Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
Sluneční skvrny jsou nejvýznamějšími projevy sluneční aktivity, tedy neustálých proměn povrchového mangetického pole Slunce. Po právu jsou tedy cílem dalších a dalších odborných studií, neboť jsou i přes staletí trvající výzkum stále zahaleny několika tajemstvími. Otázky jejich vzniku nebo hloubkové struktury tak zůstávají nezodpovězeny. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení AsÚ se věnoval studiu struktur, které svým vzhledem připomínají penumbru vyvinutých slunečních skvrn, ovšem s žádnou skvrnou nejsou přímo propojeny. Takové struktury si vysloužily označení osiřelá penumbra.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Oscilace akrečních disků v okolí černých děr: obecně relativistické výpočty
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2012 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci J. Horáka a kol. o Oscilaci akrečních disků v okolí černých děr: obecně relativistické výpočty.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Analýza protonového ohřevu ve slunečním větru
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2012 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci P. Hellingera, P. Trávníčka, Š. Štveráka a kol. s názvem Analýza protonového ohřevu ve slunečním větru.
Na čem pracujeme: Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
Vývoj každé hvězdy je podle současných představ dán prakticky ihned po jejím vzniku, a silně závisí především na její hmotnosti. Vývojové modely rigorózně popisují jednotlivá stádia hvězd, od protohvězd přes pobyt na hlavní posloupnosti až k expanzi mezi rudé obry a závěrečná stádia. Ukazuje se, že v popisu přesnými rovnicemi je velká neznámá, která má vliv především na způsob, jakým ta která hvězda svůj život ukončí. Tou neznámou je ztráta hmoty hvězdným větrem. Jiří Kubát ze Stelárního oddělení AsÚ se podílel na studii, jež si vzala za cíl popsat vliv změn chemického složení vyvolaného rotačním směšováním na ztrátu hmoty horkých hvězd hvězdným větrem.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Dráha, struktura a původ planetky, která explodovala nad Čeljabinskem
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2012 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci J. Borovičky a kol. o dráze, struktuře a původu planetky, která explodovala nad Čeljabinskem.
Solar Orbiter se diskutuje v Praze
V Praze v tomto týdnu probíhá pracovní setkání mezinárodního týmu připravované evropské sondy Solar Orbiter s plánovaným startem v roce 2017. Jednání zahájil ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas. O roli Akademie věd ČR v tomto projektu referoval prof. Petr Heinzel, rovněž z Astronomického ústavu AV ČR. Na programu prvního dne byly ještě informace o spolupráci americké NASA s evropskou ESA (Evropská kosmická agentura). První dny patří technickým záležitostem, pátek pak vědeckým úkolům sondy.
Na čem pracujeme: Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
Be hvězdy, hvězdy spektrálního typu B obklopené plynným diskem, jsou setrvalým zájmem skupiny horkých hvězd stelárního oddělení AsÚ. I když se tyto objekty studují téměř 150 let, není dosud zcela vysvětlen původ cirkumstelárního disku. Jednou z možností je, že disk vzniká v důsledku vývoje těsných dvojhvězd. Vývojové modely těsných dvojhvězd ukazují, že více než polovina Be hvězd je v těsných dvojhvězdách, z nichž jednu složku tvoří Be hvězda a druhou složkou je horký podtrpaslík, malý ale horký objekt. Zatím však bylo podobných systémů nalezeno jen několik. Jejich charakteristickým rysem je periodicky proměnná emise v čáře neutrálního helia. Tato emise je důsledkem ozařování disku Be hvězdy energetickým zářením horkého podtrpaslíka. Tým P. Koubského se začal hledáním „chybějícího“ typu Be hvězd systematicky zabývat. Během dvouletého systematického úsilí se podařilo nalézt tři Be dvojhvězdy tohoto typu. Jednou z nich je objekt HD 161306, který pozorovali Perkovým dalekohledem v Ondřejově a dalekohledem Dominion Astrophysical Observatory v Kanadě. Počet známých Be hvězd s horkým podtrpaslíkem se sice v období několika let zdvojnásobil, ale rozpor mezi teoretickými modely vývoje těsných dvojhvězd se tím zdaleka nevyřešil.
Záhada bolidu Benešov odhalena nálezem meteoritů po dvaceti letech
Významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics dnes zveřejňuje článek o práci a úspěchu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR a z České geologické služby. K tomu časopis Astronomy & Astrophysics vydal vlastní tiskové prohlášení a navíc se tato práce dostala i na titulní stranu časopisu. Po 20 letech od zaznamenaného bolidu, který byl pojmenován Benešov, byly nalezeny meteority přesně podle předpovězeného scénáře. Tento nález byl umožněn novým výpočtem atmosférické dráhy, který posunul linii dopadu o 330 metrů.
ZHASNOUT! Pražské kino SVĚTOZOR v pondělí 13. října 2014 od 20:45
Úvod a především odpovědi na dotazy po filmu měl pracovník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan, který je také jedním z duchovních otců Jizerské oblasti tmavé oblohy a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti.
Na čem pracujeme: Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
Vznik tzv. bílých slunečních erupcí, tedy takových, které se projevují zjasněním v široké oblasti spektra, není stále ještě uspokojivě vysvětlen. Není zřejmé, jak souvisí výskyt bílé erupce s jinými vlastnostmi (např. intenzitou rentgenové emise) erupcí, a dokonce není uspokojivě ani vysvětleno, v jaké oblasti sluneční atmosféry vlastně vzniká ona širokopásmová emise. Petr Heinzel a Lucia Kleint využili výjimečných pozorování z kosmického spektrografu IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) a publikovali zevrubnou analýzu zvýšení úrovně Balmerovského kontinua v blízké ultrafialové oblasti spektra.
Nová robotická observatoř
Ve spolupráci firmy ProjectSoft z Hradce Králové, Astronomického ústavu Univerzity Karlovy a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky byla dnes slavnostně otevřena robotická observatoř BlueEye600. Záměrně to označujeme za observatoř a ne za dalekohled, protože komplex tvoří zrcadlový dalekohled o průměru 600 mm, ale také např. autonomní meteorologická observatoř a samozřejmě velmi důležitý řídící software. Světově unikátní vlastností tohoto nového robotického dalekohledu je možnost rychlého pohybu, a to až 90 stupňů za sekundu!
Dětský den s vílou Izerínou na Jizerce 4. října 2014
Jizerka, Sklárna 10 – 16 hodin, zdarma. Připravili jsme astronomický program pro děti i jejich rodiče – dalekohledy, pozorování Slunce a astronomická naučná stezka. V rámci 5. výročí založení Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013
Rada Astronomického ústavu AV ČR vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2013 publikovaných v odborných časopisech.
Cena pro Dr. Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR
V reprezentačních prostorách Akademie věd, v pražské Vile Lanna převzal 1. října 2014 Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce Mgr. Michal Švanda, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR za práci “Příspěvky k rozvoji helioseismických metod”. Mimochodem, Michal Švanda, kromě toho, že je sluneční fyzik, pro vás zde na webu zpracovává seriál Na čem pracujeme.
Na čem pracujeme: Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
V hustém prostředí galaktických kup dochází k přeměně galaxií s bohatou tvorbou hvězd (označují se jako „modré“ kvůli převaze vysokoenergetického záření od mladých hvězd) na galaxie chudé na plyn a tedy s jen velmi omezenou hvězdnou tvorbou (takové naopak bývají označovány jako „červené“ kvůli převaze starých hvězd). Astrofyzikové nemají zcela jasno, jakým způsobem k tomuto přerodu dochází, roli však pravděpodobně hraje gravitačního působení dalších galaxií v kupě a také působení okolního horkého plynu, který kupu vyplňuje. P. Jáchym z AsÚ se svými kolegy z Francie, USA a Austrálie podrobně studoval galaxii ESO 137-001, která takovou transformací právě prochází, a došel k několika zajímavým závěrům, které tyto procesy více objasňují.
Na čem pracujeme: Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
Slunce nejenže řídí pohyb naší planety prostřednictvím své gravitace, ale zaplavuje meziplanetární prostor neustálým proudem nabitých částic. Tento jev nazýváme slunečním větrem a jeho výzkumem ze zabývají i pracovníci AsÚ. P. Hellinger a P. Trávníček se ve své práci nedávno publikované v Astrophysical Journal Letters zabývali statistickými vlastnostmi částic slunečního větru ve vzdálenosti 1 AU od Slunce (t. j. na úrovní oběžné dráhy Země) a porovnávali je s teoretickými modely.
Na čem pracujeme: Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
Málokterý zájemce o astronomii doposud neslyšel o planetce Apophis. Těleso s rozměrem asi 300 metrů na blízkozemní dráze bylo objeveno v roce 2004 a už o půl roku později na Turínské škále (Torino scale) rizika srážky se Zemí získalo čtvrtý stupeň (což je nejvyšší kdy dosažený), neboť podle předběžné dráhy byla pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2029 odhadnuta až na 1:37. Po upřesnění dráhy byla sice srážka v roce 2029 vyloučena, ale i tak proletí planetka 13. dubna 2029 velmi těsně kolem Země. Jak se bude jeho dráha vyvíjet dále je otázkou, neboť na ni mají vliv nejrůznější slabé efekty. Petr Pravec z AsÚ koordinoval rozsáhlý mezinárodní tým, který studoval rotaci tohoto asteroidu analýzou fotometrických pozorování získaných pozemními dalekohledy v mezinárodní kampani. Tým získal robustní údaje o typu a rychlosti rotace tohoto tělesa, což bude využitelné pro přesnější předpovědi budoucího vývoje dráhy planetky ve Sluneční soustavě.
Na čem pracujeme: Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
Urychlování částic je jevem pozorovaným u mnoha astrofyzikálních objektů. Kupříkladu ve slunečních erupcích dojde po přepojení magnetického pole k urychlení částic ve svazcích na rychlosti blízké rychlosti světla. Tyto procesy jsou obvykle spojovány s existencí silných elektrických proudů a elektrických polí. Tyto veličiny nejsou přímo měřitelné, avšak jejich charakter lze odvodit z jiných měřitelných fyzikálních veličin, které jsou spjaty komplikovanou soustavou rovnic. Tato soustava se obvykle řeší s pomocí počítače (tedy numericky), pro studium detailů chování částic však mají větší cenu řešení analytická, tedy s pomocí „tužky a papíru“. S takovým přišel Dieter Nickeler z AsÚ a s jeho pomocí popsal možný mechanismus dodatečného urychlování částic ve slunečních erupcích.
Astronomický den na Stogu Izerskim 27. září 2014
Již 10. Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy se konal v sobotu 27. září 2014 na Stogu Izerskim a v lázních Swieradow Zdroj na polské straně Jizerských hor. Astronomický ústav AV ČR jako spoluzakladatel Jizerské oblasti tmavé oblohy se na programu podílel.
Na čem pracujeme: Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
V roce 2002 byl na snímcích okolí centra naší Galaxie objeven prachový oblak, který dostal označení G2. O deset let později se ukázalo, že oblak míří po vysoce eliptické dráze k samotnému centru Galaxie, kde sídlí černá veledíra o hmotnosti asi 4 milionů sluncí. Fyzikální podstata tohoto oblaku však doposud není známa. M. Zajaček, diplomant V. Karase z AsÚ, se věnoval mimo jiné i simulacím průletu hvězd zahalených v oblaku prachu kolem černých veleděr. Zřejmou motivací byla předpověď chování oblaku G2 po jeho průletu.