Aktuality

Prezident jmenoval Jiřího Drahoše předsedou AV ČR

jmenovani_predsedy_2013_01.JPG jmenovani_predsedy_2013_02.JPG jmenovani_predsedy_2013_03.jpg Tycho_Brahe_vystava_07.JPG jmenovani_predsedy_2013_09.JPG jmenovani_predsedy_2013_10.jpg                                                  

 Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 13. února 2013 na Pražském hradě prof. Jiřího Drahoše předsedou Akademie věd ČR. Pro funkční období 2013–2017 jej do čela AV ČR navrhl Akademický sněm na XLI. zasedání v prosinci loňského roku. „Akademie věd se těší mé pozornosti, protože jsem z ní vyšel a v dobrém na ni vzpomínám. Zajímá mě, co se v ní děje, a jsem rád, že nevím o žádných velkých problémech. Považuji to za správné, protože akademici se mají zabývat akademickou činností, nikoli aktivitami jiného typu. Přeji vám, aby se vám dařilo a aby Akademie byla důstojnou institucí,“ uvedl při inauguraci Václav Klaus.
Jiří Drahoš vede Akademii věd od roku 2009, kdy ve volbě zvítězil nad prof. Evou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Jeho nynější předsednický mandát vyprší 24. března 2013. I ve druhém funkčním období chce Jiří Drahoš především usilovat o stabilizaci AV ČR v systému VaVaI, zvyšovat kvalitu vědeckého výzkumu a posílit spolupráci s vysokými školami a podnikatelskou a aplikační sférou. Prioritu pro tento rok představuje Strategie rozvoje AV ČR pro období 2014–2020, jejímž cílem je zvýšit vědecký výkon Akademie a jejích pracovišť vytvořením konzistentního programu, který by zohledňoval aktuální trendy světové vědy a vývoje poznání a zároveň reagoval na společenské výzvy v oblasti vědy a výzkumu. „Často zdůrazňuji, že AV ČR je nejvýkonnější institucí v českém výzkumném prostředí. Jde však o to, aby se Akademie věd a její pracoviště staly respektovanými evropskými vědeckými centry s vysokou úrovní dosahovaných výsledků. Teprve taková pozice zaručuje prestiž a je předpokladem pro získání potřebných finančních zdrojů. Pro dosažení vytčených cílů je ovšem nezbytné vytvořit odpovídající podmínky, a to jak vnější, tak také vnitřní,“ konstatuje Jiří Drahoš v programovém prohlášení.
lsd

 

Aktuality

2.10.2014 Předseda Jiří Drahoš předal Ceny Akademie věd ČR

Vědci, kteří ve svém bádání dosáhli mimořádných úspěchů, převzali 1. října 2014 v Lannově vile od předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše ceny AV ČR. V první kategorii získali ocenění autorské týmy a badatelé za vynikající výsledky dosažené při řešení vědeckých úkolů i grantových, programových a mezinárodních projektů financovaných AV ČR; v kategorii druhé mladí badatelé do 35 let. FOTOGALERIE

více zde 2.10.2014 Novým předsedou GA ČR je prof. Ivan Netuka

Vláda na svém zasedání 1. října jmenovala nového předsedu Grantové agentury ČR. Je jím mezinárodně uznávaný odborník v matematické analýze a přední představitel pražské školy teorie potenciálu prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc., který dosud zastával post místopředsedy GA ČR. Prof. Netuka je mj. členem Grémia AV ČR pro vědecký titul DSc a od roku 2002 členem Akademického sněmu AV ČR. Osmým rokem působí v Radě Matematického ústavu AV ČR a od roku 2009 je zástupcem GA ČR a AV ČR v řídicí radě (Governing Council) European Science Foundation. Více viz http://www.gacr.cz/.

více zde 30.9.2014 Příběhy zvědavých přírodovědců v kině MAT

BC_pozvanka.jpgÚstav biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s ilustrátorem a popularizátorem přírodovědného výzkumu Janem Hoškem připravil dokumentární seriál Příběhy zvědavých přírodovědců, který v deseti filmech představuje výzkumná témata ÚBO a přibližuje osobnosti vědeckých pracovníků, jejich motivaci i obecné principy vědecké činnosti. Skvělé záběry nejen samotné práce vědců, ale především studovaných zvířat v jejich přirozeném prostředí pořídil za kamerou Marián Polák. Premiérové promítání se uskuteční v pondělí 6. října 2014 od 17:00 hod. v kině MAT v Praze. Více informací o popularizačních projektech ÚBO viz příspěvek Mohelský mlýn na Vysočině nebo Příběhy zvědavých přírodovědců v říjnovém čísle Akademického bulletinu.

více zde 29.9.2014 RVVI navrhla do čela GA ČR prof. Ivana Netuku

Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace na svém zasedání 26. září 2014 navrhla na předsedu Grantové agentury ČR profesora Ivana Netuku. Profesor Netuka dosud zastával funkci místopředsedy GA ČR. Do předsednictva Grantové agentury ČR Rada nominovala prof. Stanislavu Hronovou. Oba kandidáty ještě musí schválit vláda. RVVI si rovněž zvolila své předsednictvo, první místopředsedkyní se stala prof. Eva Syková. Dalším místopředsedou Rady bude dr. Arnošt Marks. Na pozici místopředsedy zůstal prof. Jiří Málek.

více zde 29.9.2014 Literatura s názorem – 80 let Nakladatelství Vyšehrad

Knihovna Akademie věd ČR a Nakladatelství Vyšehrad zvou na výstavu Literatura s názorem – 80 let nakladatelství Vyšehrad 1934–2014, kterou lze navštívit ve studovně Knihovny AV ČR na Národní třídě od 25. září do 15. října 2014. Nejstarší české nakladatelství, které letos slaví 80 let svého trvání, sehrálo na literární scéně důležitou roli. Jeho činnost je připomínkou bohaté, často i strastiplné cesty našich dějin a zároveň představuje obraz literární kultury dvou třetin minulého a začátku 21. století. Dlouholetou spolupráci Nakladatelství Vyšehrad s Akademií věd odráží i množství vydaných odborných publikací či ocenění vědeckých pracovníků.

více zde 29.9.2014 Mezinárodní výbor pro bioetiku UNESCO

Kromě tématiky kulturního dědictví vyvíjí UNESCO aktivitu i v celé řadě jiných oblastí, mezi něž patří i bioetika. Mezinárodní výbor pro bioetiku UNESCO (International Bioethics Committee – IBC) má na svém kontě již celou řadu významných deklarací, především Universální deklaraci o bioetice a lidských právech z roku 2005. Výbor byl založen v roce 1993 a tvoří jej 36 nezávislých expertů jmenovaných generálním ředitelem UNESCO na dobu čtyř let. Letošní zasedání IBC ve dnech 8.–12. září bylo dvacáté první a na programu mělo inovaci článku 15 Univerzální deklarace o bioetice a lidských právech, který se zabývá sdílením prospěchu či užitku z výzkumu, dále byla na programu obecná diskuze o mnoha článcích této deklarace v souvislosti s prudkým rozvojem genetiky, vývojové biologie a výzkumu lidského genomu v posledních letech a stručná informace o připravované revizi Doporučení ke statutu vědeckého pracovníka, které vydalo UNESCO v roce 1974.

více zde 25.9.2014 Čestný doktorát pro Villy Sundströma

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích udělila 24. září 2014 na zasedání Vědecké rady čestný doktorát v oboru biofyzika profesoru Villy Sundströmovi. Profesor chemické fyziky na Univerzitě v Lundu ve Švédsku patří mezi významné světové odborníky v oboru časově rozlišené spektroskopie – metody, která umožňuje sledovat extrémně rychlé děje na molekulární úrovni. Společně s dalšími kolegy byl jedním z prvních na světě, kteří dokázali měřit časové konstanty přenosů energie a elektronu ve fotosyntéze, a otevřel tak cestu ke studiu rychlých procesů ve fotosyntéze, tak jak jej známe dnes.

více zde 25.9.2014 Prodloužení výstavy 60 let CERN v Akademii věd ČR

Do tajemného světa elementárních částic vtáhne návštěvníky interaktivní výstava, kterou u příležitosti 60 let od založení nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumného centra částicové fyziky (CERN) připravil Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou. Výstavu v prostorách Akademie věd ČR zahájil slavnostním „výkopem protonů“ v interaktivním tunelu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, který uvedl, že v CERN vidí předobraz všech evropských programů, tedy prototyp evropské spolupráce, na který navazují mnohé evropské projekty. Připomněl také, že česká vědecká komunita sehrála jak při stavbě částí CERN, tak při experimentech a vědecké práci důležitou roli. „Jsem rád, že nasazení českých vědců má publikační i další ohlasy.“ Výstava je otevřena v pracovních dnech od 2. do 12. října 2014 od 9 do 18 hodin.

více zde 24.9.2014 Národní památkový ústav ocenil nejvydařenější počiny

Činnost občanského sdružení Omnium, které soustavně upozorňuje na výjimečnost architektonického souboru tzv. broumovské skupiny kostelů a spolupracuje na jejich záchraně, obnově a revitalizaci mj. s Ústavem dějin umění AV ČR, ocenil Národní památkový ústav cenou Patrimonuim pro futuro. (Kooperace např. vyústila ve výstavu Broumovsko, kraj barokních kostelů ve Window Gallery v Husově ulici v Praze). Cenu pro osobnost památkové péče udělil NPÚ jednomu z nejvýznamnějších českých a evropských archeologů, meidevistů prof. Tomáši Durdíkovi in memoriam, od jehož smrti uplynuly v těchto dnech dva roky.

více zde 23.9.2014 Setkání k anglickému vydání Villa Lanna in Prague

Cenný klenot v náhrdelníku zajímavých architektonických objektů užívaných Akademií věd ČR, pražská vila Lanna, se dočkala samostatné publikace. Přesně před rokem vyšla přílohou Akademického bulletinu odborná monografie Lannova vila v Praze, v níž se profesor Jan Bažant z Filosofického ústavu AV ČR zabýval historickým kontextem a uměleckými aspekty této stavby. Při příležitosti jejího uvedení se v Lannově vile sešli vzácní hosté (viz článek Malá slavnost vily Lanna). Společenské setkání, jako každá správná akce tohoto druhu, vedla k dalšímu nápadu, jak obohatit zamýšlenou anglickou verzi uvedené publikace. Pravnuk Vojtěcha Lanny generál Hubertus Trauttenberg totiž redakci AB pozval na návštěvu letního sídla rodiny Lannů v rakouském Gmundenu (viz AB 7-8/2014). Krajina v okolí Travenského jezera je pozorným návštěvníkům pražské vily známá z Travenského salonu, a tak pojednání o vile v Gmundenu, na níž je v Praze odkazováno, doplnilo informace v publikaci do harmonického celku. Tím spíš, že obě vily představují nejvýznamnější novorenesanční vily v kontextu zemí, kde byly postaveny. Také s ohledem na česko-rakouskou spolupráci byli k prezentaci publikace Villa Lanna in Prague 16. září 2014 pozváni hosté; mimo představitelů AV ČR, autora, překladatele, spolupracovníků redakce, přijal pozvání gen. Hubertus Trauttenberg s chotí a na chvilku zavítal též velvyslanec Rakouska Ferdinand Trauttmansdorff. Při tomto jméně připomeňme, že velký portrét císaře Františka Josefa I. jako zakladatele České akademie věd a umění od Františka Ženíška z roku 1894 opatřil původním barokním rámem hrabě Trauttmansdorff, příbuzný současného ambasadora. Obraz byl až do poloviny 90. let minulého století uložen v Národní galerii, ale kvůli špatnému stavu nebyl nikdy vystaven. Do rukou restaurátorů se dostal těsně před velkou výstavou Umělecké poklady České akademie věd a umění na Pražském Hradě v roce 1996, jak se můžete dočíst v příloze Akademického bulletinu z března toho roku.

více zde 22.9.2014 Sto let od narození básníka a výtvarníka Jiřího Koláře

Kolar.jpgMěsto Kladno si ve středu 24. září 2014 připomene sté výročí narození básníka a světoznámého výtvarníka Jiřího Koláře. Na slavnostní odhalení pamětní desky na místě, kde Jiří Kolář prožil většinu svého kladenského pobytu, na Poštovním náměstí čp. 190, naváže přednáška literárního historika Jakuba Říhy z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který představí především Kolářovu ranou literární tvorbu z 30. a počátku 40. let 20. století. Přednáška je jedním z výstupů projektu pro rozvoj regionální spolupráce krajů a ústavů AV ČR, na kterém spolupracuje Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace, a Ústav pro českou literaturu AV ČR. Doplňuje výstavu Hráno na harfu komínů. Jiří Kolář a Kladno (1925–1945), která se v těchto dnech koná v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně.

více zde 22.9.2014 Česko-norská spolupráce v oblasti VaVaI

O výzkumu, inovacích, transferu technologií a hodnocení výzkumných aktivit diskutovali u kulatého stolu 22. září 2014 představitelé Akademie věd, Norské grantové agentury, Norského velvyslanectví v Praze a MŠMT. Setkání by mělo přispět k posílení bilaterálních vztahů v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VaVaI), vytvoření podmínek pro dlouhodobější spolupráci vědeckých komunit a sdílení zkušeností mezi klíčovými aktéry v oblasti vědní strategie. Pozvání ke kulatému stolu přijali také zahraniční experti, reprezentanti Grantové agentury, Technologické agentury, Rady pro výzkum, vývoj a inovace a dalších organizací. O výsledcích jednání se více dočtete v některém z následujících čísel Akademického bulletinu.

více zde 22.9.2014 Taiwanské dějiny v literatuře

orient_rijen_perex.jpgV rámci cyklu Orient zblízka zve Orientální ústav Akademie věd České republiky na přednášku Taiwanské dějiny v literatuře. Dílo a odkaz Ye Shitaoa (1925-2008), tvůrce taiwanské literatury, která se uskuteční ve čtvrtek 2. října 2014 od 18:00 hod. v zasedacím sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Přednášku pronese dr. Táňa Dluhošová z OÚ AV ČR, která představí literárního historika i znovu objevitele taiwanské literatury určené mladší generaci čtenářů Ye Shitaoa. Jeho dílo v sobě jedinečným způsobem propojuje dvě málokdy slučitelné entity: literaturu a historii. Dr. Dluhošová provede posluchače od 17. století, přes 19. století, obdobím proti-japonského odboje, incidentem z 28. února 1947, kdy se Taiwan postavil proti novým čínským vládcům, až do období Bílého teroru v 50. letech. Zároveň upozorní na Ye Shitaovo hledání rovnováhy mezi fikcí a fakty, které se ustálilo v 60. letech, odkdy je spisovatel uznávaným představitelem realistické literatury.

více zde 18.9.2014 Ze srdce Evropy zpět do Afriky

Tunu_Mkomazi_perex.jpgZpráva, že v Tanzanii přišlo na svět už druhé mládě nosorožce dvourohého, by nebyla až tak zvláštní, byť jde o kriticky ohrožený druh, kdyby jeho rodiče nevyrostli ve Dvoře Králové, stejně jako jejich prarodiče a tři další generace. Králodvorská ZOO patří se svými necelými čtyřmi desítkami narozených nosorožců k nejúspěšnějším chovatelům ve světě a daří se jí i ve snaze o návrat těchto zvířat do volné přírody. Ze zoologické zahrady položené nedaleko řeky Labe se na původní kontinent – do míst, odkud před mnoha lety přivezl Josef Vágner do tehdejšího Československa předky současného stáda – před pěti lety vrátila samice Deborah s doprovodem Jamieho a Jabua, aby posílili zdecimovanou populaci nosorožců v Tanzanii. Jejich dlouhá cesta nebyla marná a chovatelský úspěch českých zoologů korunoval v Africe rodičovský pár Deborah a Jamie. To, že se jim v novém domově líbí, dosvědčili nejen již zmíněným letošním mládětem Tunu, ale i prvorozenou Hillou (2011).

více zde 17.9.2014 České Budějovice mezi městy vědecké kultury

Co zkoumají českobudějovičtí vědci? Jak vypadá bakterie, kůrovec či mořský plankton? Proč může být pivo zdravé? A vrátí se do šumavských jezer ryby? Nejen to se obyvatelé a návštěvníci Českých Budějovic dozvědí na velkoformátové fotografické výstavě, kterou Biologické centrum AV ČR pořádá do konce září na náměstí Přemysla Otakara II. Výstava s podtitulem Věda pro společnost – poznávat má smysl představila pod záštitou primátora Statutárního města České Budějovice Mgr. Juraje Thomy nejpodnětnější témata, jimiž se vědci v BC zabývají a která mají přímou vazbu na společnost – patří mezi ně například testování produkce antibiotik, vývoj vakcíny proti klíšťatům, navrhování metod pro ochranu lesů před kůrovcem (k tématu viz AB 7-8/2011), obnovování krajiny po těžbě a další.

více zde 17.9.2014 Kalevala Eliase Lönnrota a Josefa Holečka v moderní kritické perspektivě

Nakladatelství Academia uspořádalo 15. září 2014 v budově Akademie věd na Národní třídě tiskovou konferenci u příležitosti nového komentovaného vydání českého překladu finského eposu Kalevala (první český překlad tohoto díla vytvořil Josef Holeček v letech 1894–1895). Karelo-finský epos nabízející fascinující vhled do světa archaické a žánrově mnohotvárné (ugro)finské lidové slovesnosti představili doc. Jan Čermák a Lenka Fárová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rada-velvyslanec Ari Tasanen připomněl, že Finsko v příštím roce slaví trojí výročí související s tímto hrdinským eposem: 180 let od jeho prvního vydání v roce 1835 a 150 let od narození skladatele Jeana Sibelia a malíře Akseli Gallen-Kallely, kteří se ve svých dílech Kalevalou inspirovali. Kniha přináší krom překladu Kalevaly z pera spisovatele Josefa Holečka i kritický komentář k němu a dále studii o vzniku a stavbě eposu ve světle nových bádání různých oborů. V takto komplexní podobě a s ilustracemi nejvýznamnějšího finského malíře Akseliho Gallen-Kallely vychází Kalevala česky poprvé.

více zde 15.9.2014 Výpravná loď Johna Franklina objevena po 166 letech

Kanadská expedice nalezla jedno ze dvou britských plavidel, která zmizela před 166 lety při průzkumu Arktidy. Výprava anglického námořního kapitána a polárního objevitele Johna Franklina (1786–1847) měla nalézt cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. V roce 1846 však kapitán s 24 důstojníky a 110 dalšími námořníky při průzkumu jedné z oblastí zmizel. Jak uvedl pro BBC kanadský premiér Stephen Harper, nález plavidla je „větrem do plachet“ pro objevení sesterské lodi a poodhalení detailů, co se Franklinově expedici přihodilo. O nálezu lodi podrobně informoval iDnes.cz v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy.
(Na snímku obraz polárního badatele Julia Payera, který se později prosadil jako malíř; proslavil jej mj. cyklus čtyř rozměrných pláten, která zobrazují tragický osud ztracené polární výpravy Johna Franklina. Obraz Záliv smrti zachycující poslední okamžik expedice přenechala Národní galerie v roce 1964 Geofyzikálnímu ústavu AV ČR. Podrobněji v AB 2/2006.)

více zde 15.9.2014 Noc vědců – Boj o vodu a s vodou

V rámci cyklu Quo Vadis, Scientia? pořádají Comenium, o. p. s., a Archiv hlavního města Prahy rozpravu na téma Boj o vodu a s vodou. Diskuze se koná 25. září v 19 hodin v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce v Praze a zúčastní se jí prof. Michal V. Marek z Centra výzkumu globální změny AV ČR, prof. Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK, dr. Jan Daňhelka a dr. Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu a dr. Pavel Punčochář z Ministerstva zemědělství ČR.

více zde 15.9.2014 Světový mikroskopický kongres v Praze

Nejvýznamnější setkání vědců zaměřujících se na mikroskopii se letos po 20 letech konal v Evropě. 18. světový mikroskopický kongres IMC 2014 hostila ve dnech 7.– 12. září Praha. Bohatého programu rozděleného do čtyř specializací: instrumentace a techniky, materiálové vědy, přírodní vědy, interdisciplinární specializace se účastnilo na 2700 odborníků z 67 zemí. Na kongresu, jenž sestával z 58 odborných sekcí, vystoupilo osm plenárních řečníků (na snímku Kazutomo Suenaga z Japonska). Záštitu nad akcí, kterou pořádala Československá mikroskopická společnost, převzali místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor ČVUT Petr Konvalinka. Více informací o kongresu na http://www.imc2014.com/.

více zde 12.9.2014 Rada pro výzkum, vývoj a inovace je kompletní

Vláda dne 10. září 2014 na svém jednání schválila jmenování devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kompletní složení rady rozhodující o směřování české vědy je následující: Pavel Bělobrádek (předseda), Pavel Baran (AV ČR), Petr Dvořák (Masarykova univerzita), Karel Havlíček (AMSP), Štěpán Jurajda (CERGE-EI), Jan Konvalinka (Univerzita Karlova), Jaroslav Machan (Škoda Auto), Arnošt Marks (Úřad vlády ČR), Eva Syková (AV ČR), Julius Špičák (IKEM), Jiří Málek (Univerzita Pardubice), Jiří Cienciala (VŠP, Třinecké ž.), Stanislava Hronová (VŠE), Zdeněk Havlas (AV ČR), Tomáš Jungwirth (AV ČR), Vladimír Mařík (ČVUT), Ivo Vondrák (VŠB-TUO).

více zde

archiv aktualit

Oficiální časopis Akademie věd ČR