Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 79, zobrazeno 21 - 30)
Individualizace společnosti je proces, který probíhá kontinuálně již několik století. K jeho důsledkům patří narůstání odlišnosti mezi jedinci, prosazování jejich individuálních zájmů na úkor zájmů kolektivních a zejména nárůst prostoru pro svobodná rozhodnutí a volby. Negativní stránkou rostoucí svobody je rostoucí nejistota. Tento proces je však nevratný. Současní lidé usilují o autonomii a nezávislost, ale přitom si dále přejí žít společně s ostatními.
Kapitola pojednává o degradaci rodičovské, pokud je chápaná jen jako dovolená, a o opomíjené roli otců ve výchově a péči o malé děti.
Článek analyzuje podobu a dopady reformy rodičovského příspěvku v ČR v roce 2008. Ukazuje, že reforma povede k prohlubování sociálních nerovností a ke znevýhodnění určitých skupin populace, např. osamělých matek.
xxx
Autorka se v článku zabývá diskusí ohledně zavedení kvót pro prosazení rovného zastoupení mužů a žen v politice. Pomocí odkazů na empirická data a teoretické argumenty formulované Nancy Fraser či Iris M. Young se autorka obhajuje účinnost kvótních opatření pro prosazení participační parity. Poukazuje zejména na dilema diference vyvstávající z ambivalentního vztahu mezi prosazováním neutrálních pravidel a hrozbou zvěcnění skupinových charakteristik.
Matky v čele rodin s jedním rodičem se zpravidla stávají hlavními živitelkami svých rodin, přičemž zůstávají primárními pečovatelkami svých dětí. To vede ke zhoršení ekonomické situace jednorodičovských rodin. Výsledky mého výzkumu, prezentované v této stati, ukazují obtíže, s jakými se tyto ženy potýkají při snaze ekonomicky zajistit své rodiny, a hodnoty, které vstupují do jejich pracovních voleb.
Kniha se věnuje tématu péče o děti z hlediska legislativního a institucionálního rámce podpory péče a děti a genderových důsledků současného společenského nastavení v ČR, jakož i v kontextu současného směřování politiky péče v jiných evropských zemích. Cílem je zprostředkování výsledků empirických výzkumů a analýz v této oblasti široké veřejnosti a upozornění na některá koncepční pochybení v současném směřování politiky péče u nás.
Jaké faktory mají vliv na rozhodování bezdětných třicátníků a třicátnic o tom, zda se stát rodičem? Využívání nových příležitostí a změna ideálního věku pro zahájení rodičovství legitimizuje prodlužování období bezdětnosti, ale odložení založení rodiny vede k tomu, že se rodičovství stává stále více zvažovaným vzhledem k dalším okolnostem života. Důraz na pracovní situaci a volnočasové aktivity je tím, co odlišuje úvahy o zahájení rodičovství bezdětných od stejně starých rodičů.
Článek je recenzí knihy Catherine Hakim Work-lifestyle Choices in the 21st Century (Oxford university Press, 2000).
Facebook
Twitter