky by mohly vést k efektivní prevenci, případně k novým metodám léčby této poměrně rozšířené choroby,“ uvedla vedoucí Oddělení geochemie ÚSMH AV ČR Mgr. Martina Havelcová, Ph.D.

Jmenováním devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se stal tento odborný a poradní orgán vlády kompletním. Vláda o tom rozhodla na svém zasedání ve středu ve středu 2014. RVVI má nyní sedmnáct členů a její první zasedání se uskuteční 16. září 2014. Mezi novými členy jsou též čtyři zástupci Akademie věd ČR: místopředseda Akademie věd ČR PhDr. Pavel Baran, CSc., vedoucí vědecký pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., vedoucí vědecké skupiny Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR doc. RNDr. Jan Konvalinka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMA.

Na dvoudenní návštěvě pobývá až do dnešního večera v Praze generální ředitel Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) prof. Rolf-Dieter Heuer. V doprovodu bývalého rektora Univerzity Karlovy prof. Ivana Wilhelma nejprve hovořil na půdě naší nejstarší univerzity se současným rektorem UK prof. Tomášem Zimou, pak následoval mítink se zástupci českých ministerstev. Program generálního ředitele CERN pokračoval setkáním s předsedou Akademie věd ČR prof. Jiřím Drahošem, jenž ho provedl výstavou k 60. výročí CERN v sídle AV ČR, a rozhovorem s rektorem ČVUT prof. Petrem Konvalinkou.

 

Oblohu nad hlavou nám roztočil vítěz srpnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Radovan Mrllák, vlastně ji roztočila sama Země, otáčeje se kolem své osy. Za dvě hodiny, po které objektiv fotoaparátu sledoval nebe nad jadranským pobřežím, se pootočila o jednu dvanáctinu celé otáčky a tento pohyb vykreslil třicetistupňové obloučky hvězd. Snímek nezachycuje však pouze otáčení naší Země. Každá hvězda je jinak barevná a jinak jasná. Kromě polohy na nebi tak o každé z nich můžeme zjistit mnohem více. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Anglický překlad dosud nejrozsáhlejšího kompendia českého pravěku – Archeologie pravěkých Čech (The Prehistory of Bohemia) – nyní vydal pražský Archeologický ústav AV ČR. Monumentální dílo shrnuje v sedmi svazcích současné vědomosti, podává přehled pramenů, kladených otázek i názorů na interpretaci získaných dat. Předvádí, na co lze navázat, které přístupy se jeví jako perspektivní a do kterých oblastí by měly směřovat nové badatelské projekty a projekty památkové péče. Úvodní díl seznamuje s  teorií a metodou archeologie, přírodním kontextem pravěkých kultur, antropologií pravěkých populací a také s hospodařením s archeologickým dědictvím.

Největší mezinárodní odborná akce věnovaná mikroskopii – 18. světový mikroskopický kongres IMC 2014 – se uskuteční ve dnech 7.–12. září 2014 v Kongresovém centru Praha. Na 2700 účastníků z 67 zemí čeká bohatý program rozdělený do čtyř specializací: instrumentace a techniky, materiálové vědy, přírodní vědy, interdisciplinární specializace. Kongres bude mít 58 odborných sekcí a osm plenárních přednášek. Záštitu nad akcí převzali místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor ČVUT Petr Konvalinka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

U příležitosti tříletého výročí navázání úzké spolupráce mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd ČR, kterou odstartoval podpis společného Memoranda o stálé konferenci v červenci roku 2011, se uskutečnilo v pátek 29. srpna 2014 setkání zástupců obou stran v pražské Lannově vile. Slavnostní shromáždění zahájil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, po něm vystoupil se zdravicí předseda Senátu PČR Milan Štěch. Za společnými aktivitami, jichž bylo dosud celkem čtyřiadvacet, se ve své prezentaci (viz zde) ohlédl doc. Jaroslav Šebek.

Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít pozitivní účinek na průběh Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, jež vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na které není žádný dostupný lék. K tomuto závěru, jenž byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, došli vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením profesorky Evy Sykové.

V těsné blízkosti jihočeské Třeboně bylo v areálu původního barokního Opatovického mlýna vybudováno špičkové vědecké a vzdělávací centrum se zaměřením na výzkum řas, sinic a bakterií. V letošním roce tak po třech letech vrcholí realizační fáze projektu Algatech v hodnotě 125 milionů korun, který spadá pod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Základy mikrobiologického výzkumu v Opatovickém mlýně byly položeny již před více než 50 lety, od roku 1962 zde sídlí oddělení fototrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Nová fakta o dědičné informaci vedoucí k pochopení vzniku nádorů slinivky břišní publikovalo 3. srpna 2014 v prestižním vědeckém časopise Nature Genetics Mezinárodní konsorcium pro výzkum nádorů slinivky břišní (PANDORA). Vědci sdružení v konsorciu popsali další čtyři nové varianty genů souvisejících s nádory slinivky. Genetickou podstatu onemocnění se daří odhalovat díky využití celogenomových studií, na nichž se podílí i tým Dr. Pavla Vodičky z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

V červenci 2014 pokračoval výzkum Archeologického ústavu v Praze v prostorách baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě. Výzkum, který přinesl velmi zajímavé poznatky v oblasti raně středověké církevní architektury, finančně podpořily Magistrát hlavního města Prahy, královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, Archeologický ústav AV ČR Praha a Pražský archeologický fond. V letošním roce pokračoval systematický výzkum Archeologického ústavu v Praze, který se již několik desetiletí věnuje pražskému Vyšehradu.

Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji, nebo na spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetismus.