Aktuality

Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji, nebo na spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetismus.

Mezinárodní konference IMEBORON XV se uskuteční ve dnech 24.–28. srpna 2014 v areálu ČVUT v Praze-Dejvicích. Toto významné vědecké fórum o chemii boru se v České republice koná již potřetí a je organizováno Ústavem anorganické chemie AV ČR. Záštitu nad ním převzal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. IMEBORON byl poprvé uspořádán v roce 1972 na zámku v Liblicích, na naše území – do Bechyně – se pak vrátil ještě v roce 1987. Letošní konference přivádí do Prahy více než 200 vědců z celého světa, kteří si budou vyměňovat zkušenosti z této jedinečné oblasti nekonvenční chemie.

Už jste viděli zelený, nebo dokonce modrý paprsek při vycházejícím nebo zapadajícím Slunci? Právě to zachytil snímek, který zvítězil v červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Tyto paprsky jsou vzácným jevem, který se objevuje na horním okraji Slunce, a jsou viditelné pouze ve skutečně výborných pozorovacích podmínkách, když je atmosféra čistá, a tedy průzračná. Příčinou zmíněného jevu je lom slunečních paprsků v zemské atmosféře, tzv. astronomická refrakce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

21. mezinárodní kongres chemického a procesního inženýrství CHISA se uskuteční pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše v Praze ve dnech 23.–27. srpna 2014. Jiří Drahoš bude tomuto kongresu zároveň předsedat. Akci pořádají Česká společnost chemického inženýrství v úzké spolupráci s Ústavem chemických procesů AV ČR a Inženýrskou akademií ČR. Součástí kongresu je i 17. konference PRES 2014. První mezinárodní kongres CHISA byl uspořádán v roce 1962 v Brně.

Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně syntetizují umělou modifikovanou DNA. Badatelé vysvětlili důvody pro tuto neobvyklou aktivitu.

 

Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. Fotosyntetické organismy přeměňují energii slunečního záření na formy využitelné i pro ostatní organismy včetně člověka.

Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.

Pískovce na celém světě proslavily velkolepé útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy či převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a „inteligentní“ organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly nyní zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience (viz abstrakt).

Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický plán pšenice se podařilo odhalit díky využití chromosomové strategie, kterou vyvinul tým prof. Jaroslava Doležela v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR.

Nová edice nakladatelství Academia Věda kolem nás je soubor propagačních sešitů sloužících k prezentaci vědy, její historie a aktuálních výsledků středoškolským studentům, učitelům a širší veřejnosti. Jejím cílem je přehledným a srozumitelným způsobem adresáty seznamovat s jednotlivými podobami vědy a výzkumu, ale také s existencí a výzkumem jednotlivých pracovišť Akademie věd ČR. Edici vydává Nakladatelství Academia ve spolupráci s pracovišti, které mají zájem se touto formou představit veřejnosti. Každý svazek proto rovněž přinese přiměřenou informaci o příslušném pracovišti.