Aktuality

 

V rámci cyklu odborných seminářů zaměřených na význam vědeckých poznatků pro konkurenceschopnost naší země diskutovala ve čtvrtek 22. května 2014 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) ČR opět řada špičkových expertů, tentokrát na téma „Znečištění ovzduší v ČR a související civilizační dopady“. Záštitu nad akcí převzali nejvyšší představitelé pořádajících institucí – předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) ČR Jan Hamáček a předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš. Jim také patřila úvodní slova.

Švýcarský institut IMD zveřejnil ve čtvrtek 22. 5. 2014 již 26. žebříček, ve kterém porovnává konkurenceschopnost šedesáti ekonomik světa. Česká republika obsadila 33. místo a stala se tak nejkonkurenceschopnější zemí z visegrádské čtyřky, v porovnání s předchozím rokem si mírně polepšila. Přispěly k tomu zejména pozitivní výsledky v oblasti zahraničního obchodu, cenové stability a nepřímo i počínající oživení a optimistický výhled pro ekonomický růst. Spolupracujícím odborným partnerem IMD za Českou republiku je think-tank IDEA při CERGE-EI. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

„Spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích“ byla ve středu 21. 5. 2014 tématem dalšího z řady kulatých stolů v rámci Memoranda o spolupráci mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd ČR. Pozvání 1. místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové a předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše přijali představitelé vědy, vysokých škol, průmyslu a obchodu, kteří hovořili o možnostech využití výsledků základního a aplikovaného výzkumu v praxi a jejich přínosu pro hospodářský rozvoj ČR. Role moderátora diskuse se ujal Dr. Otakar Fojt z Britského velvyslanectví v Praze. Akce se konala ve Frýdlantském salonku Senátu PČR.

Členové Učené společnosti (US) ČR se sešli v pondělí 19. 5. 2014 na slavnostním XX. valném shromáždění. Již tradičně se konalo v pražském Karolinu a bylo spojeno s předáváním medailí a cen US ČR z rukou jejího předsedy prof. Petra Pokorného. Dopolední zasedání ve Velké aule, jehož se kromě vrcholných představitelů US ČR zúčastnili také ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek, předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, bylo zakončeno přednáškou prof. Jána Vilčeka „Základný výskum: luxus, alebo nevyhnutnost?“. Odpolední blok s názvem „Velmocenské postavení jako hybatel a jako riziko dějinného vývoje“ moderoval prof. Jaroslav Pánek.

Deklarací vůle spolupracovat na realizaci oslav 700 let od narození českého panovníka Karla IV. dnes zástupci z řad politiků a významných institucí veřejného života zahájili oficiální přípravy na národní výročí v roce 2016. Zároveň v Senátu proběhlo Slavnostní přípravné setkání Národní komise, která bude koordinovat oslavy na celostátní úrovni. Důstojné oslavy si výročí zaslouží podle 84 % českých občanů. Členy Národní komise jsou mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu ČR, předseda vlády, zástupci Akademie věd ČR, rektor Univerzity Karlovy, církevní představitelé a další přední osobnosti českého veřejného života.

Zařízení, které dokáže vytvořit silné magnetické pole bez dodávky elektrické energie, patentovali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Vynález spořící elektrickou energii může být využit nejen pro zlevnění úpravy nerostných surovin, ale také v různé přístrojové technice, např. v diagnostické magnetické rezonanci. O udělení patentu informoval ředitel ústavu RNDr. Josef Stemberk, CSc. Princip nového zařízení spočívá ve speciálním upořádání dvou protilehlých sestav permanentních magnetů v dutých tubusech, mezi nimiž se ve vzduchové mezeře vytváří silné magnetické pole. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Tým vědců z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu v poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v  MBÚ AV ČR v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes. Objev byl publikován v časopise PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (viz abstrakt).

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum je však stále choroba opředena celou řadou nejasností. Čeští badatelé nyní publikovali v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLOS ONE (viz abstrakt) nové poznatky, které zásadním způsobem mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů.

Jedním z nejvýznamnějších průvodních jevů současného působení člověka na životní prostředí jsou celosvětové změny v rozšíření rostlinných a živočišných druhů v důsledku jejich úmyslného či neúmyslného přemísťování mimo oblasti jejich původního rozšíření. Invaze těchto nepůvodních druhů mají v mnoha případech značný negativní dopad (tzv. impakt) na místní společenstva a ekosystémy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se nyní podíleli na publikaci v prestižním časopise PLOS Biology, která navrhuje hodnoticí systém různých typů těchto impaktů (viz abstrakt).

 

Před 11 000 roky došlo v souhvězdí Plachet k mohutné explozi. Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Toto kataklyzma se odehrálo téměř za našimi humny, ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy. Oblast dodnes se rozpínající mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku. Podívejte se, jak ji zachytil vítěz dubnového kola České astrofotografie měsíce Evžen Brunner. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.