Film a televize sociologickýma očima

Přednášky se budou konat od října do února v termínech 15. 10., 29. 10., 5. 11., 10. 12., 14. 1., 28. 1., 4. 2. a 11. 2. vždy ve středu v 18 hodin v Akademickém konferenčním centru na adrese Husova 4a, Praha 1.

Vstup je volný a zváni jsou všichni. Svoji účast, je-li to možné, prosím potvrďte na Facebooku: www.facebook.com/events/521111948033806/?ref=22

Program:

Středa 15. 10.
Jan Hanzlík: Gender a profese u filmu: stereotypy o mužích a ženách jako legitimizace nerovného postavení

Tématem přednášky Jana Hanzlíka bude gender a jeho zásadní vliv na pracovní uplatnění ve filmové branži. Posluchači se dozví, jaké profese ve filmové a televizní výrobě jsou tzv. genderované, jak se v jednotlivých zemích liší dělení profesí podle pohlaví a jaké legitimizace jsou pro toto rozdělení používány v závislosti na genderových stereotypech etablovaných v dané zemi. Jan Hanzlík bude dále mluvit o vlivu genderu na finanční ocenění a na úroveň prestiže dané profese; také upozorní na zneužívání genderových stereotypů pro legitimizaci nerovného postavení na trhu práce a v pracovním procesu a bude se ptát, nakolik je praxe genderových stereotypů ve filmové branži udržitelná v kontextu současného vědeckého poznání, které se spíše než k biologické determinaci chování mužů a žen kloní k sociální konstrukci genderu.

Středa 29. 10.
Anna Kopecká: Western – pravý americký žánr a jeho zahraniční vlivy

Western patří ke klasickým filmovým žánrům. I přes krátká období úpadku se vždy znovu vrátil na výsluní diváckého zájmu, aby především bavil. Je ho však potřeba chápat nejen jako produkt pro zábavu, ale i jako žánr, který vždy promlouval k historické a politické situaci a ve kterém nejen americká společnost nalézala útěchu v podobě tzv. amerického snu. Přednáška Anny Kopecké bude zaměřena na některé vrcholné okamžiky tohoto žánru a poukáže na důležité zahraniční vlivy, bez kterých by americký western nebyl tím, čím je.

Středa 5. 11.
Irena Reifová: Kolektivní paměť a/politického vnímání normalizačních seriálů

Přednáška Ireny Reifové se bude pohybovat v málo probádaném poli dějin publika a zaměří se na fakticky zmizelá či „rozpuštěná“ dobová publika tzv. normalizačních seriálů. Za pomoci dat získaných metodou skupinových a hloubkových rozhovorů nastíní různé pozice vnímání seriálů, které obsahovaly četné politicky zabarvené motivy, a odpoví na otázku, jak doboví diváci seriálům rozuměli, resp. jak utvářeli významy, které v seriálech nacházeli. Přednáška pracuje s divákovou pamětí jako se samostatným problémem a vysvětluje její vliv na rekonstruování minulosti, která není ze současné perspektivy hodnotově neutrální a je chápána jako diskreditovaná.

Středa 10. 12.
Eva Chlumská: New Queer Cinema

V roce 1992 použila filmová kritička B. Ruby Rich termín New Queer Cinema, jímž pojmenovala filmy, které se v té době začaly objevovat v programech nezávislých filmových festivalů. Ačkoliv tvůrci a tvůrkyně těchto filmů nevytvořili žádný společný manifest, obsahovaly jejich filmy řadu podobných rysů, z nichž nejvýraznějším byl nesmlouvavý a přímý pohled na sexuální minority. Eva Chlumská ve své přednášce popíše charakteristiky a dějiny hnutí New Queer Cinema a nastíní jeho vliv na především americkou kinematografii. Přednáška bude doplněna ukázkami z filmů předních tvůrců a tvůrkyň New Queer Cinema.

Středa 14. 1.
Jana Jedličková: Ženské hrdinky v amerických historických seriálech

Analýzy televizních obsahů ukazují, že v seriálech je obecně méně ženských postav než těch mužských a jejich charaktery jsou plošší a méně různorodé. Pokud se ženám někde dostává více prostoru, je to v žánrech, které zobrazují „nereálné“ prostředí, tedy ve fantasy a science fiction. Časy se však mění a televizní producenti angažují více ženských postav i do žánru historického seriálu. Jana Jedličková ve své přednášce poukáže na pozvolnou proměnu reprezentací ženských postav v amerických historických seriálech, ve kterých se pomalu proměňují zaběhlá schémata pod tíhou potřeby konkurovat na mediálním trhu.

Středa 28. 1.
Jakub Machek: Proměny hudebních filmů pro mládež

Téma tzv. generačního konfliktu se v české populární kultuře objevuje zhruba od druhé poloviny 20. století a proměňuje se v každé dekádě v závislosti na probíhajících politických a společenských změnách. Přednáška pojedná o generačním konfliktu ztvárněném v českých hudebních filmech pro mládež; její autor Jakub Machek vychází z předpokladu, že úspěšné filmy pro mládež, které jsou produkované elitami etablované generace pro generaci nastupující, mohou sloužit jako příklad vyjednávání dobového vnímání generačního konfliktu.

Středa 4. 2.
Ondřej Daniel: Morava a Moravané v normalizační, přestavbové a postsocialistické kinematografii

Přednáška Ondřeje Daniela si všímá témat marginalizace a exotizace moravské identity v československé a české kinematografii. Autor používá hledisko postkoloniální teorie a zaměřuje se na známé filmy a seriály jako Slovácko sa nesúdí, Bouřlivé víno, Pětka s hvězdičkou, My holky z městečka nebo Dědictví, které vytváří marginalizující představu o Moravě a jejích obyvatelích. Zdůrazněn je jev, kdy část Moravanů tuto marginalizující představu přejímá a potvrzuje ji jako prvek sebeidentifikace.

Středa 11. 2.
Marcela Linková: Dr. Jekyll a slečna Hyde: vědci a vědkyně ve filmu

Vědci bývají často zobrazováni jako šílení vynálezci, odtržení od každodenní skutečnosti, zcela ponoření do předmětu svého bádání. Jak jsou ale vyobrazované vědkyně? V přednášce Dr. Jekyll a slečna Hyde: vědci a vědkyně ve filmu pracovnice NKC – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR Marcela Linková představí typické představy o ženách ve vědě a s nimi spojené genderové stereotypy. Přednášku doprovodí ukázky z českých a zahraničních filmů, v nichž najdeme vědkyně jako hrdinky nejrůznějších příběhů.