Naděje pro léčbu Amyotrofické laterální sklerózy
28.8.2014
Úspěch českých vědců publikovaný v časopise Stem Cells
Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít pozitivní účinek na průběh Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, jež vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na které není žádný dostupný lék. K tomuto závěru, jenž byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, došli vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením profesorky Evy Sykové.
Ve starém mlýně vznikly unikátní vědecké laboratoře
28.8.2014
V těsné blízkosti jihočeské Třeboně bylo v areálu původního barokního Opatovického mlýna vybudováno špičkové vědecké a vzdělávací centrum se zaměřením na výzkum řas, sinic a bakterií. V letošním roce tak po třech letech vrcholí realizační fáze projektu Algatech v hodnotě 125 milionů korun, který spadá pod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Základy mikrobiologického výzkumu v Opatovickém mlýně byly položeny již před více než 50 lety, od roku 1962 zde sídlí oddělení fototrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Na stopě příčin nádorů slinivky břišní?
22.8.2014
Výsledky multicentrické celogenomové asociační studie
Nová fakta o dědičné informaci vedoucí k pochopení vzniku nádorů slinivky břišní publikovalo 3. srpna 2014 v prestižním vědeckém časopise Nature Genetics Mezinárodní konsorcium pro výzkum nádorů slinivky břišní (PANDORA). Vědci sdružení v konsorciu popsali další čtyři nové varianty genů souvisejících s nádory slinivky. Genetickou podstatu onemocnění se daří odhalovat díky využití celogenomových studií, na nichž se podílí i tým Dr. Pavla Vodičky z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Boroví chemici z celého světa v Praze
15.8.2014
Konference IMEBORON XV
Mezinárodní konference IMEBORON XV se uskuteční ve dnech 24.–28. srpna 2014 v areálu ČVUT v Praze-Dejvicích. Toto významné vědecké fórum o chemii boru se v České republice koná již potřetí a je organizováno Ústavem anorganické chemie AV ČR. Záštitu nad ním převzal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. IMEBORON byl poprvé uspořádán v roce 1972 na zámku v Liblicích, na naše území – do Bechyně – se pak vrátil ještě v roce 1987. Letošní konference přivádí do Prahy více než 200 vědců z celého světa, kteří si budou vyměňovat zkušenosti z této jedinečné oblasti nekonvenční chemie.
Chemičtí inženýři z celého světa v Praze
12.8.2014
Mezinárodní kongres chemického a procesního inženýrství CHISA
21. mezinárodní kongres chemického a procesního inženýrství CHISA se uskuteční pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše v Praze ve dnech 23.–27. srpna 2014. Jiří Drahoš bude tomuto kongresu zároveň předsedat. Akci pořádají Česká společnost chemického inženýrství v úzké spolupráci s Ústavem chemických procesů AV ČR a Inženýrskou akademií ČR. Součástí kongresu je i 17. konference PRES 2014. První mezinárodní kongres CHISA byl uspořádán v roce 1962 v Brně.
Významný objev rozšiřuje znalosti o mechanismu replikace DNA
4.8.2014
Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně syntetizují umělou modifikovanou DNA. Badatelé vysvětlili důvody pro tuto neobvyklou aktivitu.
Světlo jako problém
24.7.2014
Syntéza fotosyntetických komplexů v buňkách sinic
Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. Fotosyntetické organismy přeměňují energii slunečního záření na formy využitelné i pro ostatní organismy včetně člověka.
Julius Lukeš členem Americké mikrobiologické akademie
24.7.2014
Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.
Genetický plán pšenice odhalen
17.7.2014
Poslední krok před získáním úplné sekvence DNA důležité plodiny
Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický plán pšenice se podařilo odhalit díky využití chromosomové strategie, kterou vyvinul tým prof. Jaroslava Doležela v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR.
Pruhovaná rybička jako pomocník v hematologii
11.7.2014
Trendem moderního biomedicínského výzkumu je snaha minimalizovat pokusy na zvířatech, jako jsou myši či kuřata, a tam, kde je to možné, nahradit je vývojově jednoduššími modelovými organismy. To lze jen za předpokladu, že jsou u těchto organismů evolučně zakonzervované některé základní buněčné a fyziologické procesy, čímž je zachována podobnost s procesy v organismech složitějších. Jedním takovým biologickým modelem je i akvarijní rybička danio pruhované (zebřička). To, že je vhodným modelem ke studiu hematologických chorob, dokládají nyní i vědci z ÚMG AV ČR.
Jak vzniká „mokrý“ elektron?
8.7.2014
Prestižní časopis Nature Chemistry publikoval původní článek skupiny prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR spolu s experimentátory na Curyšské univerzitě, který ukazuje, jak se ve vodě „rozpouští“ elementární částice – elektron. Každý, kdo někdy solil polévku, tuší, jak se ionty solí rozpouštějí ve vodném prostředí. Jak se ale ve vodě rozpouští elektron? Bude se tato záporně nabitá elementární částice rozpouštět podobně jako chloridový anion z kuchyňské soli, nebo se uplatní kvantově mechanické efekty a rozpouštění proběhne podle úplně jiného scénáře? Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Co všechno závisí na vnitřních hodinách lidského těla?
23.6.2014
Přednáška prof. Menakera ve FGÚ AV ČR
Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu význačných vědeckých osobností. Tentokrát do tohoto ústavu zavítá profesor Michael Menaker, významný americký vědec působící na University of Virginia. Jeho přednáška se koná 2. 7. 2014 ve 14 hodin ve FGÚ AV ČR v Praze-Krči a nese název „The Promise of Circadian Biology“ (Příslib cirkadiánní biologie). Prof. M. Menaker se po celý život zabývá cirkadiánním systémem, zejména denním programem a biologickými rytmy obratlovců. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Nový mikroskopický systém ve Fyziologickém ústavu AV ČR
4.6.2014
Fyziologický ústav AV ČR realizoval v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost projekt Mikroskopický systém (CZ.2.16/3.1.00/28034). Finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla využita na pořízení systému fluorescenční konfokální mikroskopie pro zobrazování genové exprese a zprostředkovaně i aktivity nervových buněk. Systém slouží k analýze fixovaných vzorků tkání a též ke sledování exprese během delšího časového úseku (24–48 h) v tkáňových kulturách živých buněk. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
