Stříbrné medaile prof. Illnerové a prof. Kouteckému
„Život obou vědců je s Prahou úzce spjat; oba se zde narodili a prožili většinu svých profesních i soukromých životů. Vystudovali Univerzitu Karlovu v Praze a vedli významné pražské instituce – prof. Illnerová stála v letech 2001–2005 v čele Akademie věd ČR, prof. Josef Koutecký byl v letech 1983–2004 přednostou Kliniky dětské onkologie 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol,“ uvedl při předání stříbrných medailí primátor Tomáš Hudeček. Slavnostní setkání doprovodilo hudební vystoupení smyčcového kvarteta sestávajícího z členů kvarteta Kociánova a Nosticova. Stříbrnou medaili se hlavní město rozhodlo udělit jako zvláštní projev úcty a ocenění vědeckého přínosu a šíření mezinárodního věhlasu české metropole ve světě
.
Prof. Koutecký je český lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu. Po sametové revoluci zastával čtyři funkční období post děkana 2. lékařské fakulty UK, v mezidobí byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2010 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie. Dále je nositelem Medaile II. stupně od prezidenta republiky (1996), Medaile Josefa Hlávky, Medaile J. E. Purkyně, Zlatá medaile 2. LF UK, Zlatá medaile UK nebo nejvyššího ocenění AV ČR – De Scientia et Humanitate Optime Meritis. Je čestným občanem Prahy 7 a obce Soběhrdy a zakládajícím členem Učené společnosti ČR, které byl předsedou v letech 1998–2002. Je autorem stovek vědeckých publikací a desítek učebnic a monografií.
lsd
Aktuality
31.10.2014 Do penze bez vděku: důchody žen v České republice
Sociologický ústav AV ČR zve na přednášku Do penze bez vděku: důchody žen v České republice, která se uskuteční 12. listopadu 2014 v 18:00 hod. v Americkém centru. Pozvání na následující diskuzi přijali ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová, dr. Radka Dudová ze Sociologického ústavu, doc. Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, prof. Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní a Mgr. Linda Sokačová ze společnosti Alternativa 50+. Současný důchodový systém byl původně vystavěn podle modelu mužské pracovní dráhy – nepřerušované pracovní aktivity od ukončení přípravy na povolání až do důchodového věku. Zpravidla se jednalo o práci pro jednoho zaměstnavatele se vzestupnou pracovní dráhou a se zvyšujícími se příjmy v průběhu let. Ženské pracovní dráhy jsou však jiné…
Knihovna Akademie věd ČR zve na výstavu Umění putovat vzduchem aneb Balony, jež bude zahájena 3. listopadu 2014 v 15:00 hod. a pro zájemce zpřístupněna do konce letošního roku. Výstava představuje literaturu s tematikou vzduchoplavby, která začala vycházet poté, co se v polovině roku 1783 uskutečnily ve Francii první pokusy s balony. V historickém fondu Knihovny Akademie věd ČR je uložen významný soubor knih, které shromáždil před více než sto lety sběratel Eduard Langer. Sbírka sestává z téměř 70 tisků z 18. a 19. století vytištěných převážně ve francouzštině, italštině, angličtině a němčině. Najdeme v ní dobové zprávy o úspěšných i neúspěšných vzletech, disertace, odborná pojednání o vzduchoplavbě i básně oslavující montgolfiéry. Tisky doprovázejí ilustrace, které dokládají historické události spojené s počátky vzduchoplavby i technické úrovně nejstarších balonů. Během Týdne vědy a techniky AV ČR výstavu doplní série přednášek. Jejich program naleznete na stránkách http://www.knav.cz/tyden-vedy. Vzletu člověka v balonu se Akademický bulletin věnoval v příspěvku Balon a řeč vesmíru u příležitosti 100. výročí prokázání existence kosmického záření v roce 2012.
V příštím roce pokračuje úspěšný cyklus přednášek Orient zblízka, prostřednictvím něhož Orientální ústav Akademie věd ve spolupráci s Ústavem Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy navazuje na nejlepší tradici české orientalistiky. Vybraná témata představí pracovníci ústavu a odborníci z přízněných pracovišť vždy první čtvrtek v měsíci od 18:00 hod. v posluchárně č. 238 Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK (Celetná 20, Praha 1 – Staré Město). Bližší informace poskytne dr. Bronislav Ostřanský (ostransky@orient.cas.cz).
Polsko, rodiště Mikuláše Koperníka, astronoma, který navrhl heliocentrický systém, se v příštích dnech připojí k Evropské jižní observatoři. Dohodu o přistoupení, kterou musí ratifikovat polský parlament, podepsali 28 října 2014 ve Waršavě polská ministryně Lena Kolarska-Bobińska a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „Polsko přinese komunitu astronomů, která posílí odborné kvality ve všech členských státech ESO, například v oblasti astronomie pracující s časovými sériemi (time-series astronomy). Získá naopak přístup k nejlepším dalekohledům a observatořím na světě, včetně dalekohledu VLT na observatoři Paranal, radioteleskopu ALMA na planině Chajnantor a v následujícím desetiletí rovněž k dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones, který bude mimořádným krokem kupředu. Polsko se již nyní může připojit ke konstrukčnímu úsilí při práci nadlakeohledu E-ELT,“ uvedl generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. Česko přistoupilo k úmluvě o ESO v roce 2007. Více také viz Půlstoletí ESO – když se spojí síly.
Ústav pro českou literaturu AV ČR dokončil po letech intenzivní práce Korpus českého verše, který je rozsahem i zpracováním unikátní rovněž ve světovém měřítku. Prostřednictvím on-line aplikací a počítačového programu, který umí automaticky rozpoznávat druh verše, získávají uživatelé dosud netušené možnosti práce s téměř 1700 sbírkami české poezie 19. a počátku 20. století. On-line aplikace jsou zdarma přístupné na webových stránkách Versologického týmu ÚČL. Během Dne s Korpusem českého verše se 4. listopadu 2014 od 10:30 hod. (přednáškový sál ÚČL, Na Florenci 1420/3, Praha 1, vchod C) uskuteční tisková konference, přednáška a křest publikace Báseň a počítač.
Cestovatel do hlubin Země, lovec záhad a vypravěč bájného eposu o Gilgamešovi – tři vynikající badatelé, kteří se 24. října 2014 stali laureáty ceny za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mimořádné pocty, kterou předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš uděluje od roku 2012, se letos dostalo dr. Aleši Špičákovi z Geofyzikálního ústavu AV ČR, dr. Michaelu Londesboroughovi z Ústavu anorganické chemie AV ČR a dr. Jiřímu Proseckému z Orientálního ústavu AV ČR.
Státní cenu za překladatelské dílo pro rok 2014 získal za celoživotní dílo vědecký pracovník oddělení pro současnou kontinentální filosofii Filosofického ústavu AV ČR doc. Jiří Pechar. Po absolvování Filozofické fakulty UK působil do roku 1958 v Nakladatelství ČSAV, překladatelem z povolání byl až do roku 1990, kdy se ve FLÚ stal vedoucím oddělení pro filosofii 20. století; od roku 2009 působí na částečný úvazek v oddělení pro kontinentální filosofii. V témže roce připravil Akademický bulletin s doc. Pecharem rozhovor Každý filosof by si měl někdy "zapřekládat".
Nositele Nobelovy ceny za fyziku dr. Roberta W. Wilsona, spoluobjevitele kosmického reliktního záření (důležitého důkazu potvrzujícího teorii velkého třesku), přivítá České vysoké učení technické v Praze ve dnech 4. a 5. listopadu 2014 v Nové budově v Dejvicích. Hlavní veřejná přednáška Objev vesmírného šumu, který je pozůstatkem velkého třesku se uskuteční 4. listopadu od 9:30 hod. v posluchárně Kotěra (v 11:15 hod. se koná tisková konference). Dr. Wilson se zaměří na stav poznání, v jakém se nacházela kosmologie v první polovině 20. století, a popíše své pracovní začátky v Bellových laboratořích, v níž od roku 1963 působil. Přednáška bude simultánně tlumočena do češtiny.
Před 55 lety, v devětačtyřicátém roce, vybuchla první ruská atomová bomba a na světě se zrodila ozbrojená rovnováha strachu. Nakolik Sovětům při zrodu jejich pumy přispěly krádeže anglo-amerických vědeckých poznatků? Je to 10 let, kdy se tyto otázky pokusil zodpovědět renomovaný autor Karel Pacner ve své knize o špionáži za studené války (Albatros 2004). Mezičas pochopitelně přinesl nové znalosti a souvislosti, a tak přesně po 10 letech vychází v nakladatelství Daranus doplněné vydání, tentokrát rozdělené do dvou knih, protože dílo narostlo o několik kapitol. První díl končící v polovině šedesátých let minulého století – Velké špionážní operace časů studené války (1945–1965) – přivítal na svět 22. října 2014 první ministr vnitra ČR Jan Ruml v pražské literární kavárně Academia na Václavském náměstí. Zkrácenou kapitolu, jak Sověti ukradli Američanům atomovou bombu, čtěte na webových stránkách Technetu.
Filosofický ústav AV ČR pořádá ve dnech 24. až 27. října 2014 experimentální mezinárodní konferenci Gnothi seauton – no paper konference. Během akce, jejímž dějištěm je Divadlo na Zábradlí i další místa, nebudou účastníci své filosofické konferenční příspěvky číst, ale vyžaduje se od nich aktivní projev nezávislý na papírech, powerpointu a podobně.
Právě ve dnech, kdy předseda Slovenské akademie věd prof. Jaromír Pastorek bojoval s politiky, aby nebyl rozpočet jeho instituce snížen o 17 %, se za účasti slovenského velvyslance v Praze představila hodnotná publikace Dejiny Slovenskej akadémie vied. Autor prof. Dušan Kováč s kolektivem z Historického ústavu SAV podávají v knize syntetický a ucelený pohled na šedesátiletou historii SAV od jejího vzniku včetně událostí, které jí předcházely, až do současnosti. Téměř sedmisetstránkové dílo je výsledkem několikaleté vědecké práce a jak s úsměvem podotkl předseda AV ČR Jiří Drahoš, slovenští kolegové jím českou instituci o krok předběhli. Prof. Drahoš zároveň připomněl analogii současné situace slovenského předsedy prof. Pastorka s rokem 2009 v Česku, kdy musel krátce po svém nástupu do funkce čelit podobnému ohrožení akademie u nás. Podporu Akademií věd zemí Visegrádské čtyřky vyjádřili slovenským kolegům jejich předsedové v dopise čelným představitelům Slovenské republiky, který zformulovali během pravidelné schůzky akademií V4. Letošní zasedání, které měla v gesci AV ČR, předcházela prezentaci Kováčovy výjimečné knihy. Komorní slavností věnovanou pojednání o dějinách SAV provázel ředitel Masarykova ústavu AV ČR dr. Luboš Velek, hosty podrobně seznámil s historiografickým dílem vedoucí Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR dr. Antonín Kostlán a přátelskou atmosféru podtrhla přítomnost slovenského velvyslance v Praze Petera Weisse, který navštívil reprezentační prostory Lannovy vily ze své nedaleké úřadovny vůbec poprvé. Knihu vydala SAV ve svém vydavatelství VEDA – její recenze vyjde v listopadovém čísle Akademického bulletinu.
Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR uspořádalo 22. října 2014 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze 3. národní konferenci o genderu a vědě. Součástí sympozia, které zaštítili veřejná ochránkyně práv dr. Anna Šabatová, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, byl odborný panel Legislativní a institucionální zabezpečení genderové rovnosti ve vědě. Aktéři diskuse, na které participovali představitelé státních a veřejných výzkumných a vysokoškolských institucí (Akademii zastupoval její místopředseda a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace dr. Pavel Baran), se zamýšleli se nad zajištěním legislativního a institucionálního zabezpečení genderové rovnosti včetně vytvoření národní strategie prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a ustavení odpovědných orgánů státní správy. V navazujícím programu se dále uskutečnily expertní panely Genderová dimenze v hodnocení vědy a Genderová rovnováha ve vedoucích pozicích výzkumu. V přednášce Gendered Innovations in Science, Health & Medicine, Engineering, and Environment vysvětlila expertka na téma genderové inovace prof. Londy Schiebinger ze Stanfordské univerzity, proč je zahrnutí genderové dimenze do vědy důležité a jakým způsobem vědu zkvalitňuje. Více se o konferenci dočtete v prosincovém čísle Akademického bulletinu.
Závěrem konference o genderu a vědě (podrobněji vizte aktualitu výše) byla předána Cena Milady Paulové za celoživotní přínos vědě. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek ji na návrh odborné poroty udělil v oblasti stavebního inženýrství a architektury prof. Aleně Kohoutkové z Českého vysokého učení technického v Praze. Diplom nesoucí jméno první ženy, která získala právo přednášet na české univerzitě (1925) a stala se první profesorkou na našem území (1939), předal prof. Kohoutkové náměstek ministra školství pro vysoké školství a výzkum prof. Jaromír Veber. Nominaci na ocenění letos dále získaly prof. Milena Císlerová (ČVUT), prof. Darja Kubečková (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava), prof. Pavla Rovnaníková a prof. Hana Urbášková (obě Vysoké učení technické v Brně).
Orientální ústav AV ČR zve na přednášku dr. Pavla Ždárského Svět islámu očima Aloise Musila v rámci cyklu Orient zblízka. Přednášku, která se uskuteční 6. listopadu 2014 od 18:00 hod. v zasedacím sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR (3. patro, blok C, Na Florenci 3/1420, Praha 1 – naproti Masarykovu nádraží), doprovodí prezentace publikace Alois Musil (Nakladatelství Academia).
V pražské Lannově vile zasedali ve dnech 13. a 14. října 2014 představitelé Akademií České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. Tzv. Visegrádská čtyřka představuje od roku 1994 společnou vědeckou platformou těchto států. Tématy devatenáctého setkání byly mj. společná vědní politika a strategie, institucionální reformy, připravované vědní programy, národní iniciativy v oblasti vědních politik jednotlivých visegrádských zemí či diskuse o programu Horizont 2020 (jednotném strategický rámci Evropské unie pro výzkum a inovace). Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš představil výzkumnou Strategii AV ČR, členka Akademické rady AV ČR prof. Eva Zažímalová a člen prezidia SAV prof. Karol Frölich připravované hodnocení výzkumné činnosti. Vrcholní představitelé Akademií České republiky, Maďarska a Polska (prof. Drahoš, prof. László Lovász a místopředseda Polské akademie věd prof. Andrzej Górski) připravili běhěm pražského setkání představitelům slovenské vlády a slovenského parlamentu dopis. Upozorňují v něm na možné negativní dopady plánované významné redukce rozpočtu SAV na rok 2015 (o protestech slovenských vědců čtěte zde); ve srovnání s fiskálním rokem 2014 by šlo o 17% snížení, a to zejména ve sféře institucionálního financování a platů. „Obáváme se, že uvedené rozpočtové škrty postihnou fungování Slovenské akademie věd. Vědeckou komunitu lze snadno zničit, ale její obnova trvá mnohem déle a vyžaduje mimořádné úsilí. Vyzýváme slovenskou vládu k přehodnocení plánované redukce rozpočtu a udržení hladiny jejího financování způsobem, aby byla zachována její současná pozice v Evropě i celosvětově,“ zdůraznili představitelé akademií věd V4.
Oblíbené přednášky o vědě pro veřejnost pokračují i v novém semestru. Biologické centrum AV ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích připravily cyklus přednášek, v němž osobnosti akademického života představují výsledky své vědecké práce a výzkumu. Cyklus, který začal 14. října 2014, pokračuje následující tři měsíce každé úterý v 14:00 hod. v nově opraveném studentském kostele v ulici Karla IV. č. 22 v Českých Budějovicích. Vstup na přednášky je zdarma.
více zde 20.10.2014 Nobelova cena i Seifert byli stejně staříPřed třiceti lety získal naši první Nobelovu cenu za literaturu básník Jaroslav Seifert. Bylo mu tehdy 83 let, stejně jako Nobelově ceně, která se uděluje od roku 1901, kdy se básník narodil. Pro tehdejší režim to znamenalo katastrofu: ačkoli byl Seifertovi už dříve udělen titul národní umělec i státní ceny, podpisem Charty 77 se stal nepřítelem režimu. Komunisti si jej sice nedovolili přímo perzekvovat, ale jeho knihy nechtěli dlouho vydávat. Jenže tituly se přesto dostávaly na svět v samizdatu; zásluhou českého fyzika žijícího ve Švédsku prof. Františka Janoucha vyšly básníkovy Sonety o Praze ve Francii a vědělo se i o Janouchových aktivitách směrem k nominaci na Nobelovu cenu. Obavy představitelů režimu se v roce 1984 naplnily, když ze Stockholmu skutečně zaznělo jméno Jaroslava Seiferta. Však se také po udělení ceny nesměly ve výlohách knihkupectví vyvěšovat Seifertovy portréty, ve školách se o Nobelově ceně nehovořilo a byly zabavovány zahraniční noviny, které o Seifertově ocenění referovaly, a to včetně komunistického L’Humanité.
Na pražské výstavě k výročí CERN nechyběl doc. Jan Hladký, jehož jméno je s českou účastí v CERN rovněž spojeno. Čerstvý osmdesátník (*říjen 1934) nejen participuje na experimentu ALICE, ale už od středoškolských studií experimentuje také na poli výtvarném. Byl prvním výtvarníkem, který měl v CERN svou výstavu (2011), jíž pochopitelně dominoval artefakt v té době ještě nepotvrzeného Higgsova bosonu (viz AB 3/2013). Na vyzvídání o inspiračních zdrojích ke svým ilustracím v knihách i skriptech mi s vtipem sobě vlastním doplnil „particle physics“ o částice krásné neboli akty.
Nejvýznamnější tuzemské vědecké ocenění Česká hlava obdrží biochemik prof. Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Nominaci Rady pro výzkum, vývoj a inovace potvrdila 15. října 2014 vláda. Profesor Paleček je objevitelem elektrochemie nukleových kyselin. Tato oblast výzkumu se rozvíjí až v poslední době, protože teprve současné laboratorní přístroje umožňují využít jeho vědecké objevy v praxi. V krátkém sledu jde již o druhé ocenění prof. Palečka – předseda Senátu PČR Milan Štěch jej totiž společně s dalšími 17 osobnostmi (mj. prof. Františkem Vyskočilem z Fyziologického ústavu AV ČR) ocenil stříbrnou medailí Senátu PČR.
Řekne-li se Králíky, vybaví se mi dlouholetá spolupráce Akademie věd s východočeským regionem, na jejímž počátku dohledáme smlouvu se Sdružením Orlicko z roku 2003, po třech letech rozšířenou na Pardubický kraj a později ještě dál. Připomene se mi také dlouhá společná cesta na otevření Evropského domu v tomto městečku, kdy jsme se cestou zpátky stavěli u jedné z nesčetných pevnůstek. Dnes je z ní Muzeum čs. opevnění K-S 14 „U cihelny“ a Památník obětem internace Králíky, tím spíš, že nese i nešťastnou paměť pomnichovské doby. Mezi těmi československými vojáky, kteří se nemohli vyrovnat s rozkazem opustit obranné objekty, byl pražský rodák, poddůstojník Arnošt Hrad, jenž se zde v říjnu 1938 zastřelil. K jeho letošnímu 100. výročí narození uspořádal brněnský Vojensko-historický klub ERIKA 9. října 2014 v libeňské Grabově vile konferenci. Na vysvětlení, proč v Praze 8, je třeba připomenout zásluhu oldskautů z 35. střediska Junáka, kteří na starém hřbitově v Bohnicích vypátrali hrob Arnošta Hrada a iniciovali jeho označení.
English
