Při stavbě protipovodňové hráze v Zálezlicích byly v jedné části narušeny stavební činností archeologické terény pocházející z doby bronzové a v souladu se zněním zákona o archeologické památkové péči, tak bylo přistoupeno k záchrannému výzkumu, který je prováděn od poloviny listopadu roku 2012 Archeologickým Ústavem Akademie Věd ČR, Praha, v.v.i.

Zachycené relikty patří sídlišti knovízské kultury z mladší doby bronzové, tedy do období zhruba 1250 – 920 př. Kr. Ty se projevují jako zahloubené objekty různého typu (kůlové a sloupové jámy, zásobní či odpadní jámy, zahloubené části domů, hroby a další), které se od okolního prostředí odlišují svojí výplní a tvoří pravidelné struktury (viz obr. 1, 2). Dle charakteru zachycené situace lze usuzovat, že je nyní zkoumána hospodářská část otevřeného zemědělského sídliště knovízské kultury, která je tvořena především zásobními jamami a sýpkami. Ačkoliv standardní pohřební ritus této kultury byl striktně žárový, jsou v sídlištních jamách často nacházeny lidské kosterní pozůstatky, které nelze považovat za doklad obvyklého způsobu pohřbu a nejinak je tomu i v případě Zálezlic. Ojediněle jsou uloženy v poloze, kterou můžeme označit za rituální (viz. obr. 3, 4), většinou se však zdá, jako by byly do objektu vhozeny a tyto kostry jsou často rozsekané, případně se nalézají pouze jednotlivé kosti atd. (viz obr. 5, 6). Dle polohy koster a stop násilných zásahů na kostech můžeme usuzovat, že se tak jedná o buď doklady justičního konání, kdy byl navíc provinilcům odepřen i řádný způsob pohřbu anebo zde máme co do činění s příslušníky nižšího společenského statusu. Vyloučen ovšem ani není fenomén lidských obětí, který je v prostředí kultur popelnicových polí poměrně častý, a na některých pohozených kostrách jsou dokonce nalézány doklady rituální antropofagie.

V některých objektech se podařilo zachytit rituální uložení zvířat (obr. 7) a v jednom případě byl odkryt keramický depot, tvořený nejméně 8 do sebe vloženými miskami (obr. 8). Do dnešního se podařilo identifikovat na sto zahloubených objektů, především zásobních jam a sedm kostrových pohřbů. Z vykopaných objektů bylo získáno na několik desítek kilogramů nálezů, tvořených především zlomky keramických nádob, zvířecích kostí, mazanice či kamenné a kostěné industrie. Výsledky z této bohaté lokality budou prezentovány pro veřejnost v průběhu příštího roku po ukončení zpracování materiálu a dokumentace záchranného výzkumu.

*

*

Obr. 1: Zálezlice, pohled na plochu a dosavadní plán výzkumu (foto ArÚ).
Obr. 2: Zálezlice, zásobní jáma naplněná sídlištním odpadem (foto ArÚ).
Obr. 3: Zálezlice, kostra v natažené poloze sever – jih s pohřebními milodary tvořenými keramickou nádobou a hřbetem tura domácího (foto ArÚ).
Obr. 4: Zálezlice, kostra v natažené poloze V – Z s miniaturní nádobkou v oblasti hlavy (foto ArÚ).
Obr. 5: Zálezlice, pohozená kostra na dně zásobní jámy (foto ArÚ).