Setkání představitelů Senátu Parlamentu ČR a Akademie věd ČR
29.8.2014
Tři roky od podpisu Memoranda o spolupráci
U příležitosti tříletého výročí navázání úzké spolupráce mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd ČR, kterou odstartoval podpis společného Memoranda o stálé konferenci v červenci roku 2011, se uskutečnilo v pátek 29. srpna 2014 setkání zástupců obou stran v pražské Lannově vile. Slavnostní shromáždění zahájil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, po něm vystoupil se zdravicí předseda Senátu PČR Milan Štěch. Za společnými aktivitami, jichž bylo dosud celkem čtyřiadvacet, se ve své prezentaci (viz zde) ohlédl doc. Jaroslav Šebek.
Naděje pro léčbu Amyotrofické laterální sklerózy
28.8.2014
Úspěch českých vědců publikovaný v časopise Stem Cells
Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít pozitivní účinek na průběh Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, jež vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na které není žádný dostupný lék. K tomuto závěru, jenž byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, došli vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením profesorky Evy Sykové.
Ve starém mlýně vznikly unikátní vědecké laboratoře
28.8.2014
V těsné blízkosti jihočeské Třeboně bylo v areálu původního barokního Opatovického mlýna vybudováno špičkové vědecké a vzdělávací centrum se zaměřením na výzkum řas, sinic a bakterií. V letošním roce tak po třech letech vrcholí realizační fáze projektu Algatech v hodnotě 125 milionů korun, který spadá pod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Základy mikrobiologického výzkumu v Opatovickém mlýně byly položeny již před více než 50 lety, od roku 1962 zde sídlí oddělení fototrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Na stopě příčin nádorů slinivky břišní?
22.8.2014
Výsledky multicentrické celogenomové asociační studie
Nová fakta o dědičné informaci vedoucí k pochopení vzniku nádorů slinivky břišní publikovalo 3. srpna 2014 v prestižním vědeckém časopise Nature Genetics Mezinárodní konsorcium pro výzkum nádorů slinivky břišní (PANDORA). Vědci sdružení v konsorciu popsali další čtyři nové varianty genů souvisejících s nádory slinivky. Genetickou podstatu onemocnění se daří odhalovat díky využití celogenomových studií, na nichž se podílí i tým Dr. Pavla Vodičky z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Archeologický nález kostela na Vyšehradě
20.8.2014
V červenci 2014 pokračoval výzkum Archeologického ústavu v Praze v prostorách baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě. Výzkum, který přinesl velmi zajímavé poznatky v oblasti raně středověké církevní architektury, finančně podpořily Magistrát hlavního města Prahy, královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, Archeologický ústav AV ČR Praha a Pražský archeologický fond. V letošním roce pokračoval systematický výzkum Archeologického ústavu v Praze, který se již několik desetiletí věnuje pražskému Vyšehradu.
Propojení světa polovodičů a magnetů
20.8.2014
Vědci z FZÚ AV ČR představili účinný konvertor mezi nábojem a spinem
Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji, nebo na spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetismus.
Boroví chemici z celého světa v Praze
15.8.2014
Konference IMEBORON XV
Mezinárodní konference IMEBORON XV se uskuteční ve dnech 24.–28. srpna 2014 v areálu ČVUT v Praze-Dejvicích. Toto významné vědecké fórum o chemii boru se v České republice koná již potřetí a je organizováno Ústavem anorganické chemie AV ČR. Záštitu nad ním převzal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. IMEBORON byl poprvé uspořádán v roce 1972 na zámku v Liblicích, na naše území – do Bechyně – se pak vrátil ještě v roce 1987. Letošní konference přivádí do Prahy více než 200 vědců z celého světa, kteří si budou vyměňovat zkušenosti z této jedinečné oblasti nekonvenční chemie.
Modrý a zelený záblesk
15.8.2014
Astrofotografie měsíce
Už jste viděli zelený, nebo dokonce modrý paprsek při vycházejícím nebo zapadajícím Slunci? Právě to zachytil snímek, který zvítězil v červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Tyto paprsky jsou vzácným jevem, který se objevuje na horním okraji Slunce, a jsou viditelné pouze ve skutečně výborných pozorovacích podmínkách, když je atmosféra čistá, a tedy průzračná. Příčinou zmíněného jevu je lom slunečních paprsků v zemské atmosféře, tzv. astronomická refrakce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Chemičtí inženýři z celého světa v Praze
12.8.2014
Mezinárodní kongres chemického a procesního inženýrství CHISA
21. mezinárodní kongres chemického a procesního inženýrství CHISA se uskuteční pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše v Praze ve dnech 23.–27. srpna 2014. Jiří Drahoš bude tomuto kongresu zároveň předsedat. Akci pořádají Česká společnost chemického inženýrství v úzké spolupráci s Ústavem chemických procesů AV ČR a Inženýrskou akademií ČR. Součástí kongresu je i 17. konference PRES 2014. První mezinárodní kongres CHISA byl uspořádán v roce 1962 v Brně.
Významný objev rozšiřuje znalosti o mechanismu replikace DNA
4.8.2014
Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně syntetizují umělou modifikovanou DNA. Badatelé vysvětlili důvody pro tuto neobvyklou aktivitu.
Její rodiče jsou zaměstnanci ÚMG v rámci projektu BIOCEV. Jelikož pochází z tzv. třetí země, konkrétně z Austrálie, podle českých zákonů nemají jejich rodinní příslušníci nárok na veřejné zdravotní pojištění. Náklady na intenzivní léčbu Katareeyi během prvních dvou měsíců překročily limit komerčního pojištění ve výši 1,6 milionu Kč. Léčba byla dlouhá a finančně náročná a veškeré náklady na ni hradí pouze Katareeyni rodiče z vlastních zdrojů.
Více informací...