Rostlina pro březen 2011
Když Španělé vyplenili říši Inků, odvezli si bohatou kořist. Netušili ovšem, že to nejvzácnější jim zůstalo utajeno. Víc než zlata si původní obyvatelé And cenili jedné rostliny.
Šlo o merlík chilský, nazývaný quinoa. Inkové z jeho semen mleli mouku na chléb. Jen díky němu mohli žít vysoko v Andách, kde neroste kukuřice a kvůli suchu ani brambory. Zato quinoa v drsném horském podnebí dobře prospívá – i při nedostatku vody nebo na zasolených březích jezer.
Merlík quinoa se zasloužil o rozkvět říše Inků. Dnes je základní potravinou jejich potomků. Má vysokou výživnou hodnotu a je vhodný také pro lidi s bezlepkovou dietou.
Navíc mu nevadí sucho ani zasolení půdy, dva velké problémy současného zemědělství. Jako plodina má tedy velkou budoucnost. Šlechtitelé by ovšem rádi znali jeho plané předky. Mohli by je využít jako zdroj užitečných genů.
Quinoa patří do příbuzenstva běžného plevele, merlíku bílého. Jenže druhů spřízněných s merlíkem bílým je hodně a jejich vzájemné vztahy jsou dost nejasné.
Zde může pomoci analýza genetické informace v DNA – podobně jako dokáže odhalit příbuzenské vztahy mezi lidmi. U merlíků byla analýza DNA obtížnější než u jiných rostlin. V naší laboratoři jsme ji však zvládli. A zjistili jsme, že quinoa je nejspíš kříženec merlíku bílého se severoamerickým merlíkem novomexickým.
Jak se tyto dva druhy setkaly? Stopy vedou do Arizony, kudy prošli předkové Inků cestou do Jižní Ameriky a kde se dodnes vyskytují druhy blízké merlíku bílému. Další pátrání možná ještě přinese zajímavá odhalení.
Text Helena Štorchová a Jan Kolář
Foto: Sklizeň quinoa v Andách. Snímek Craig E. Coleman, Brigham Young University, Provo, USA.
Út, 22.03.2011 - 17:05 — Jan Kolář
Čeština
English