Vyhledávání



Příprava nové strategie AV ČR soutěž Věda fotogenická

banner-cs.jpg VEŘEJNÁ SBÍRKA ÚMG AV ČR, V. V. I. Dnem 6. 8. 2014 byla Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (ÚMG) vyhlášena veřejná sbírka na pomoc čtrnáctileté Katareeye Epp, která trpí závažnou formou nádorového onemocnění. Její rodiče jsou zaměstnanci ÚMG v rámci projektu BIOCEV.

Jelikož Katareeya pochází z tzv. třetí země, konkrétně z Austrálie, podle českých zákonů nemá nárok na veřejné zdravotní pojištění.

Více informací...

Kalendář akcí

Dnes < 2014 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku

Publikace českého neurofyziologa Karla Ježka v časopise Nature
 

Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.

 
Paměťové stopy – vzpomínky – si lze představit jako rozdílné vzorce aktivity mnoha neuronů v mozkových centrech zodpovídajících za paměťové funkce. Různé skupiny neuronů pak kódují odlišné vzpomínky. Autoři sledovali prostorovou paměť v hipokampu, jenž je klíčovou částí mozku pro paměťové funkce. Hipokampové neurony (neurony místa) jsou aktivní v různých místech prostředí, která důvěrně známe. Jejich soubor tvoří tzv. prostorové mapy (Obr. 1). Při svých experimentech vědci sledovali laboratorní potkany – v boxu A byla aktivní skupina neuronů tvořící mapu A, v boxu B skupina jiná (mapa B, Obr. 2). Boxy se lišily pouze osvětlením, takže bylo možné náhle změnit identitu boxu A v box B, a naopak. Jednoduchým přepnutím světel byl takto potkan v okamžiku „ teleportován“ mezi oběma místnostmi.
 
Momentálně aktivní prostorovou mapu vědci vyhodnocovali ve vysokém časovém rozlišení – několikrát za sekundu stanovili, která prostorová vzpomínka je právě v mozku vyvolána. Změna boxů způsobila i výměnu map – původní byla potlačena a nová aktivována. Podrobná analýza ukázala, že v krátké době (i několik sekund) po „teleportaci“ mezi sebou obě paměťové stopy soupeří a mozek jednou aktivuje mapu správnou, aby se vzápětí vrátil k mapě kódující předchozí box (Obr. 3).
 
Teprve tato, v podstatě kuriózní situace pomohla učinit zásadní objev spočívající v odhalení principu časové organizace paměťových procesů v hipokampu. Tým zjistil, že neuronová populace zpracovává informace ze smyslů (hledá k nim odpovídající vzpomínku) v krátkých opakujících se cyklech, které odpovídají 6–11 Hz rytmu. Tento rytmus, nazývaný „theta“, je jedním z dominantních EEG rytmů mozku. Cyklický, neustále se opakující proces aktivace paměti umožňuje mozku několikrát za vteřinu korigovat eventuální nepřesnosti ve vybavování té vzpomínky, jež nejlépe odpovídá informacím, které hipokampus dostává z jiných částí mozku. Paměťová mašinerie v hipokampu je takto v čase strukturována theta rytmem do řetězce jakýchsi kvant, která představují elementy ve vybavení paměťové stopy.
 
„Jde čistě o základní výzkum a fakt, že práce vychází v Nature, dokládá jeho význam. Posunuje nás o hodně dál v pochopení, jak vlastně paměť funguje,“ poznamenal k vědeckému přínosu objevu doktor Karel Ježek.
 
Hipokampová reprezentace prostoru
Obr. 1: Hipokampová reprezentace prostoru:
Prostorově specifická aktivita současně registrovaných pěti hipokampových neuronů ve čtvercovém prostředí, v němž potkan strávil 10 minut. Modrá plocha značí nulovou aktivitu, měnící se barevná teplota směrem k bordové kóduje vzrůstající aktivitu buňky. Každý z neuronů je aktivní v jiné části místnosti. Aktivita buněk v daném prostředí se nazývá prostorová mapa. Rozložení aktivity v jiném prostředí by bylo zcela odlišné – buňky by kódovaly jiná místa, nebo by nebyly aktivní vůbec.
 
Hipokampové prostorové mapy prostředí A a B
Obr. 2: Hipokampové prostorové mapy prostředí A a B. Vyobrazení znázorňuje aktivitu 32 současně registrovaných neuronů místa v prostředích A a B. 

 

Změna paměťového stavu hipokampu z mapy A na B

Obr. 3: Změna paměťového stavu hipokampu z mapy A na B.
Aktivace prostorové mapy pro prostředí B po „teleportaci“ z místnosti A. Červené a modré sloupce ukazují podobnost registrované neuronální aktivity s mapou pro A (červená) a B (modrá). Změna prostředí iniciovala okamžitou aktivaci mapy B (vysoké hodnoty modrých sloupců), byla však následována periodou nestability, při níž skupiny neuronů mapující prostředí A a B navzájem soupeří o vybavení svého kódu v nervové síti (čas 0 až 6,5 sec). Poté se aktivní hipokampová mapa ustálí ve stavu B. Nahoře je vyobrazen odpovídající záznam theta eeg rytmu, jenž dle nálezů řídí aktivaci map v hipokampu.
 
Podrobnější informace: MUDr. Karel Ježek, PhD., Fyziologický ústav AV ČR
 
 
 
Připravily: Odbor mediální komunikace (Kancelář AV ČR) a Fyziologický ústav AV ČR

 

30.9.2011