Výsledky záchranného výzkumu odhalil na přednášce v restauraci u Staňků v Mohelně Petr Škrdla z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd. Sál zaplnila více než stovka příchozích.

„Lokalita Plevovce souvisí s osídlením střední Evropy po odeznění poslední doby ledové," upozornil s tím, že místo, které dnes kryje vodní sloupec, je zcela ojedinělé v Česku a výjimečné na světě. „Hledali jsme analogie v sousedních zemích. Nejbližší je od Mohelna vzdálená vzdušnou čarou tisíc kilometrů, nad Černým mořem," podotkl Škrdla.

Lovci mamutů

Kromě lidí žili v dnes jen obtížně přístupném místě také zvěř. Kromě mamutů třeba sobi, divocí koně, zajíci, lišky, vlci nebo bělokuři. Ty všechny mohli obyvatelé lovit. Navíc nezůstávali na místě, jejich akční rádius byl naopak výrazný.

„Nalezený křišťál pochází od Velkého Meziříčí, určitě to není místní surovina. Právě použití křišťálu tuto lokalitu odlišuje od ostatních," poznamenal Škrdla. Některé horniny navíc pocházejí i z území našeho dnešního severního souseda.

Kromě pazourků z různých materiálů archeologové objevili také cizorodé kameny. „Pravděpodobně tvořily dlažbu. Lokalita byla velice vlhká i v minulosti a lidé, kteří na ní chtěli žít, proto museli zvednout povrch. Poté už bylo žití snesitelnější," vysvětlil akademik.

Pod jedním takovým balvanem navíc nalezli historické ohniště. Uhlíky z něj odebrali a v polské laboratoři v Poznani datovali do období 19 600 let před současností. „To odpovídá době, kdy se pravděpodobně rozlomil ledovec, který zasahoval až do půli dnešního území Polska. Klima se začalo pozvolna zlepšovat a Plevovce začaly lidi více zajímat," poodhalil Petr Škrdla.

Nebyl to ale jediný důvod, proč si lokalitu naši předkové vybrali. Údolí ostře zaříznuté do hadcové horniny a otevřené k teplému jihu, navíc chráněné před severními větry přímo vybízelo k životu. „Nic takového od Třebíče k Mohelnu podél řeky nenajdete," podotkl Škrdla.

Objevitel chalupář

Prvním, kdo na zvláštnosti místa upozornil, byl před deseti lety chalupář z nedalekých Lhánic. „Pan Lysák za mnou přišel s tím, že na místě našel spoustu pazourků a dalších předmětů. Jeho popis byl však značně neurčitý, chvíli trvalo, než jsme lokalitu objevili," vzpomínal brněnský archeolog.

Podle něj se pravá hodnota místa ukáže až v budoucnu, kdy budou příhodnější podmínky pro detailnější výzkum. „Nejbližší delší odstávka vodní elektrárny a snížení hladiny by snad mohlo nastat příští rok. To bychom si určitě nenechali ujít," řekl amatérský mohelenský archeolog Petr Knotek.

K tisku se připravuje odborná publikace, která by výsledky loňského průzkumu měla odhalit do nejmenších podrobností. „Do konce ledna bychom ji budeme mít hotovou," předeslal Škrdla.