Týden vědy a techniky AV ČR

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Týden vědy a techniky Akademie věd ČR 2014


Místo konání: Boční II/1401, Praha 4 – Spořilov. Ústav je vzdálen přibližně 10 minut chůze od stanice metra Roztyly.

Datum a doba konání: 13. a 14. listopadu 2014, 9:00 až 16:30. 15. listopadu 2014, 9:00 až 13:00
Kontakt: Ing. Jaroslav Chum, PhD., email: jachu@ufa.cas.cz, tel: +420 267 103 301

Webové stránky ústavu: http://www.ufa.cas.cz/

Exkurze:

Návštěvníci se formou souhrnné přednášky, diskuzí i jednoduchých pokusů seznámí s činností ústavu, která zahrnuje výzkum nejnižších vrstev atmosféry až po vesmírný prostor v okolí Země. Mohou si prohlédnout i model družice MAGION.
Mezi témata výzkumu patří např. studium silných srážek a jejich předpovědí, výzkum chemického složení srážek a mlh, studium klimatických změn a možného budoucího vývoje. Ústav se rovněž zabývá výzkumem ozonové vrstvy a výzkumem ionizovaného prostředí v blízkém kosmickém okolí naší Země, takzvané ionosféry a magnetosféry, jejich dynamikou a interakcí se slunečním větrem (proudem nabitých částic ze Slunce). Ústav využívá jak pozemních měření tak i účasti na družicových projektech, např. MAGION, CLUSTER, DEMETER, PROBA II, TARANIS, SOLAR ORBITER, RESONANCE, JUICE a jiné. Podílí se i na návrhu a vývoji některých družicových přístrojů.

Speciální přednášky: (cca 60 minut).

Kromě souhrnné přednášky o činnosti ústavu a výzkumu atmosféry si návštěvníci mohou vybrat i následující speciálněji zaměřené přednášky. Součástí přednášek je vždy i prostor pro otázky a diskuzi na dané téma.
Akce jsou vhodné zejména pro školy, lze ale domluvit i pro jiné skupiny a zájemce. Přesný datum a čas (i večerní), případně i místo konání, doporučujeme dohodnout přímo s jednotlivými přednášejícími. Tyto přednášky lze domluvit i mimo akci Týden a vědy a techniky!

1) Podnebí jako důsledek geografické polohy, Miloslav Muller, muller@ufa.cas.cz
Geografická poloha určitého místa na Zemi je určující pro jeho podnebí, neboť vytváří jedinečnou kombinaci klimatotvorných faktorů. Ty mohou být prostorově značně proměnné, a to od planetárního po lokální měřítko. Přednáška na konkrétních příkladech ukazuje vliv těchto faktorů na prostorovou variabilitu podnebí na Zemi.

2) Pozorování oblačnosti a zajímavé atmosférické úkazy, Zuzana Chládová, chladova@ufa.cas.cz
Oblaka můžeme na obloze vidět téměř každodenně. Můžeme určit jejich výšku, odlišit jejich tvar, složení či způsob vzniku a předpovědět, ze kterých oblaků prší vždy a ze kterých naopak pršet nikdy nebude. Na obloze lze spatřit také velké množství zajímavých atmosférických úkazů. Některé jsou velmi vzácné, jiných si pečlivý pozorovatel všimne často. Poměrně časté jsou duhy, které vznikají odrazem a lomem světla na kapičkách vody, nebo některé halové jevy, vznikající lomem nebo odrazem světla na ledových krystalcích.

3) Dějiny meteorologie, Zuzana Chládová, chladova@ufa.cas.cz
O počasí se člověk zajímal odpradávna. Věděli byste například, kdo je zakladatelem meteorologie a jaká byla její souvislost s astronomií a astrologií v historii? Jak se lidé pokoušeli v různých dobách počasí ovládnout? A jaký význam měla předpověď počasí za druhé světové války? Přednáška je zaměřena na největší zajímavosti a převratné objevy týkající se meteorologie.

4) Předpověď počasí v médiích, Petr Zacharov, petas@ufa.cas.cz
Kde najít fundovanou předpověď? Co znamená, když nám v předpovědi řeknou, že přechází studená fronta? A co mám vidět na radaru a na obrázcích z družic? A co je to vlastně ten model? Mohu věřit dlouhodobé předpovědi srážek? Na tyto a jiné otázky odpoví přednáška shrnující témata vyskytující se v předpovědi počasí.

5) Předpověď srážek, Petr Zacharov, petas@ufa.cas.cz
Přednáška shrnující základní a pokročilé metody měření a předpovědi atmosférických srážek. Srovnáme metody od nejjednodušších k nejsložitějším, ukážeme si jak se vlastně předpovědi vyhodnocují. Velká část přednášky souvisí s aktuálním meteorologickým výzkumem na Ústavu fyziky atmosféry AVČR.

6) Povídání o bouřkách a blescích, Ivana Kolmašová, iko@ufa.cas.cz
Přestože už je více než 250 let známo, že blesky jsou vlastně elektrické výboje, fyzikům není zdaleka ještě vše okolo bouřek a blesků jasné. Největší záhadou je vznik bleskového výboje uvnitř nabitého bouřkového mraku. Navíc se ukázalo poměrně nedávno, že existují také nadoblačné blesky, které se tvarem a barvou liší od blesků, které známe. Právě kvůli jejich tvaru a barvě dostaly tyto nadoblačné blesky svá krásná jména a říká se jim skřítci, elfové anebo modré výtrysky. Povídat si budeme bouřkových mracích, o blescích obyčejných i o těch neobyčejných a také o měřeních, které nám mohou o vlastnostech blesků leccos prozradit.

7) Globální změna klimatu pohledem družic, Jozef Pecho, pecho@ufa.cas.cz
Možnost sledování atmosférických procesů či měření meteorologických prvků a jevů v globálním rozsahu a v reálném čase, je nespornou výhodou monitoringu zemské atmosféry pomocí meteorologických družic. Dnes se však údaje z meteorologických družic zdaleka nepoužívají pouze k zachycení aktuálního stavu atmosféry pro potřeby předpovědní meteorologické služby. Díky rozvoji družicových měřicích technologií máme dnes možnost sledovat nejen základní fyzikální parametry atmosféry, ale i stav a dynamiku oceánů, polárních ledovců, globální biosféry, či například chemické změny vyšších vrstev zemské atmosféry. A kromě toho, poprvé v historii máme možnost využívat údaje z družic i ke sledování dlouhodobých změn globálního klimatu.

8) Když prší, tak leje, Jozef Pecho, pecho@ufa.cas.cz
V posledních letech četné odborné studie dospěli k závěru, že bez globálního oteplování by k mnohým extrémním projevům počasí buď vůbec nedošlo, nebo by se neprojevily tak výrazně. Světová meteorologická organizace stále častěji upozorňuje na skutečnost, že extrémy počasí jsou ve svých důsledcích na ekonomiku, produkci potravin, zdraví a úmrtnost lidské populace či stabilitu přírodních společenství, výraznější než v minulosti. Se zvyšující se teplotou planety však nepřicházejí jen častěji vlny velmi vysokých teplot. Početnější jsou i případy mimořádně vysokých srážek, čehož důsledkem je i pozoruhodně častý výskyt lokálních či rozsáhlejších regionálních povodní v období posledních dvou desetiletí. Proč je tomu tak?

9) Globální změny klimatu v horní atmosféře, Jan Laštovička, jla@ufa.cas.cz
Venku je zima, ale my jsme ve sluncem vyhřáté místnosti, protože sklo propouští krátkovlnné záření Slunce dovnitř, ale málo zpětného dlouhovlnného záření ven. Stejně funguje skleník. Podobně působí i vrstva skleníkových plynů v atmosféře a dělá skleníkový efekt. Jak je to ale ve vyšších vrstvách atmosféry nad troposférou, kde se tvoří počasí? Tyto vrstvy mají jistý vliv na klima a počasí. Vysoko v atmosféře létají družice, na nichž naše civilizace čím dál více závisí (GPS atd.) a jejichž doba života závisí na hustotě atmosféry. A jsou i další vlivy horní atmosféry.

10) Co to je ionosféra a co v ní „vidíme“?, Jaroslav Chum, jachu@ufa.cas.cz
Zemská atmosféra je od výšek okolo 90 km výrazně ionizovaná (mluvíme o ionosféře). Jde o elektricky vodivou oblast, která ovlivňuje šíření elektromagnetických vln, včetně navigačního systému GPS. Ionosféra rovněž představuje jakési rozhraní mezi „kosmickým“ prostředím a zemskou atmosférou, proto ji ovlivňuje nejen celá řada procesů na slunci a v meziplanetárním prostoru, ale i mnoho procesů pozemských (včetně zemětřesení). Podíváme se, jak se ionosféra zkoumá, co v ní můžeme pozorovat a k čemu to může být dobré.

11) Hudba kosmického plazmatu, Ondřej Santolík, os@ufa.cas.cz
Krátká přednáška o družicích obsahující hádanku, hvizdy a hrozivé zvuky. To vše doplněno neméně hrozivými obrazy.

Observatoře ústavu:

1. Meteorologická observatoř Milešovka
Místo konání: Observatoř Milešovka, přístup z parkoviště u obce Bílka
Datum a doba otevření: 15. a 16. listopadu 2014 (sobota a neděle), 9 – 16 hod.
Kontakt: RNDr. Petr Zacharov, PhD., email: petas@ufa.cas.cz, tel: +420272016051
Téma exkurze: Prezentace historie a současného provozu observatoře, seznámení s klasickými i novými metodami meteorologických měření. Návštěva vyhlídkové věže s možností dalekého rozhledu (v případě pěkného počasí).

2. Observatoř a telemetrická stanice Panská Ves
Místo konání: Panská Ves 26, 472 01 Doksy
Datum a doba otevření: sobota 15. listopadu 2014, 9-15 hod, prohlídka začíná vždy v celou hodinu
Kontakt: Ing. František Hruška, email: fhr@ufa.cas.cz, tel: +420 267103305
Témata exkurzí: informace o historii příjmu vědeckých družic v ÚFA a programu družic MAGION, prohlídka parabolických antén a přijímací místnosti, ukázky ionosférických měření a příjmu magnetosférických hvizdů.