Výkopy vyhloubené před příchodem archeologů byly označeny jako sondy 4, 4a, 5, 6, 7 a 8 (obr. 1). Z poznatků shromážděných při výzkumu lze zmínit zejména:

1) Počátky hradiště: Výzkum v jedné z nejexponovanějších částí hradiště neodhalil žádné doklady svědčící pro nástup intenzivního osídlení, které bychom mohli bezpečně řadit před 2. pol. 10. století (datování se opírá o současnou chronologii keramiky; obr. 5). I v tomto roce můžeme svědectví nálezové situace opřít o existenci intaktního půdního typu (obr. 2: světle zelený horizont 1). Toto zjištění odpovídá dosavadním archeologickým poznatkům a rovněž numizmatickému bádání, které řadí nejstarší historické doklady existence Vyšehradu do 80.-90. let 10. století.

2) Opevnění: Situování sondy 4a na okraji ostrožny dovolilo očekávat nález pozůstatků raně středověkého opevnění. Ze souvislého profilu o délce cca 15 m (obr. 2) však vyplynulo, že příslušná partie byla zničena barokními fortifikacemi (s podobnou situací jsme se setkali již dříve v prostoru jižně od purkrabství). Existenci raně středověké hradby na okraji skalního srázu nad Vltavou tedy nemůžeme ani potvrdit, ani vyloučit. V této souvislosti lze uvést, že opuka, která na lokalitu musela být dovezena a která byla zjištěna v obou dosavadních sezónách vždy v nejstarší stratigrafické pozici (bez doprovodných nálezů malty), by mohla nějakou hradbu indikovat.

3) Raně středověká sídlištní zástavba v jihozápadní části hradiště: Ze všech výkopů poskytujících celkem slušnou představu o archeologických pozůstatcích v jz. kvadrátu hradiště byly nalezeny pozůstatky zástavby pouze v sondě 4a (jedna zemnice, objekt neznámé funkce a sloupové jámy; obr. 2-4) a stop blíže neurčené zděné budovy indikované pozůstatky malty (rezidenční nebo sakrální stavba?). K nim lze přičíst ještě jednu zemnici zjištěnou uvnitř purkrabství v r. 2003. Skutečnost, že uvedené sídlištní objekty se kumulují na omezeném prostoru, výrazně kontrastuje s jejich prokazatelnou absencí v rozsáhlých liniových sondách směřujících od okraje ostrožny dovnitř hradiště. Nastíněné prostorové souvislosti podle našeho dovolují vyslovit pracovní hypotézu, podle níž se raně středověká zástavba rozkládala podél okraje ostrožny a respektovala volné prostranství – patrně nádvoří. Podobné schéma měla i pozdější vrcholně středověká královská rezidence. Toto zjištění pozoruhodným způsobem odpovídá představě o funkci jihozápadního kvadrátu Vyšehradu, který byl vyhrazen pro palatium českých panovníků nejen v době Karla IV., ale již v raném středověku.

 .

Literatura:

Štefan, I. – Varadzin, L.:  Vyšehrad. Archeologický výzkum v jihozápadní části v r. 2004, Archeologie ve středních Čechách 11, 2007

*

*