Vyhledávání



Academia 

TVT 2014

Otevřená věda

otevrena.jpg

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Optonika 2011

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o neživé přírodě  › Aktuality

Aktuality

Laureát Nobelovy ceny Peter Higgs navštíví Prahu

1.10.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141001-laureat-nobelovy-ceny-peter-higgs-navstivi-prahu.jpg

Světoznámí fyzikové vystoupí na konferenci ECNDT 2014
 
Evropská konference o nedestruktivním testování, „11.ECNDT 2014“, kterou pořádá Česká společnost pro nedestruktivní testování ve spolupráci s Evropskou federací NDT (EFNDT) a s Ústavem termomechaniky AV ČR se bude konat ve dnech 6.–10.října 2014 v pražském Kongresovém centru. Součástí programu je i speciální workshop nazvaný „Evropský den vědy“ (European Research Day) a organizovaný celosvětovou organizací ACADEMIA NDT International a výborem ICNDT. Uskuteční se dne 8. 10. 2014 ve velkém sále Kongresového centra.

Nový grantový projekt ERC ve Fyzikálním ústavu AV ČR

22.9.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140922-novy-grantovy-projekt-erc-ve-fyzikalnim-ustavu-av-cr.jpg

Jörg Wunderlich z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR získal spolu s britskými a německými kolegy prestižní ERC Synergy Grant. Jako hlavní řešitel za FZÚ AV ČR se podílí na projektu „Přeměna mezi spinem, nábojem a teplem na hybridních organicko-anorganických rozhraních“. Řešení projektu probíhá od srpna 2014 do července 2020 a vedle FZÚ AV ČR se ho účastní University of Cambridge, Hitachi Cambridge Laboratory, Imperial College v Londýně a Johannes Gutenberg University v Mainzu.

Evropská noc vědců v Astronomickém ústavu AV ČR

22.9.2014

V observatoři Astronomického ústavu (ASÚ) AV ČR v Ondřejově se uskuteční v pátek 26. 9. 2014 od 15 do 24 hodin „Evropská noc vědců“. ASÚ AV ČR se akce účastní od jejího počátku v roce 2005. Evropská noc vědců se koná na více než 200 místech v celé Evropě. Astronomové otevřou svá pracoviště a zájemci mohou nahlédnout pod pokličku vědecké práce. Lákadlem bude jistě největší dalekohled v České republice nebo noční pozorování v Západní kopuli historické hvězdárny. Přesný program a plakátek ke stažení je na http://www.asu.cas.cz/articles/823.

Kam směřuje evropský kosmický výzkum po úspěchu sondy Rosetta?

15.9.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/logo-easac.jpg

Expertní rada evropských akademií (EASAC), sdružení národních akademií věd členských států Evropské unie, vydala novou studii „Evropský kosmický výzkum: strategické srovnání výzkumu prováděného lidmi a roboty“. Analyzuje význam kosmického výzkumu pro vědu a zvažuje ekonomické, politické a společenské argumenty o tom, zda mají být vesmírné mise prováděné lidmi, nebo roboty. EASAC doporučuje přijetí společné strategie. Expertízu veřejnosti představil 15. 9. 2014 v prostorách švýcarského velvyslanectví v Paříži předseda EASAC Jos van der Meer spolu s předsedou pracovní skupiny Thierry Courvoisierem a dalšími odborníky.

Doc. Rybář obdržel medaili Quida Záruby za celoživotní dílo

12.9.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140912-doc-rybar-obdrzel-medaili-quida-zaruby-za-celozivotni-dilo-Liberec_kongres.png

Zlatou medaili Quida Záruby obdržel za své celoživotní dílo v inženýrské geologii emeritní pracovník našeho ústavu doc. Ing. Jan Rybář, CSc. Ocenění převzal krátce po svých 80. narozeninách – 5. září 2014 na II. inženýrskogeologickém kongresu, který se konal na Technické univerzitě v Liberci.

Stopy světla

8.9.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140908-stopy-svetla.jpg

Česká astrofotografie měsíce
 
Oblohu nad hlavou nám roztočil vítěz srpnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Radovan Mrllák, vlastně ji roztočila sama Země, otáčeje se kolem své osy. Za dvě hodiny, po které objektiv fotoaparátu sledoval nebe nad jadranským pobřežím, se pootočila o jednu dvanáctinu celé otáčky a tento pohyb vykreslil třicetistupňové obloučky hvězd. Snímek nezachycuje však pouze otáčení naší Země. Každá hvězda je jinak barevná a jinak jasná. Kromě polohy na nebi tak o každé z nich můžeme zjistit mnohem více. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Unikátní interaktivní výstava „60 let CERN“ v AV ČR

2.9.2014

Nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumné centrum částicové fyziky, které provozuje největší urychlovač na světě LHC – slaví letos v září 60 let od svého založení. Jeho oficiální název zní „Evropská organizace pro jaderný výzkum“, ale do povědomí veřejnosti vešlo spíše pod zkratkou CERN (z franc. Conseil Européen pour la recherche nucléaire). Pozoruhodná interaktivní výstava, kterou k tomuto jubileu uspořádaly Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou, je všem zájemcům zdarma přístupná v  sídle AV ČR od 2. do 25. září 2014, a to v pracovní dny od 9 do 18 hodin.

Propojení světa polovodičů a magnetů:

20.8.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140820-vedci-z-fzu-av-cr-predstavili-ucinny-konvertor-mezi-nabojem-a-spinem.jpg

Vědci z FZÚ AV ČR představili účinný konvertor mezi nábojem a spinem
Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji, nebo na spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetismus.

Modrý a zelený záblesk

15.8.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140815-modry-a-zeleny-zablesk.jpg

Astrofotografie měsíce
Už jste viděli zelený, nebo dokonce modrý paprsek při vycházejícím nebo zapadajícím Slunci? Právě to zachytil snímek, který zvítězil v červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Tyto paprsky jsou vzácným jevem, který se objevuje na horním okraji Slunce, a jsou viditelné pouze ve skutečně výborných pozorovacích podmínkách, když je atmosféra čistá, a tedy průzračná. Příčinou zmíněného jevu je lom slunečních paprsků v zemské atmosféře, tzv. astronomická refrakce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Záhadná síla tvarující pískovcové skály byla odhalena českými geology

21.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140721-zahadna-sila-tvarujici-piskovcove-skaly-byla-odhalena-ceskymi-geology5.jpg

Pískovce na celém světě proslavily velkolepé útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy či převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a „inteligentní“ organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly nyní zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience (viz abstrakt).

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR se stal Celosvětovým centrem excelence

14.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140714-usmh-se-stal-celosvetovym-centrem-excelence1.jpg

Významného ocenění dosavadních výsledků dlouhodobého společného výzkumu sesuvů se dostalo vědeckým týmům Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR, v. v. i, společně s Přírodovědeckou fakultou UK obdržely v červnu tohoto roku v Pekingu titul Celosvětové centrum excelence pro výzkum rizik ze sesuvů. Certifikát platí pro období 2014–2017. Česká republika tak nyní patří mezi patnáct takových center rozmístěných po celém světě.

Světelné mosty na Slunci vysvětleny

11.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140711-svetelne-mosty-na-slunci-vysvetleny.jpg

Badatelé Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn. Při vzdalování se od povrchu Slunce, za který je považována tzv. fotosféra, se několikrát mění teplota. Dolní fotosféra má teplotu 6000 °C, s rostoucí výškou chladne a v horní části je už jen 4200 °C horká (teplotní minimum). Dále nad povrchem, ve vrstvě zvané chromosféra, ovšem teplota opět začne stoupat až na 10 000 °C. Poté, v koróně, dokonce skokově roste až na miliony stupňů. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Aktivní oblast 2082

8.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140708-aktivni-oblast-2082.jpg

Česká astrofotografie měsíce
Sluneční skvrny nejsou většinou na Slunci samy. Často se vyskytují ve skupinách, čím složitějších, tím magneticky komplikovanějších, a tím náchylnějších k výskytu například slunečních erupcí. A sluneční erupce je jev, který nezajímá jen astronomy, ale i techniky energetických systémů, telekomunikací, kosmických družic i lékaře. Všichni zmiňovaní vědí, že energie uvolněná při sluneční erupci může dosahovat intenzit, které mohou ovlivnit chod jak mobilního telefonu, tak lidského srdce. Sluneční oblasti AR 2082 zachytil svým objektivem vítěz červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Maxim Usatov. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

archiv