Aktuality

Řešitelé nejlepších projektů základního výzkumu převzali v pondělí 22. 9. 2014 Ceny předsedy Grantové agentury ČR. Hned dvě z nich získali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, Jiří Čejka (medailonek oceněného – zde) a Michal Fárník (medailonek oceněného – zde). První za objev nových typů zeolitů, druhý za výzkum solvatovaných elektronů v molekulových klastrech. Třetí Cenu předsedy Grantové agentury ČR obdržel Vítězslav Bryja z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně za výzkum komunikace buněk.

Jörg Wunderlich z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR získal spolu s britskými a německými kolegy prestižní ERC Synergy Grant. Jako hlavní řešitel za FZÚ AV ČR se podílí na projektu „Přeměna mezi spinem, nábojem a teplem na hybridních organicko-anorganických rozhraních“. Řešení projektu probíhá od srpna 2014 do července 2020 a vedle FZÚ AV ČR se ho účastní University of Cambridge, Hitachi Cambridge Laboratory, Imperial College v Londýně a Johannes Gutenberg University v Mainzu.

V observatoři Astronomického ústavu (ASÚ) AV ČR v Ondřejově se uskuteční v pátek 26. 9. 2014 od 15 do 24 hodin „Evropská noc vědců“. ASÚ AV ČR se akce účastní od jejího počátku v roce 2005. Evropská noc vědců se koná na více než 200 místech v celé Evropě. Astronomové otevřou svá pracoviště a zájemci mohou nahlédnout pod pokličku vědecké práce. Lákadlem bude jistě největší dalekohled v České republice nebo noční pozorování v Západní kopuli historické hvězdárny. Přesný program a plakátek ke stažení je na http://www.asu.cas.cz/articles/823.

Akademie věd České republiky ve spolupráci s Norskou grantovou agenturou (The Research Council of Norway), Norským velvyslanectvím v Praze a Ministerstvem financí ČR pořádá ve dnech 22. a 23. září 2014 česko-norský kulatý stůl a semináře na téma výzkumu, inovací, transferu technologií a hodnocení výzkumných aktivit. Hlavním záměrem akce je posílení bilaterálních vztahů v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VaVaI), vytvoření podmínek pro dlouhodobější spolupráci vědeckých komunit a sdílení zkušeností mezi klíčovými aktéry v oblasti vědní strategie.

Nový koncept studia živých organismů založený na rychlém testování velkého počtu buněčných procesů s využitím hmotnostní spektrometrie představili vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR společně s kolegy ze švýcarského Curychu. Publikován byl v září 2014 v časopise Nature Methods (viz abstrakt). Koncept otevírá možnost úzké spolupráce technologicky zaměřených laboratoří s biomedicínskými odborníky, kteří doposud postrádali spolehlivý prostředek pro bleskové posouzení procesů probíhajících v buňkách během fyziologických i patologických podmínek, nebo při působení různých léčiv, což je nezbytným předpokladem k vysvětlení podstaty chorob a nalezení optimální léčby.

Kulturní událost mimořádného významu nabídne 17. září 2014 festival Dvořákova Praha – ve světové premiéře zazní v pražském Rudolfinu první opera Antonína Dvořáka Alfred. Přestože Dvořák patří v celosvětovém měřítku k nejhranějším skladatelům, mnohá jeho díla zaznívají zřídka a některá dokonce vůbec. V případě opery Alfred nestačilo učinit „pouhé“ dramaturgické rozhodnutí. Už jen proto, že nebyly k dispozici provozovací materiály pro hudebníky. Na ambiciózním projektu participují umělci, producenti i vědci: Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR se na něm podílel odbornou přípravou notových materiálů. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Expertní rada evropských akademií (EASAC), sdružení národních akademií věd členských států Evropské unie, vydala novou studii „Evropský kosmický výzkum: strategické srovnání výzkumu prováděného lidmi a roboty“. Analyzuje význam kosmického výzkumu pro vědu a zvažuje ekonomické, politické a společenské argumenty o tom, zda mají být vesmírné mise prováděné lidmi, nebo roboty. EASAC doporučuje přijetí společné strategie. Expertízu veřejnosti představil 15. 9. 2014 v prostorách švýcarského velvyslanectví v Paříži předseda EASAC Jos van der Meer spolu s předsedou pracovní skupiny Thierry Courvoisierem a dalšími odborníky.

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR společně s kolegy z dalších institucí zjistili, že chorobné zúžení (stenóza) srdeční chlopně je způsobena nejen usazováním vápníku (tzv. kalcifikací), jak se dosud předpokládalo, ale i dalšími prvky, např. fosforem. V usazeninách objevili také cholesterol a proteiny. „Nové poznatky by mohly vést k efektivní prevenci, případně k novým metodám léčby této poměrně rozšířené choroby,“ uvedla vedoucí Oddělení geochemie ÚSMH AV ČR Mgr. Martina Havelcová, Ph.D.

Jmenováním devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se stal tento odborný a poradní orgán vlády kompletním. Vláda o tom rozhodla na svém zasedání ve středu 10. září 2014. RVVI má nyní sedmnáct členů a její první zasedání se uskuteční 16. září 2014. Mezi novými členy jsou též čtyři zástupci Akademie věd ČR: místopředseda Akademie věd ČR PhDr. Pavel Baran, CSc., vedoucí vědecký pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., vedoucí vědecké skupiny Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR doc. RNDr. Jan Konvalinka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMA.