Superlaser ELI a jeho sesterský projekt HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy umožnily novinářům 4. srpna 2014 prohlídku pokračující výstavby laserového centra, a to včetně experimentálních hal, do nichž budou postupně instalovány jednotlivé systémy. Největší výzkumný projekt v dějinách České republiky, na jehož realizaci ve třech zemích střední Evropy (vedle Česka dále v Maďarsku a Rumunsku) participují vědecké instituce z Evropy i USA, má ambici být mezinárodní badatelskou infrastrukturou nové generace. FOTOGALERIE
![UBO_05.jpg](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20141004065358im_/http://abicko.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/abicko/sys/galerie-obrazky3/HiLase-a-Elibeamlines_animace/4_8_2014_ELI-Beamlines-a-HiLase_foto-skys-14_resize.jpg)
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Úvodem neformálního setkání pohovořili vedoucí obou projektů Roman
Hvězda (ELI Beamlines) a Tomáš Mocek (HiLASE) o aktuálním vývoji a poté si zúčastnění prohlédli
stavbu laserového centra ELI a již dokončenou budovu výzkumného zařízení HiLASE; zde novináři
navštívili rovněž laserovou halu, která je běžně veřejnosti nepřístupná. V prostorách ELI
Beamlines si za plného provozu prošli hrubou stavbu jednotlivých částí laserové haly, laserové a
experimentální místnosti a také administrativní budovu projektu. Prohlídku doplnili odborným
výkladem i zástupci jednotlivých výzkumných týmů – Daniel Kramer, Jaroslav Nejdl a Jonathan Tyler
Green (ELI Beamlines), Martin Smrž (za HiLASE). Podle Romana Hvězdy je jedním z cílů projektu
vybudovat nový typ instituce určenou primárně pro externí uživatele. Nepůjde tedy o uzavřenou
laboratoř, v níž bude působit víceméně stálý počet domácích vědců, nýbrž o infrastrukturu,
jejíž směřování vymezí odborníci z českých i zahraničních vědeckovýzkumných pracovišť.
Laserové technologie budou mít v dolnobřežanském centru mimořádné parametry – ať již co do
výkonu impulsů i počtu laserů různých typů a především opakovacích frekvencí. Vědci tak budou
poprvé v laboratořích zkoumat například extrémní fyzikální jevy, mj. laboratorní astrofyziku
simulací dějů uvnitř hvězd; právě pro tyto i další experimenty je nezbytná nejvyšší možná opakovací
frekvence laserových svazků. Významná část bude patřit i materiálovému výzkumu a vývoji
elektronových a protonových zdrojů, které by mohly přispět k terapii při léčbě rakoviny. Podstatnou
součástí projektu ELI bude rovněž výchova nové generace vědců, kterým nabízí vynikající badatelské
zázemí.
Více se o projektu ELI, jehož koordinátorem je v České republice
Fyzikální ústav AV ČR, dočtete v
AB 4/2011
.
8 Aug 2014