Previous Next
Za Jiřím Pistoriem  JIŘÍ PELÁN 15. března 2014 zemřel několik dní před svými dvaadevadesátými narozeninami ve Spojených státech ve...
První Cenová bilance. Diskuzní seminář nad literárními díly oceněnými v roce 2013  LUDMILA BARTOŠOVÁ První ročník olomouckého setkání nad knihami odměněnými literárními cenami za rok 2013,...
Antologie Skupiny Ra JIŘÍ POLÁČEK Literatura z meziválečného období a doby nacistické okupace je v posledních letech předmětem značného...

Aktuální číslo

Česká literatura 62, 2014/4

Studie

ROMAN KANDA

K estetickému myšlení Roberta Kalivody. Kapitola z archeologie českého marxismu

Autor studie metodou archeologické deskripce, inspirované koncepcí Michela Foucaulta, přibližuje estetické myšlení marxistického teoretika Roberta Kalivody (1923−1989). Studie se soustředí zvláště na analýzu Kalivodova textu „Dialektika strukturalismu a dialektika estetiky“, který tvoří první část jeho knihy Moderní duchovní skutečnost a marxismus (1968). Kalivoda patřil spolu s Karlem Kosíkem či Ivanem Svitákem ke generační skupině marxistických filozofů, kteří od druhé poloviny 50. let usilovali o otevření marxismu kritickým podnětům a postupně také jiným, nemarxistickým metodologiím. Estetické uvažování R. Kalivody se rozvíjelo na křižovatce dvou diskurzů: marxistického a strukturalistického. Prostřednictvím strukturalismu Kalivoda kritizuje hegelovské založení marxistické estetiky a princip „odrazového čtení“ − zdůrazňuje znakovou povahu uměleckého díla. Z druhé strany marxismus slouží Kalivodovi jako nástroj kritiky strukturalismu tam, kde se podle Kalivody koncepce Jana Mukařovského odklání od radikálně formalistického hlediska a přimyká se – nežádoucím směrem − k inspiracím fenomenologickým. Kalivoda neusiloval o historickou rekonstrukci teoretického vývoje strukturalismu, nýbrž předložil vlastní interpretaci tohoto vědeckého názoru. Kalivodovo úsilí bylo neseno filozofickým záměrem destrukce metafyziky a vytvoření postmetafyzické dialektické teorie. Studie se snaží Kalivodovo estetické myšlení zařadit do kontextu mimo jiné pomocí krátkých komparací s dobovým strukturalistickým myšlením 60. let, konkrétně s pojetími Květoslava Chvatíka a Milana Jankoviče.

SOŇA ŠINCLOVÁ

Obraz Salome v české literatuře druhé poloviny 19. století

Předkládaná studie se zabývá aktualizacemi biblického příběhu stětí Jana Křtitele v druhé polovině 19. století. V centru zájmu stojí zejména postava Salome, dcery Herodias, která svým tancem před tetrarchou Herodem docílila Janovy smrti. Na pozadí děl světové literatury budeme sledovat proměny obrazu Salome v české literatuře, přičemž se naše pozornost zaměří na díla zastupující různé umělecké směry. Skrze zkoumání děl kanonických autorů, například Jaroslava Vrchlického, Jiřího Karáska ze Lvovic, Karla Hlaváčka či Julia Zeyera, stejně jako spisovatelů méně známých, se pokusíme přiblížit různé přístupy k biblickému příběhu s ohledem na realizaci jednotlivých postav, výběr úseku příběhu, jenž je v díle akcentovaný, či na příznačnou perspektivu, jejíž užití může ovlivnit interpretaci příběhu i postavy samotné tanečnice. Skrze dvojici aktantů (subjekt – objekt) Algirdase Juliena Greimase rozlišíme roli, již Salome v jednotlivých narativech obsazuje. Základní trojici podob – Salome v roli objektu, subjektu a absentující v narativu – se pokusíme dále specifikovat, abychom byli schopni postihnout základní možné realizace postavy dcery Herodias v umění. Na pozadí této distinkce se nám Salome představí nejen jako němý prostředek matky, či jako femme fatale, ale i v podobách méně častých, v nichž je podstatná míra vlivu matky na tančící dceru, či realizací Salome v podobě fille fatale, jež k své osudovosti a vlivu na tetrarchu Heroda nepotřebuje ani inkriminovaný tanec.

KYUCHIN KIM – SUNBEE YU – LIBUŠE HECZKOVÁ

Antonín Sova a básníci korejského modernismu. Několik srovnávacích poznámek k problému modernity

Článek ukazuje možné souvislosti mezi poezií Antonína Sovy a korejskými moderními básníky. Využívá koncepci orientalismu (hlavně E. W. Saida)  a zvláště úvah Věry Linhartové o moderním umění  a filozofii v Orientu. Na tomto základě srovnává některé rysy geograficky si vzdálených poetik. V centru pozornosti je poezie A. Sovy s jeho ženskostí a symbolickou vizuálností, která se specificky blíží poezii korejských modernistů. Blízkost také signalizuje hlavně  z korejského hlediska  téma národního vzepětí a protestu proti moci utlačovatelů v období českých a korejských válečných a politických kataklyzmat.

Texty

jan matonoha

Obrat k matérii a afektu. A jeho problémy

Komentář k překladu stati Claire Colebrookové ke stažení zde.

CLAIRE COLEBROOKOVÁ

Od radikálních reprezentací k tělesnému stávání se. Feministická filosofie Genevieve Lloydové, Elizabeth Groszové a Moiry Gatensové

 

Rozhledy

DANIELA IWASHITA
Korespondence Jakuba Demla na pomezí dokumentu a básnického textu. Poznámky a dilemata z průběžné ediční přípravy

Článek je ke stažení v pdf-formátu zde.

Diskuse

MARTA VACULÍNOVÁ

K diskusi o humanismu

Recenze

Martin Gaži–Jarmila Hansová: Svatyně za hradbami měst; Ludmila Ourodová–Hronková, Světecké obrazové cykly na jihu Čech; Marie Janečková – Jarmila Alexová – Věra Pospíšilová: V nuznej  slávě, v slavnej nouzi. Svět Ondřeje Jakuba de Waldta (MILOŠ SLÁDEK)

Ivo Říha: Možnosti četby: Karolina Světlá v diskurzu literární kritiky druhé poloviny 19. století (MARCIN FILIPOWICZ)

Michael Špirit (ed.): Čtení o Václavu Havlovi (LENKA JUNGMANNOVÁ)

Jiří Zizler: Ivan Diviš. Výstup na horu poezie (ZORNITZA KAZALARSKA)

Jiřina Šmejkalová: Cold War Books in the ‘Otherʼ Europe and What Came Afterc (LENKA POŘÍZKOVÁ)

Anotace, kronika, glosy

 Martin Tichý a kol.: Desátá léta v podobách kritiky (EVA ŠTĚDROŇOVÁ)

Ohlédnutí za studentskou literárněvědnou konferencí 2014 (BARBORA SVOBODOVÁ)

První Cenová bilance (LUDMILA BARTOŠOVÁ)

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory